Článek
Od začátku ruské invaze je podpora Ukrajiny v národním zájmu Česka. Pokud Ukrajina padne, Evropa ztratí svůj štít a agresora budeme mít za humny. Investice do Ukrajiny je tedy investicí do naší vlastní bezpečnosti. EU se na začátku invaze nebývale sjednotila, uvalila na Rusko tvrdé sankce a dokonce předběhla USA v celkové podpoře, pokud ji vyjádříme penězi.
Už od začátku ale nad jednáními o Ukrajině visela hrozba, že by jeden členský stát, Maďarsko, mohl veškerou evropskou pomoc zablokovat. A to je podle mne absurdní. Představme si, že by se 49 států USA na shodlo na něčem shodlo, ale Tennessee by mělo veto. Představme si také, že by Tennessee mělo zkorumpovanou vládu, které federální vláda odmítá vyplatit peníze kvůli obavám, že by je guvernér Tennessee rozdal svým kamarádům. A právě veto by tento guvernér mohl použít jako páku na celé Spojené státy. Nedokážu si představit, že by taková země mohla být supervelmocí.
Přitom Evropská unie má srovnatelné HDP s USA i Čínou – a tedy i podobný mocenský potenciál. Rušení veta v některých oblastech rozhodně není radikální myšlenka, v 80 % případů už dávno rozhodujeme kvalifikovanou většinou. Ta je postavená tak, aby vyvážila zájmy velkých i malých států. Nutno dodat, že Česko patří do té poloviny větších.
Kdyby se nezrušilo veto na dobudování společného trhu v polovině 80. let, pravděpodobně by se ho nepodařilo dokončit. Tehdy byla tato myšlenka také kontroverzní, dnes ale nikdo nerozporuje, že společný trh je základem naší prosperity. Evropa s jednotnou zahraniční politikou a obranou by se podle mne mohla stát základem naší bezpečnosti.
Musíme si ale přiznat, že samotné rušení veta není samospásné. EU stále funguje a bude fungovat na hledání co nejširší možné shody. A tu je obzvlášť nutné hledat v krizích. V dluhové krizi eurozóny nebo při migrační krizi jsme byli rozděleni, což akorát přispělo k našemu ekonomickému propadu a ohrožení bezpečnosti. Naopak v pandemii COVID-19 se nám podařilo dohodnout na společném nákupu vakcín a nástroji pro hospodářskou obnovu. A ještě více překvapil celý svět, a především Vladimira Putina, jednotný postup EU proti Rusku.
Konečně jsme si totiž uvědomili, že když jsme v nejtěžších chvílích rozděleni, ublíží to nám všem. Chceme se ale v těchto chvílích, kdy se hraje o naši bezpečnost a prosperitu, nechat vydírat? Pokud ne, musíme bavit o rušení veta přinejmenším v zahraniční politice.
