Článek
V neděli 25. října od 16 hodin má pražské Staroměstské náměstí hostit demonstraci na podporu České televize a Českého rozhlasu. Svolává ji spolek Milion chvilek pro demokracii. Přímým důvodem je návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který po sobotním nočním jednání prošel prvním čtením. Spor se však nevede pouze o položku na měsíčním účtu domácnosti. Jeho skutečným tématem je, kdo a za jakých pravidel bude v budoucnu rozhodovat o penězích médií veřejné služby.
Proč se demonstrace koná právě teď
V pátek 23. října koalice nečekaně předřadila na program Sněmovny vládní návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu. Po jednání, které pokračovalo do sobotního rána, poslanci nevyhověli návrhům opozice předlohu zamítnout nebo vrátit vládě k přepracování. Vládní tisk číslo 231 tak pokračuje do dalších fází projednávání.
Na Malostranském náměstí se už v pátek a v noci na sobotu shromáždili odpůrci změny. V sobotu se další protest uskutečnil v Brně. Nedělní setkání na Staroměstském náměstí je samostatnou, předem ohlášenou akcí Milionu chvilek. Není tedy správné zaměňovat tři události ani vydávat fotografie z páteční demonstrace za snímky z neděle.
Co organizátoři chtějí dát najevo
Pořadatelé nesouhlasí s převodem hlavního financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Obávají se, že by politická reprezentace mohla v budoucnu získat větší vliv na finanční podmínky institucí, které mají mimo jiné kontrolovat její kroky. Kritizují také rychlost a způsob, jakým se návrh dostal na pořad sněmovního jednání.
Z vyjádření spolku lze vyčíst tři bezprostřední cíle shromáždění: veřejně vyjádřit nesouhlas s navrženou změnou, upozornit na nezávislost médií veřejné služby a ukázat poslancům, že téma lidé sledují i po prvním čtení. Organizátoři zároveň oznámili, že na místě představí další kroky. Jejich přesnou podobu proto nyní nelze poctivě popsat jako již známý plán.
Milion chvilek výslovně deklaruje pokojný charakter shromáždění a odmítá násilí. Není potvrzené, kolik lidí v neděli dorazí; předběžné předpovědi účasti by byly jen spekulací.
Proč se mluví o nezávislosti, když vláda slibuje zachování služby
Vládní argumentace je jiná. Kabinet uvádí, že chce domácnostem a firmám odstranit povinnost platit samostatné poplatky, přitom zachovat veřejnou službu a její nezávislost. Ministr kultury při červnovém představení návrhu popsal zákonem stanovené roční příspěvky: 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo, tedy dohromady 7,805 miliardy korun. Zmínil rovněž valorizační mechanismus navázaný na inflaci.
Pro posouzení sporu je důležitá jedna nuance: tvrzení, že by si vláda podle nynějšího návrhu mohla každoročně bez jakýchkoliv pravidel nadiktovat libovolnou částku, by nebylo přesné. Návrh pracuje se zákonnými částkami. Odpůrci naopak upozorňují na riziko, že budoucí politická většina může pravidla změnit, a na otázku, zda navržená výše odpovídá úkolům obou institucí. Jde tedy současně o spor o zdroj peněz, jejich výši i o dlouhodobé pojistky před politickými zásahy.
Zrušení samostatné platby také neznamená, že provoz veřejnoprávních médií přestane veřejnost financovat: ve státním rozpočtu by na něj směřovaly veřejné prostředky. Přínosem pro domácnost je zmizení přímého poplatku; dopad na veřejné finance je odlišná otázka.
Co může změnit shromáždění, které samo o zákonech nehlasuje
Demonstrace nemůže zrušit sobotní hlasování ani automaticky zastavit legislativní proces. První čtení ale také není konečné přijetí zákona. Předloha má projít výbory, dalšími čteními, případně pozměňovacími návrhy a následně dalšími ústavními kroky.
Veřejné shromáždění může upozornit na přehlížené argumenty, přimět politiky své postoje podrobněji vysvětlit a vyvolat tlak na změnu konkrétních ustanovení. To je politický a společenský účinek, nikoliv právně závazné rozhodnutí. Jestli se promítne do výsledného zákona, ukážou teprve další jednání, předložené pozměňovací návrhy a hlasování. Podle aktuálního harmonogramu se má mediální výbor tématem zabývat ve čtvrtek 29. října.
Tři otázky, podle nichž poznáme skutečný výsledek debaty
- Výše prostředků: Zda konečná podoba zákona mění základní příspěvky pro ČT a ČRo a pravidla jejich valorizace.
- Nezávislost: Jaké kontrolní a právní pojistky mají omezovat možnost politického tlaku prostřednictvím financování.
- Legislativní postup: Zda vzniknou pozměňovací návrhy, jak se k nim postaví výbor a jak dopadnou další hlasování.
Kde a kdy se protest koná
Místo: Staroměstské náměstí v Praze. Termín: neděle 25. října 2026, začátek v 16:00. V noci ze soboty na neděli končí letní čas, uvedený začátek proto spadá už do středoevropského času (SEČ). Podrobnější program a jména všech vystupujících je vhodné před odchodem zkontrolovat přímo u pořadatele, protože se mohou ještě měnit.
Závěr: spor pokračuje i po prvním čtení
Nedělní protest není hlasováním o tom, zda Česká televize a Český rozhlas zítra přestanou vybírat poplatky. Ty zatím platí podle dosavadního zákona. Jde o veřejné vyjádření postoje v době, kdy o budoucím modelu financování ještě není definitivně rozhodnuto. Skutečný výsledek nebude možné měřit jen zaplněním náměstí, ale také tím, zda a jak se v dalších týdnech promění text zákona a jeho zdůvodnění.
Zdroje a další čtení
Související vlastní článek: Poplatky ČT a ČRo se neruší. Návrh míří do výborů
