Článek
Toulavá kočka z Paříže
Félicette byla drobná toulavá černobílá kočka z Paříže. Francouzští vědci vybírali mezi zhruba 14 kočičími kandidáty, kteří museli projít několikaměsíčním tréninkem. Byly postupně vystavovány vibracím, simulovanému přetížení v centrifuze a stísněným prostorám, aby si zvykly na podmínky, které je čekaly ve vesmírné kabině. Ze všech kandidátů zvládla tyto zkoušky právě Félicette, původně bezejménná kočka s označením C 341.
Kočky totiž nedostaly jména. Vědci si k nim nechtěli vytvořit citový vztah, protože hrozilo, že při experimentech uhynou. Félicette byla klidná, snášela izolaci a zvládala základní povely. Díky těmto nezbytným vlastnostem byla považována za ideální kandidátku pro let do vesmíru, kde byla sledována její fyziologie během 13 minut trvání mise.
Příběh Félicette začal v roce 1961, kdy Francie zahájila vlastní vesmírný program se zvířaty. Tentokrát vybrali kočky, aby zjistili, jak let do vesmíru ovlivňuje živé organismy a připravili se na budoucí lety lidí.
Suborbitální mise
Psal se 18. říjen 1963, když byla v ranních hodinách Félicette vsazena do kapsle nesené raketou Véronique AG1. Raketa odstartovala z pouště v Alžírsku a dosáhla výšky přibližně 157 km nad Zemí, tedy nad hranici kosmu.

Raketa Véronique AG1.
Během asi 13 minut trvání letu vědci sledovali její srdeční tep, dýchání a mozkovou aktivitu pomocí elektrod implantovaných do hlavy. Byla vystavena přetížení 9,5 g a na krátký čas zažila také stav beztíže. Uvnitř své kapsle neměla žádný výhled na Zemi. Po 13 minutách strávených ve vesmíru Félicette bezpečně a zdravá přistála.
Podle historických záznamů a svědectví vědců z francouzského kosmického programu, našli Félicette po otevření kapsle viset vzhůru nohama, se zadkem směřujícím do vzduchu. Byla však klidná a neprojevovala známky stresu hlasitým mňoukáním.
Novináři kočku s označením C 341 nejprve pojmenovali Félixe podle slavného kresleného kocoura. Z důvodu, že se v tomto případě nejednalo o kocoura, ale kočku, upravilo Francouzské centrum pro aeronautickou medicínu (CERMA) její jméno na ženské Félicette. Pod tímto jménem se zapsala do dějin kosmonautiky.
Osud a odkaz astrokočky
Bohužel, stejně jako sovětská fenka Lajka, ani Félicettin příběh neměl šťastný konec. V roce 1964 byla utracena pro vědecké zkoumání. Pozdější analýzy však ukázaly, že z rozboru nebylo získáno nic zásadního. Pouze údaje o tom, že Félicette byla během letu ospalá. Žádná další kočka už do vesmíru nevletěla a Francie nikdy nevyslala své vlastní astronauty.
Problémem Félicette byla později její omezená vhodnost pro publicitu. Napevno voperované elektrody do mozku totiž na fotografiích nepůsobily hezky. Paradoxně k jejímu zapomenutí přispělo i aktivní hnutí za práva zvířat v 60. letech, kvůli kterému francouzský vesmírný program nechtěl ukazovat snímky kočky s elektrodami.
Zatímco jiná zvířata, která letěla do vesmíru, byla oslavována jako hrdinové, například šimpanz Ham má hrob v Mezinárodní vesmírné síni slávy v USA a sovětská fena Lajka pomník v Rusku, na chlupatou kočičí kosmonautku se dlouho téměř zapomínalo. Svůj pomník získala až v roce 2019, kdy byla na Mezinárodní vesmírné univerzitě ve Francii odhalena její bronzová socha na památku jejího přínosu vědě.
Zdroje:
https://www.skyatnightmagazine.com/space-missions/felicette-first-cat-space
https://www.kabinetkuriozit.eu/kocici-austronautka-felicette/
https://www.denik.cz/veda-a-technika/kocka-vesmir-kosmonaut-let.html
https://fr.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9licette
https://en.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9licette






