Článek
Jo, slyšíte dobře. První pátek v srpnu má svátek náš zlatý mok – pivo. A ne, není to žádnej vtip nebo výmysl hospodskýho štamgasta. Mezinárodní den piva se slaví ve víc než 50 zemích světa. A my, jakožto národ, co má pivo snad v DNA, bychom to rozhodně neměli přehlížet.
Pivo je u nás něco jako chleba. Jen tekutý. Pije se na radost, na žal, na žízeň, i když žádná žízeň není. V hospodě u stolu, na grilu s kámošema, nebo jen tak doma po šichtě. Je to spojenec při oslavách i terapeut po blbým dni.
A není to jen o chmelu a pěně. Je to o tradici. O tom, že si sedneš, dáš si jedno (nebo dvě, nebo pět) a na chvíli je ti prostě dobře. Pivo spojuje lidi. I ten, co jinak skoro nemluví, v hospodě s pivem najednou vede řeči jak ministr.
A hele – pivo není jen „prázdná kalorická radost“. Když se to s ním nepřehání, má i nějaký ty nutriční bonusy. Obsahuje vitaminy skupiny B (hlavně B1, B2, B3 a B6), které jsou fajn pro nervy, metabolismus a energii. Je tam taky trochu draslíku, hořčíku nebo třeba křemíku – jo, ten je dobrý třeba na kosti a klouby. A díky chmelu v sobě pivo skrývá i antioxidanty. Jasně, není to smoothie z borůvek a brokolice, ale svý to má.
Takže co s tím dneska udělat? No jasně – zajít na jedno! Podpořit svoje oblíbený pivko, ať už je to desítka, dvanáctka, ležák, IPA, nebo nějaká ta domácká „podivnost z garáže“, co chutná jak pampelišky s citrusem (ale budiž, každej to má jinak).
A hlavně – připít si. Na pivovarníky, na hospodský, na partu u stolu a na všechny, kdo vědí, že dobrý pivo dělá svět o trochu lepší.
Tak na zdraví, přátelé. Ať to dneska hezky teče! ��
