Článek
Kdo někdy zapojoval starý videorekordér k ještě starší televizi, mohl zažít zvláštní rituál. Nestačilo propojit přístroje a stisknout Play. Na televizi se ještě musel „naladit video kanál“. U řady přístrojů se v návodu objevovalo číslo 36. Na první pohled to vypadá, jako by videorekordér měl vlastní televizní stanici.
V jistém technickém smyslu ji opravdu měl. Nešlo ale o televizní program vysílaný z antény. Uvnitř VCR pracoval RF modulátor, který obraz a zvuk z videa převedl na vysokofrekvenční signál podobného typu, jaký televizor čekal na anténním vstupu. Televize proto video našla stejně jako další kanál.
Kanál 36 byl častý výchozí bod, ne univerzální zákon
Číslo 36 nebylo magickou vlastností VHS. Bylo to praktické výchozí nastavení, se kterým se dá setkat v návodech více výrobců. Manuál kombinovaného LG DVD+VCR například přímo říká, že „video channel“ je RF výstupní kanál, na němž televizor přes koaxiální kabel přijímá obraz a zvuk z přístroje. Při nastavení se na televizoru volí volná pozice 36 a na displeji přístroje se zobrazí RF 36.
Podobně Panasonic u několika evropských VCR uváděl jako počáteční RF výstup kanál 36. Současně ale návody počítaly s tím, že pokud se na obraze objeví rušení, má uživatel výstup změnit a televizor přeladit. Philips u některých modelů dovoloval volit volný RF kanál v rozsahu zhruba 22 až 69. Číslo 36 tedy bylo běžné, nikoli povinné.
Videorekordér měl dvě úplně jiné role
Tady se snadno pletou dvě funkce jednoho přístroje. Videorekordér měl televizní tuner, kterým sám přijímal běžné vysílání, aby ho mohl nahrávat. A vedle toho mohl mít RF modulátor pro opačný směr: aby vlastní přehrávaný obraz poslal do televizoru přes anténní vstup.
Když se na televizi „ladilo video“, neladil se tedy vzdálený vysílač. Ladil se malý lokální RF signál vytvořený přímo v přístroji, který byl od televizoru vzdálený obvykle jen pár desítek centimetrů a vedl do něj po kabelu.
SCART celý trik z velké části odstavil
Jakmile měla televize použitelný AV vstup a videorekordér SCART, tahle oklika přestávala být nutná. Manuál LG to říká přímo: při použití SCART kabelu není potřeba televizor na video kanál ladit, stačí zvolit AV vstup.
Dává to smysl. RF cesta vznikla hlavně proto, aby nový přístroj fungoval i s televizorem, který měl prakticky jen anténní konektor. SCART posílal obraz a zvuk přímo jako AV signály a televize už nemusela předstírat, že videorekordér je další vysílač.
Proto se staré video opravdu „hledalo mezi programy“
Z dnešního pohledu je na tom nejzajímavější právě uživatelská zkušenost. HDMI zařízení se objeví pod názvem vstupu. Starý videorekordér se mohl objevit pod číslem programu, protože televizor jeho RF modulátor zpracoval stejnou vstupní cestou jako klasický televizní signál.
Kanál 36 tedy nebyl tajný televizní program. Byl to technický převlek, díky kterému se VHS dokázala domluvit i s televizorem z doby, kdy pojem „externí vstup“ ještě nebyl samozřejmostí.
Zdroje
