Článek
O tom, že potřebuje chránit jako jako celek, se mluví už 75 let, je to největší dluh tuzemské ochrany přírody. Na fakt, že přírodu této oblasti nechráníme dostatečně, opakovaně poukazuje i Evropská komise, naposledy letos v květnu. Vyhlášení velkoplošného chráněného území na Soutoku je součástí programového prohlášení vlády ČR.
Přípravy vrcholí
Vyhlášení chráněné krajinné oblasti se na Soutoku intenzivně připravuje více než dva roky. Proběhly tři stovky jednání, návrh se upravoval podle připomínek obcí, hospodářů i vlastníků, aby představoval co nejširší shodu v regionu. Zároveň státní ochrana přírody začala pracovat s obcemi a hospodáři na společných projektech - regulaci komářích kalamit, systematickou péči o louky či likvidaci invazních druhů. Vznikly dvě petice – ta, která požaduje co nejrychlejší vyhlášení CHKO má 15 000 podpisů, ta, která je odmítá, má podpisů zhruba 4000. Speciální webové stránky soutok.nature.cz jednak přinášejí aktuální informace a jednak v poslední době také vyvracejí šířící se polopravdy a hoaxy. S tím, jak se blíží termín, kdy by chráněná krajinná oblast měla být vyhlášena, jich přibývá. Už otřepané je tvrzení, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti ohrozí přístup lidí k pitné vodě. Je to čirý nesmysl, stejně jako hoax z posledních dní, že se orná půda na Soutoku bude muset převést na louky. K šiřitelům podobných zpráv se bohužel přidal i majitel veřejnosti nepřístupné a z veřejných zdrojů zčásti revitalizované obory Obelisk v rozhovoru pro Seznam zprávy 1. srpna. Otevřený dopis, který jednotlivá tvrzení vyvrací, je k dispozici ZDE.
Středoevropský unikát
Na Soutoku člověk ruku v ruce s přírodou po staletí vytvářel mimořádně pestré prostředí. Mozaika lužních lesů, nivních luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní se stala domovem pro tisíce druhů rostlin a živočichů, majestátních dravců, pestrobarevných brouků či pozoruhodných ryb. Člověk tuto krajinu obýval odpradávna a díky pečlivě plánované krajinné kompozici jí vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu.
Krajina, kterou stvořila voda
Řeky, slepá ramena a meandry, trvalé i vysychající tůně, místa zaplavovaná každoročně, místa, kam voda dosáhla jen při největších povodních nebo vůbec. Krajina propojená s vodou je dynamická, neustále se vyvíjí a mění. Povodně přinášejí nejen vláhu, ale i živiny… Pravidelné záplavy na Soutoku sice přestaly s vybudováním vodních nádrží Nové Mlýny a regulací a ohrázováním Moravy i Dyje, ale zdejším lužním lesům chybí. Státní ochrana přírody proto nyní ve spolupráci s místními hospodáři hledá cesty, jak sem vodu řízeně zase vrátit. Připravuje se proto výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financuje resort životního prostředí, a zajišťují Lesy ČR. Ve spolupráci s Povodím Moravy umožní efektivně zavodňovat lužní krajinu. Zlepšení vodního režimu je pro území Soutoku natolik významné, že již dnes Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje ve spolupráci s hospodáři i obcemi vodohospodářskou studii, kterou bude možné využít ihned po vyhlášení chráněné krajinné oblasti k iniciaci dalších konkrétních opatření.
První rybářské a lovecké osady kočovníků tu vznikaly už v mladší době kamenné, tedy před deseti tisíci lety. Později se lidé usídlili natrvalo, začali pěstovat obilí a pást. Po Velkomoravské říši tu zbyly pozůstatky rozsáhlých sídlišťv Mikulčicích a na Pohansku. Dnešní podobu velké části tohoto území ale vtiskli především Liechtensteinové, dlouholetí vlastníci panství Lednice a Valtice. Vytvořili tu rozsáhlý areál s parky, zahradami, pozoruhodnými stavbami, který se v roce 1996 dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.
Živé bohatství
Příroda soutoku Moravy a Dyje je neobyčejně pestrá. Domov tu má rozsáhlé společenstvo hmyzu, které k životu potřebuje staré stromy. V roce 2018 odtud byl z mohutných starých dubů dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Zdejší populace motýlů nesytek je nejbohatší v České republice, jenom zde žije můra svlačcová. Staré osamělé stromy vyhledává i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy – mravenec lužní. Hnízdí tu 140 druhů ptáků, například orel královský. Žije tu 80 % z našich původních druhů ryb, některé z nich nelze nikde jinde v České republice spatřit. Zdejší lužní lesy byly zapsány na seznam mezinárodně významných mokřadů.
Má to háček
Krajina Soutoku ale začala o svou rozmanitost v posledních desetiletích přicházet. Vzácné a ohrožené druhy mizely kvůli změnám hospodaření v lesích i loukách či úpravám vodního režimu. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti pomůže hospodaření upravit tak, aby zdejší přírodě vyhovovalo. Už bylo na čase.
