Článek
Přesto Česká televize věnovala této akci celé tři dlouhé večery, když živě vysílala jak obě semifinálová kola, tak nekonečně se vlekoucí sobotní finále. Snažitse zjistit, kolik vlastně koncesionáře tato podívaná stála, je stejně nereálné jako v jiných případech. ČT je totiž na informace, týkající se výše nákladů na své pořady, tradičně velmi skoupá a média, která se je snaží získat, se toho leckdy musí domáhat soudně.
Nicméně není tajemstvím, že tento okázalý cirkus, plný bizarních okamžiků, který se letos konal ve Švédsku, většinu diváků veřejnoprávní stanice vůbec nezajímal. Ačkoliv se často uvádí, že Velká cena Eurovize, nejdéle vysílaná mezinárodní hudební soutěž historie, patří v zahraničí k nejsledovanějším nesportovním pořadům (loni například údajně přilákala přes 162 milionů diváků z 38 zemí), u nás letos nebodovala ani jeden večer. Ba naopak. Mnohem více české televizní publikum v sobotu zajímaly zápasy mistrovství světa v hokeji nebo vědomostní soutěže Zázraky přírody a Superlov.
Přehlídka marnotratnosti
Zatímco se pořadatelé této show neustále chlubí čísly sledovanosti a dalšími rekordy, televizní diváci jsou naopak nabádáni k tomu, aby se v zájmu ochrany životního prostředí co nejvíce uskromňovali a všemožně šetřili, především na energiích. Taková životně důležitá omezení však zjevně neplatí pro podobně zbytečné akce, jako je právě Eurovision Song Contest. Například při realizaci loňského ročníku, který se uskutečnil v anglickém Liverpoolu, bylo jenom na výstavbu scény použito 140 tun ocelové konstrukce, 8 milionů kabelů nebo přes dvacet tisíc speciálních svítidel. Samotné práce na energetickém zabezpečení si pak vyžádaly přes pět tisíc hodin. Spoustu peněz a energie vyčerpaly též kosmetické služby, při nichž se spotřebovalo více než tisíc litrů laku na vlasy. Na výrobu téměř 500 kostýmů se vyplýtvaly tisíce metrů nití a látek.
V propadlišti dějin
O tom, že jde většinou o exhibici kvantity, svědčí také fakt, že za 68 let trvající historii se naprostá většina soutěžících a písní propadla do zapomnění a skutečně zazářilo jen pár skupin či zpěváků (ABBA, Céline Dion, Sandie Shaw nebo Conchita Wurst). Mimochodem, že o významu této kontroverzní estrády, organizované Evropskou vysílací radou, pochybují i samotné zúčastněné státy, mimo jiné svědčí to, že se jí leckdy nechtějí zúčastnit, což platí i o nás. Česká republika v ní neměla svého zástupce až do roku 2007, po třech ročnících pak na ni dalších pět let nikoho nevyslala. A po letošním ročníku zvažuje, zda vůbec někoho vyšle na ten příští.
Přehlídka exotů a skandálů
Není od věci také připomenout, že prakticky každý ročník této „přehlídky exotů“, jak ji posměšně nazývají někteří Češi, doprovází nějaký skandál. Například před pěti lety oznámilo Maďarsko, že toto klání opouští, protože je „moc gay“, další země zase chtěly tuto soutěž bojkotovat kvůli vítězství vousaté zpěvačky Conchity Wurst. Letos vznikl poprask kvůli tomu, že pořadatelé zakázali, aby se při sobotním finále objevily vlajky EU, zatímco například duhové vlajky, symbol LGBT komunity, byly povoleny. Tento „politováníhodný krok“ rozlítil představitele Evropské komise a žádají po Evropské vysílací unii vysvětlení. Zcela právem.
Adéla Hofmanová
Použité zdroje
