Článek
Já sama jsem informace z internetu vyhledala vždy, když jsem si něčím nebyla jistá, nebo mě vyděsilo něco na mém těle nebo se třeba děl zdravotní problém mým synům.
Z vlastní zkušenosti vím, jak dokáže přístup k všemožným informacím nasekat v hlavě strašidelný zmatek a obavu, že se stane to nejhorší.
Když nyní čtu, jak se vydala maminka s těhotným bříškem se svou mladší dcerkou do bazénu a stalo se jí něco, co ji nijak extrémně neznervóznělo, dokud se doma nezačala pídit na internetu, vrací se mi prožitky plné strachu, založené čistě jen na informacích z internetu.
Dcerka těhotné maminky chtěla skákat z břehu mamince do náruče. Do té doby malou holčičku chytal tatínek, který si ale musel odběhnout. Jeho roli zastala maminka. Jenže s bříškem se cítila nemotorně a malou dcerku nechytila pořádně. Holčička byla podle jejích slov cca 4 vteřiny pod vodou, okamžitě ji samozřejmě vytáhla.
Dítko nekašlalo, nedusilo se, spíše se jen leklo, že neskončilo v maminčině náruči, ale pod vodou. Za chvíli byla holčička zase ve svém živlu, nic dramatického se dále nedělo.
Drama nastává, když maminka doma sedá na internet, a „pro jistotu“ zkoumá, jestli se přeci jen dcerce něco nemohlo v té chviličce udát. A v ten moment přichází panický strach. Dozvídá se o sekundárním utonutí a přichází výčitky, co když se u malé dcerky něco objeví, ptá se, zda není na diskuzi nějaký lékař nebo zda se někomu nestalo něco podobného. Ze strachu, výčitek a obav jí tvrdne těhotné bříško.
Maminky s podobnou zkušeností ji ubezpečují, že se nic nestane, že se to dětem stává atd., ať je hlavně klidná.
Taky se dočká kritiky, že chodí týden před porodem do veřejného bazénu a píše o své dcerce zdrobněle.
Když to vezmu kolem a kolem, nejdříve ji internet velmi vyděsil. Poté díky odpovědím maminek hodně uklidnil, nakonec rozčílil komentářem, že chodí v tak vysokém stadiu těhotenství do bazénu.
Podtrženo sečteno: internet by měl sloužit jen ke skutečně důvodným obavám a i přesto, že vyhledáte spoustu odstrašujících informací, vždy je nejlépe informovat se přímo u lékaře.
Když si vzpomenu na sebe a své zdravotní potíže, měla jsem podle internetu snad všechny nemoci světa a smrt na jazyku. To, co vše způsobil strach vzniklý právě z těchto informací, to bylo mnohem horší než skutečné zdravotní potíže.
Mějme na paměti, že strach je nejsilnější lidská emoce. Je to silnější než emoce citová, tedy láska. U mě tento strach vyvolával panické ataky a také se vracela spánková paralýza.
Neříká se nadarmo, že všechno je v hlavě.
U mě zázračně pomohlo už tyto zaručené informace nečíst a místo léků se dát na staré osvědčené bylinky. Uzdravení ze všech mých neduhů přišlo velmi rychle. Protože jsem si nastavila v hlavě, že mi nic vážného přeci není a po objíždění všemožných lékařů jsem o tom byla naprosto přesvědčená. I když jsem dostala pár diagnóz, odmítla jsem léky a s vírou ve své tělo a podporou bylinek jsem se uzdravila.
Není to nic proti lékařům, jejich práce je záslužná. Spíše si myslím, že by takové informace neměly být přístupné laikům, kteří si to vysvětlí tak, že zcela jistě umírají nebo že se jejich dětem může stát něco vážného. Začíná kolotoč diskuzí, otázek, běhání po doktorech s jistotou, že určitě něco máme v těle, protože to přeci psali na internetu.
Je to cesta do pekel.
Internet je dobrý sluha, ale špatný pán. Je nutné spoléhat se na svou vlastní intuici. Co se zdraví týká, nehledám a už nikdy hledat nebudu. Není ojedinělé, že někteří lidé slabší povahy si způsobili skutečnou fobii z nemocí právě kvůli internetu.
Chápu maminku malé holčičky, že se bála. Ale díky online informacím se zbytečně ještě více vyděsila. Cítila i viděla, že je dcerka v pořádku. Přesto jí to táhlo podívat se. Proč? Věřme svým instinktům. Nedeptejme se strachem, později navíc odsuzujícími komentáři.
Osobně už bych na internetu vyhledala jen nutnou první pomoc, ale vždy se dá zavolat lékař, který vám řekne okamžitě, zda je důvod k obavám či nikoli. Deptat se tou nejhorší představou už předem na základě popisu z internetu je čirý nesmysl.
Ještě pořád přeci máme zdravý selský rozum. Pro skutečné rozhřešení zajděme k odborníkům. Je to jediná jistota. Internet dokáže zmást natolik, že můžeme diagnostikovat i naprosto špatně a třeba i naopak ublížit ať už sobě, nebo druhým.
zdroj: emimino.cz
