Článek
Ty – kromě péče o místa, kde hořečky dosud rostou - zahrnují i jejich pěstování ve speciálních podmínkách v Botanické zahradě hl. města Prahy. Nyní se zhruba na třicítce míst sbírají semena pro budoucí kultivaci či výzkum – například v národní přírodní přírodní památce Kopičácký rybník nedaleko Chlumce nad Cidlinou nebo v národní přírodní památce Polabská černava na Mělnicku.
„Místa, kde hořečky rostou, potřebují péči. Pravidelně se ve vhodnou dobu sečou, vyřezávají se nálety, někde se i pase. Důležité je i narušování travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Pro klíčení semen je totiž důležité, aby v porostu byly mezery a vrstva mechu nebyla příliš vysoká. Letos jsme přistoupili k novince – na vhodných místech semena sbíráme pro pěstování v botanické zahradě. V budoucnu pak jejich dosevem podpoříme populace tam, kde už v přírodě zbývá jen málo rostlin,“ vysvětluje Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranných programů pro hořeček mnohotvarý český, hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův.
Všechny tři druhy vzácných hořečků mají dvouletý cyklus. V prvním roce vytvářejí přízemní růžicí listů, ve druhém vyrůstá přímá, často větvená lodyha s fialovými květy. Kvetoucí hořečky se objevují až během druhé poloviny srpna. Semena dozrávají v tobolkách. Jsou příbuzní známějšího hořce a mají také hořkou chuť.
Hořečky z krajiny téměř vymizely, stejně jako vymizeli tradiční hospodáři, ovce a kozy a sečení luk. Neprospěl jim ani zvýšený přísun živin, zarůstání a zalesňování pastvin. I když se o místa, kde doposud rostou, pečuje, řada malých populací stagnuje či zaniká. Důvodem jsou klimaticky nepříznivé roky a oslabení či vyčerpání semenné banky, která hořečkům pomáhá tato období překonat. Tomu by mohlo pomoci právě pěstování hořečků v botanické zahradě, vyprodukované osivo pak posílí semennou banku extrémně malých a ohrožených populací.
Hořeček mnohotvarý český nyní roste zhruba na 65 lokalitách především na Šumavě a v Šumavskonovohradském podhůří. Hořeček nahořklý se vyskytuje na posledních 57 lokalitách v nížinách a pahorkatinách Čech, hořeček drsný Sturmův pak na devíti místech v západních Čechách.
„„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchranné programy pro kriticky ohrožené hořečky. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nyní běží druhým rokem, nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Záchranných programů je nyní již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranné programy připravuje a realizuje.
