Článek
Chlapec z Borové
Narodil se v roce 1821 v malé obci Borová jako syn obchodníka Matěje Havlíčka a Josefy Havlíčkové. Rodina nebyla bohatá, ale dbala na vzdělání a poctivost. Malý Karel vyrůstal v prostředí, kde se cenila práce, víra i selský rozum. Už v dětství byl mimořádně bystrý a rád četl. Učitelé si všímali jeho talentu i neobvyklé schopnosti přesně formulovat myšlenky.
Rodiče si přáli, aby se stal knězem. Havlíček proto odešel studovat do semináře v Praze. Brzy však zjistil, že slepá poslušnost a přísná církevní pravidla nejsou pro něj. Seminář nakonec opustil, což tehdy okolí vnímalo jako odvážný a neobvyklý krok.
Milující manžel a otec
Nebyl člověkem, který by toužil po slávě nebo bohatství. Více než vlastní pohodlí ho zajímalo, zda lidé žijí ve svobodě a pravdě. Měl rád humor, společnost přátel i obyčejný život. Přes svou ostrou publicistiku byl v soukromí citlivý a oddaný rodině.
Roku 1848 se oženil s Julií Sýkorovou, svou životní láskou. Jejich manželství bylo harmonické a pevné i v těžkých časech. Den před Štědrým dnem přivítali na svět dceru Zdeňku Havlíčkovou, kterou Havlíček bezmezně miloval. Právě dopisy dceři ukazují jeho něžnější stránku. Vedle neústupného novináře se v nich objevuje laskavý a starostlivý otec, který si přál, aby jeho dítě vyrůstalo vzdělané a svobodné.
Dcera Zdeňka Havlíčková.
Osud však rodině nepřál. Když byl Havlíček později pronásledován režimem, trpěla tím i jeho žena a dcera.
Poznal realitu carského Ruska
Ve svých mladých letech odjel do Moskvy jako učitel u knížete S. P. Ševyreva. Chtěl poznat slovanskou zemi, kterou si mnozí tehdy idealizovali. Realita ho ale překvapila. Místo vysněné slovanské vzájemnosti viděl chudobu, strach a tvrdou carskou kontrolu. Právě tam se definitivně naučil nedůvěřovat diktatuře a prázdným politickým heslům.
Po návratu do Prahy začal psát články, které rychle vzbudily pozornost. Měl ostrý jazyk, smysl pro ironii a hlavně odvahu říkat to, co si jiní netroufli vyslovit nahlas.
Novinář, kterého se bála vláda
Havlíček se stal jedním z nejvýznamnějších českých novinářů 19. století. Vedl Národní noviny a později časopis Slovan. Ve svých textech kritizoval rakouskou vládu, cenzuru i politickou nespravedlnost. Psal jasně, srozumitelně a často velmi vtipně. Lidé jeho články milovali, úřady naopak zuřily.
Nebyl revolucionářem se zbraní v ruce. Věřil v sílu rozumu, vzdělání a pravdivého slova. Právě to z něj činilo nebezpečného protivníka monarchie.
Jeho satirické básně, například Tyrolské elegie nebo Král Lávra, dodnes patří k vrcholům české literární satiry. Dokázal v nich zesměšnit mocné tak chytře, že se čtenáři smáli. A vláda se obávala.
Vyhnanství a předčasná smrt
Rakouské úřady už jeho kritiku nechtěly tolerovat. V roce 1851 byl bez soudu tajně odvezen do vyhnanství. Tam strávil několik let pod policejním dohledem. Přesto nepřestal psát. Právě v Brixenu vznikla jeho nejslavnější satirická díla. Vyhnanství ho ale psychicky i zdravotně vyčerpalo.
Manželka Julie se dobrovolně rozhodla odejít do vyhnanství za ním a vzala s sebou i jejich dceru. Její zdravotní stav se však výrazně zhoršil kvůli tuberkulóze, a proto se na manželovo přání vrátila do Čech. Po návratu do Prahy se usilovně snažila dosáhnout zrušení manželovy deportace. Toho se ale bohužel nedožila. Bylo jí 29 let, když nemoci podlehla.
Havlíček se o smrti ženy dozvěděl až když se vrátil do rodné vlasti, tedy o 11 dní později. Ztráta ho psychicky zlomila. Zůstal s malou dcerou sám a jeho zdravotní stav se rychle zhoršoval. V pouhých 34 letech zemřel na tuberkulózu. Jeho pohřeb se proměnil v tichou národní manifestaci. Lidé věděli, že odešel člověk, který se nebál postavit moci a zaplatil za to vlastním životem.
Jeho dcera Zdeňka později prožila rovněž smutný osud. Přestože byla považována za symbol „dítěte národa“, nikdy nenašla skutečné štěstí a ve svých 24 letech podlehla tuberkulóze.
Dnes je Havlíček připomínán jako zakladatel moderní české žurnalistiky a jeden z největších obhájců svobody slova. A právě proto zůstává jednou z nejvýraznějších postav českých dějin.
Pomník Havlíčka Borovského v Kutné Hoře.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-clovek-karel-havlicek-borovsky-40012372
https://www.payne.cz/3×S43787/HavlicekKarel.htm
http://kraj.kppardubicka.cz/stranky/cti-prispevky.php?id=Julie_Havlickova_(1826-1855)
