Článek
V České republice jich je šest. Jediná z nich – Biosférická rezervace Dolní Morava – dosud neměla zajištěnu potřebnou ochranu. To se změnilo vyhlášením chráněné krajinné oblasti Soutok. „Absence ucelené ochrany a adekvátní péče o unikátní Dolnomoravské luhy byla největším dluhem ochrany přírody v České republice,“ říká Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Biosférické rezervace mají tři hlavní úkoly. Především chrání přírodní i kulturní dědictví daného území a zachovávají jeho biologickou rozmanitost. Zároveň slouží jako modelová místa udržitelného rozvoje, kde se hledají způsoby šetrného hospodaření a vyváženého uspokojování lidských potřeb. Třetí klíčovou funkcí je podpora vědy a vzdělávání – probíhá zde intenzivní výzkum, monitoring ekosystémů i osvěta zaměřená na ekologii a udržitelné soužití člověka s přírodou.
Dlouholetý předseda Českého národního komitétu MAB a obdivovatel unikátního prostředí dolní Moravy Ivan Rynda k tomu uvádí: „Sladění místních zájmů s ochranou přírody a krajiny představuje vždy a všude odborný i procesuální problém. Vyhlášení pečlivě navržené CHKO Soutok po dokonce dvou kolech projednávání proto přináší hned dvojí hodnotu: ochranu prostředí a krajiny a současně úspěch liberální participační demokracie, která dokázala odlišit skryté soukromé zájmy od skutečných potřeb místních obyvatel a plně přitom respektovala autoritu obcí na území a jejich zastupitelů.“
Světová síť nyní zahrnuje 759 oblastí ve 136 zemích. Dvacet dva je přeshraničních. V České republice je biosférických rezervací šest: Třeboňsko a Křivoklátsko (vyhlášeny 1977), Šumava (1990), bilaterální česko-polská BR Krkonoše/Karkonosze (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003). Biosférická rezervace není v České republice speciální kategorií územní ochrany, ta je zajišťována vždy prostřednictvím chráněných krajinných oblastí nebo národních parků. Biosférická rezervace Dolní Morava tak byla poslední, u níž České republika dlouhodobě neplnila mezinárodní závazek – zajištění dostatečné ochrany a aktivní péče.
Státní ochrana přírody proto v minulosti čelila kritice za absenci aktivních opatření ve prospěch zachování druhové rozmanitosti, kterou je území výjimečné. To je zejména v krajině, kterou spoluvytvářely generace hospodářů, naprosto nezbytné pro udržení jejích hodnot pro další generace. Dobrý vývoj v chráněné krajinné oblasti Pálava, která pokrývá jen malou část Biosférické rezervace Dolní Morava, nemohl kompenzovat postupnou degradaci ostatních částí území.
Díky intenzivní a systematické práci vědců a mimořádnému zájmu a iniciativě místních obyvatel a samospráv se vláda rozhodla i dosud nechráněnou část Biosférické rezervace Dolní Morava zahrnout do soustavy velkoplošných zvláště chráněných území a vyhlásila zde chráněnou krajinnou oblast Soutok. Tím se v kombinaci s Lednicko-valtickým areálem a maloplošnými zvláště chráněnými územími (např. NPR Lednické rybníky) dostalo celému území systémové ochrany a zajištění aktivní péče o mimořádně cennou přírodu nejen lepšími možnostmi pro aktivní krajinotvorná opatření, ale i přenesením rozhodování v ochraně přírody přímo na území biosférické rezervace. Správa CHKO Soutok bude totiž zřízena přímo uprostřed biosférické rezervace v Břeclavi.
Ve spolupráci s Lesy ČR s. p., Povodím Moravy s. p., městy a obcemi, univerzitami, hospodáři a místními obyvateli se nyní připravuje řada návazných společných opatření a aktivit zajišťující uchování unikátního přírodního a kulturního dědictví CHKO Soutok a současně zlepšujících kvalitu života lidí v souladu s přírodou.