Článek
Studie je zveřejněna na arXiv 29. 9. 2025; autoři: Changde Du, Yizhuo Lu, Zhongyu Huang, Yi Sun, Zisen Zhou, Shaozheng Qin, Huiguang He. arXiv
Zkusme to ještě raději jednou znovu zopakovat… Před necelým měsícem mezinárodní tým vědců z oblasti kognitivní neurovědy a umělé inteligence potvrdil, že to, co vidíme očima, a to, co cítíme v duši, jsou propojené mnohem víc, než si dokážeme představit. A co je ještě zajímavější – ukázalo se, že umělá inteligence, která se dívá na svět podobně jako člověk, dokáže číst emoce v mozku přesněji, než když o nich lidé sami mluví.
Emoce nejsou tabulka v dotazníku
Po desítky let se psychologové snaží rozložit emoce na čísla: kolik radosti, kolik strachu, kolik překvapení. Jenže člověk není stroj.
Když dostane dotazník, přemýšlí, jak odpovědět — ne vždy tak, jak to skutečně cítí.
V mozku se ale odehrává úplně jiný příběh: jemné záchvěvy elektrické aktivity, tisíce drobných signálů, které vytvářejí neviditelnou krajinu našich pocitů.
A právě tuhle krajinu se rozhodl mezinárodní tým vědců prozkoumat s pomocí umělé inteligence, která neklade otázky, jen se dívá.
Jak se AI učila cítit pohledem
Vědci použili dva typy umělých mozků.
Jeden dokáže číst texty a rozumět slovům.
Druhý – tzv. multimodální model – vidí i slyší videa, tedy svět podobně jako my.
Obě AI dostaly miliony malých úkolů: vždy tři krátká videa a jednoduchou otázku –
„Které dva působí emocionálně podobně?“
Žádné škály, žádné „ohodnoťte na stupnici 1–10“. Jen čisté vnímání.
Z těchto milionů rozhodnutí si AI poskládala vlastní mapu emocí – prostor, kde se radost přelévá do vděčnosti, úlek do úžasu, a smutek má překvapivě blízko k lásce.
A pak přišla chvíle pravdy
Stejná videa sledovali i lidé, zatímco jim vědci měřili mozkovou aktivitu pomocí fMRI – funkční magnetické rezonance.
🧠 Co to vlastně fMRI je?
Je to metoda, která dokáže sledovat, jak proudí krev v různých částech mozku. Tam, kde mozek víc pracuje, přitéká víc okysličené krve.
fMRI tedy nevidí myšlenky, ale ukazuje mapu míst, kde mozek právě „svítí“ aktivitou.
A když tuto skutečnou mozkovou mapu porovnali s tím, co vytvořila AI, přišlo překvapení:
👉 AI, která viděla obraz, dokázala přesněji předpovědět, kde se v mozku rozsvěcují emoce, než klasické dotazníky či modely založené na slovech.
Proč to funguje
Naše emoce se totiž rodí z toho, co vidíme a vnímáme, ne z toho, co si později pojmenujeme.
Oko není jen pasivní kamera – je to živý kanál, kterým duše reaguje na svět.
Každý záblesk světla, pohyb nebo výraz tváře druhého člověka spouští řetěz reakcí: zrakové oblasti posílají signál do limbického systému, tam vzniká pocit, a ten se promítá do celého těla.
AI, která „viděla“, dokázala tuto cestu zachytit.
AI, která jen „četla“, nikoli.
Když se obraz stane emocí
Mapa emocí vytvořená umělou inteligencí připomíná živou krajinu – ostrůvky radosti, moře klidu, bouřkové zóny hněvu, duhové přechody mezi úžasem a dojetím.
Není to tabulka čísel, ale prostor, ve kterém se emoce přirozeně přelévají.
A právě to ukazuje, že mozkový jazyk emocí je vizuální – že to, co vidíme, formuje to, co cítíme.
Není to jen poetická metafora.
Je to měřitelný fakt.
Co z toho plyne pro nás
Tato studie otevírá novou kapitolu ve vědě i v technologiích.
Ukazuje, že chceme-li, aby umělá inteligence rozuměla člověku, musí vidět svět podobně jako my – v obrazech, pohybech a výrazech, ne jen ve slovech.
A pro nás, obyčejné pozorovatele života, to má jedno krásné poselství:
že pohled není jen způsob, jak něco vidět, ale i způsob, jak být viděn.
Když se díváme, náš mozek i srdce mluví stejným jazykem – jazykem světla, barev a emocí.
Závěrem
Oko je skutečně oknem do duše.
A díky moderní vědě a umělé inteligenci dnes konečně vidíme, jak to okno v mozku opravdu vypadá.
Možná se tak blíží doba, kdy technologie nebudou jen chladně vyhodnocovat data, ale dívat se na svět s námi – a s pochopením.
💡 Tip k článku
Zkuste malý experiment: vyberte si tři krátká videa – smích dítěte, kapky deště a pohled na hořící svíčku.
Které dva mají podobný pocit?
Vaše intuice vám napoví víc o vás samotných než stovka dotazníků.
Určitě stojí za to spočinout pohledem a radovat se ze světa, pozitivní emoce a vjemy.
„Tak je tomu s každým člověkem: to, že mu Bůh dal bohatství a poklady i možnost užívat jich, brát svůj podíl a radovat se při svém pachtění, je dar Boží.“ (Kaz 5,18; ČEP)
„Sladké je světlo a vidět slunce je milé očím. I když se člověk dožije mnoha let, ať se z nich raduje ze všech, ale na dny temnoty ať pamatuje, že jich bude mnoho. Cokoli přijde, je pomíjivost.“ (Kaz 11,7–8; ČEP)
Drobná upřesnění:
- V odstavci o fMRI si lze i vizuálně v mysli představit koherenci pojmů například:
„kde se v mozku rozsvěcují emoce“ → „kde se v mozku aktivují oblasti spojené s emocemi“ (věcně přesnější, méně metaforické). - V „článku“: poslední věta, jeden vjem by byl pokud bychom měli zavřené oči, pravda ale je, že někdy jeden vjem si neseme sebou v duši a mysli celý život, je to zázrak, platí oboje
„…pozitivní emoce a vjem.“ → „…pozitivní emoce i vjemy.“ (shoda a plynulost).
„Pohled z okna na lagunu v Benátkách během Bienále architektury 2025 – tiché připomenutí, že okna ven často otevírají i okna dovnitř.“
„Pohled z okna – Benátky, Bienále architektury 2025“
🔗 Zdroj
Článek volně vychází z výzkumu Affective Geometry Emerges from Cognitive Agents (Changde Du et al., 2025, arXiv 2509.24298). Obrázek KD, AET AI ACADEMY, 2025.
