Článek
Pustíte film a rty herce sedí se zvukem. Spustíte hru, vystřelíte — a rána ve sluchátkách přijde o něco později, než by mozek čekal. Na první pohled to vypadá, jako kdyby Bluetooth ve filmu fungoval rychleji než ve hře. Ve skutečnosti může být bezdrátová cesta stejně pomalá v obou případech. Rozdíl je v tom, co s tím dokáže udělat aplikace.
Video má obrovskou výhodu: jeho obraz i zvuk existují dopředu na společné časové ose. Systém tedy může známé zpoždění zvuku započítat a upravit A/V synchronizaci. U hry vznikne zvuk výstřelu až ve chvíli, kdy stisknete tlačítko. Hra nemůže váš budoucí vstup předvídat a „pustit ránu dřív“.
Latence není jeden pomalý čip. Je to celý řetězec
Android definuje výstupní audio latenci jako čas od chvíle, kdy aplikace vytvoří zvukový vzorek, do okamžiku, kdy je skutečně přehrán. Mezitím se data mohou míchat s dalšími zvuky, čekat ve vyrovnávací paměti, projít kodekem, přenosem Bluetooth, dalšími buffery, dekódováním a převodem na analogový signál ve sluchátkách.
Každá z těch vrstev může přidat malý díl zpoždění. Výsledek se liší podle telefonu nebo počítače, operačního systému, sluchátek, profilu Bluetooth, aktivního kodeku a režimu zařízení. Proto neexistuje jedno univerzální číslo, které by platilo pro všechna TWS sluchátka.
Video zná budoucnost. Může si počkat na zvuk
U předtočeného filmu jsou snímky i audio časově označené. Moderní systémy dokonce pracují s hodnotou latence připojeného Bluetooth zařízení přímo pro A/V synchronizaci. Dokumentace Androidu uvádí parametr latence Bluetooth média, který může synchronizační logika použít k zachování lip-sync.
Televizory dělají totéž viditelněji. Sony u některých modelů doporučuje při zpoždění Bluetooth A2DP zapnout A/V Sync. Tím se nesnaží bezdrátový zvuk fyzicky urychlit; upraví časování tak, aby obraz a zvuk dorazily k divákovi společně.
Hra čekat nemůže, protože neví, co uděláte za 100 milisekund
Interaktivní hra nemá hotovou časovou osu budoucích událostí. Zvuk výstřelu, úderu nebo stisku menu se začne vyrábět až poté, co systém obdrží váš vstup. Pokud by hra kvůli Bluetooth jednoduše zpozdila obraz o stejnou dobu jako film, zpozdila by zároveň i reakci obrazu na váš pohyb a ovládání by působilo ještě hůř.
Právě proto jsou nízkolatenční audio cesty tak důležité pro hry a hudební aplikace. Android pro herní vývoj doporučuje low-latency režim, vhodné buffery a správné označení použití „game“, aby systém zvolil co nejrychlejší dostupnou cestu, zvlášť při připojení Bluetooth headsetu.
Kodek může pomoct, ale není jediným zdrojem zpoždění
Bluetooth audio nepoužívá vždy stejný kodek ani stejný provozní režim. Microsoft například u A2DP rozlišuje u podporovaného aptX Adaptive režim vysoké kvality a režim nízké latence. To může zkrátit jednu část řetězce, ale neodstraní dobu zpracování v aplikaci, systému, bufferech a samotném zařízení.
Takže když film v bezdrátových sluchátkách vypadá dokonale synchronně, není to důkaz nulové latence. Je to často důkaz, že přehrávač a systém mají luxus znát oba proudy dopředu a srovnat je. Ve hře tenhle trik končí přesně v okamžiku, kdy má zaznít něco, co jste právě teď udělali vy.
Použité zdroje
Odkazy byly ověřeny při rešerši 7. 10. 2026.
[1] Android Developers: Audio latency — otevřít zdroj — definuje výstupní latenci jako čas od vytvoření vzorku aplikací po jeho skutečné přehrání a popisuje roli bufferů.
[2] Android Developers: Low latency audio for games — otevřít zdroj — oficiální doporučení pro herní audio: low-latency režim, buffery, callbacky a usage GAME, včetně Bluetooth headsetů.
[3] Android Developers: MediaQualityContract.SoundQuality — otevřít zdroj — parametr bt_latency_us je určen k použití A/V sync logikou pro zachování synchronizace obrazu a zvuku.
[4] Sony Support: Significant audio-video lip-sync delay when listening via Bluetooth — otevřít zdroj — praktický příklad A/V Sync u Bluetooth A2DP a omezení v Game Mode.
[5] Microsoft Learn: Audio Sideband A2DP Offload — otevřít zdroj — dokumentuje aktivní high-quality a low-latency režim kodeku u podporovaného aptX Adaptive.
