Článek
Jeden les, jeden genetický podpis
Na první pohled je to obyčejný osikový les. Desítky tisíc kmenů, samostatné koruny, mezi nimi cesty a mezery. Jenže pod zemí se skrývá pointa, která z Pando udělala jeden z nejslavnějších organismů planety.
Genetická analýza potvrdila, že dominantní část porostu je tvořena jediným genotypem. Jednotlivé kmeny tedy nejsou běžnou skupinou nepříbuzných stromů. Jsou to výhonky jednoho klonálního organismu, který se šíří z rozsáhlého kořenového systému.
Název Pando pochází z latiny a znamená přibližně „rozprostírám se“ nebo „šířím se“. Přesně to tento organismus dělá: z kořenů vyrůstají nové výhonky, které na povrchu vypadají jako samostatné stromy, geneticky však patří k jednomu celku.
43 hektarů zní abstraktně. Je to asi 60 fotbalových hřišť
Lesní služba USA uvádí rozlohu Pando přibližně 106 akrů, tedy asi 43 hektarů. Starší odborné odhady pracují přibližně se 47 tisíci kmeny.
Aby číslo nebylo jen abstraktní, přepočetl jsem plochu na standardní fotbalové hřiště o rozměrech 105 × 68 metrů. Jedno takové hřiště má 7 140 metrů čtverečních. Pando zabírá přibližně 430 tisíc metrů čtverečních, tedy zhruba 60 takových hřišť.
To je důvod, proč se u něj často objevuje označení jednoho z největších známých organismů na Zemi. Americká Forest Service dnes uvádí i odhad hmotnosti téměř 13 milionů liber. Přesné prvenství je ale lepší nepodávat jako absolutní a bezvýhradné: u podobných přírodních rekordů záleží na tom, zda se porovnává plocha, hmotnost nebo jiný parametr.
To, co vypadá jako 47 000 stromů, funguje jako jeden celek
U osiky třesavé není klonální růst výjimkou. Nové kmeny mohou vyrůstat z kořenů původní rostliny a zůstávají s ní geneticky totožné. Pando je extrémním příkladem tohoto principu.
Nadzemní kmeny přitom nejsou nesmrtelné. Jednotlivé osiky mohou stárnout, odumírat a být nahrazovány novými výhonky. Dlouhodobá existence organismu tak nestojí na tom, že by jeden kmen přežil tisíce let, ale na schopnosti kořenového systému vytvářet další generace nadzemních částí.
Právě tady začíná současný problém Pando. Pokud staré kmeny mizí rychleji, než mladé výhonky dorůstají, obrovský organismus se postupně ztenčuje.
Největší protivník může mít čtyři nohy
Výzkumníci dlouhodobě upozorňují, že regeneraci Pando komplikuje spásání mladých výhonků jeleny a dalšími kopytníky. Nová osika vyrazí ze země, ale než doroste do velikosti, ve které může nahradit starý kmen, zvíře ji může opakovaně okousat.
Experimenty proto pracují také s oplocenými plochami. Rozdíl je praktický a snadno pochopitelný: za plotem mají nové výhonky šanci vyrůst, mimo chráněná místa je tlak zvěře výrazně vyšší.
Forest Service zároveň uvádí i další problémy, například hmyz, kořenové choroby a rakoviny kůry. Samotné stáří Pando tedy není jediná hrozba. Důležité je, zda organismus dokáže průběžně obnovovat svou nadzemní „populaci“ kmenů.
Jeho přesný věk nikdo neumí jednoduše spočítat
Pando bývá na internetu spojováno s velmi vysokými odhady věku. Právě tady je potřeba brzdit. Kořenový systém nemá letokruhy, které by šlo jednoduše spočítat jako u jednoho kmene, a přesný začátek klonu proto nelze určit přímo.
Forest Service uvádí, že přesné stáří je obtížné vypočítat a že organismus mohl vzniknout už na konci poslední doby ledové. To je fascinující možnost, nikoli datum narození zapsané v kalendáři.
Jistější je něco jiného: genetické testy potvrdily obří klon, jeho plocha se počítá v desítkách hektarů a jednotlivé kmeny jsou jen dočasnými nadzemními částmi systému, který může přežívat mnohem déle než kterýkoli z nich.
Verdikt: nejzajímavější na Pando není rekord, ale změna perspektivy
Pando se snadno prodává jako rekord: největší organismus, miliony kilogramů, desítky tisíc stromů. Mně na něm ale připadá mnohem zajímavější jiná věc.
Když člověk stojí u jednoho kmene, vidí strom. Když ustoupí o několik metrů, vidí les. A když se podívá na genetická data, zjistí, že velká část toho „lesa“ je jediný organismus rozprostřený přes plochu zhruba šedesáti fotbalových hřišť.
Je to jedna z těch přírodních skutečností, které nepotřebují mystifikaci ani přehnaný titulek. Stačí přesně popsat, co je pod zemí.
Zdroje a ověření
