Milenecký poměr versus polyamorie. Jako milenka jste odsouzená

Polyamorií se rozumí soužití osoby v několika vztazích se souhlasem všech zúčastněných. Není to tedy klasická nevěra. O dalších vztazích mimo svazek partner ví a toleruje je.

Vztah milenecký je samozřejmě utajovaný. Děláme něco, co se nemá, jsme nevěrní.

Zda polyamorii považovat za přirozenou věc, to je na každém z nás. Je známo, že lidská přirozenost není monogamie, tak jak ji známe. Můžeme polyamorii brát jako přiznání nevěry, nebo taky jako to, že má někdo upřímně rád více partnerů a vzájemně o sobě všichni vědí. Pokud toto dokážeme respektovat, přijímáme partnera se vším všudy a on nás za to tedy miluje, ale stejně tak miluje i někoho jiného. Jsou ale i vztahy, kde další partnery mají oba z páru, fungují zde 4 a více lidí.

Pro lidi v monogamii naprosto nepředstavitelná věc. Máte-li i někoho jiného, je to jasná nevěra.

Na to, jak pohlíží na polyamorii společnost, se zacílila i dokumentaristka Jana Počtová.

Společnost je rozdělena na dva tábory. Jsou zde absolutní odpůrci, stejně tak lidé, kteří to berou za zcela přirozený stav. I z řad celebrit známe ty, kteří polyamorii provozují, jako ty, kteří toto nesnesou, například herečka Hana Vagnerová.

Pro většinu z nás je ale přirozené mít jednoho partnera a s ním sdílet vše. Představa, že je ve vztahu i někdo další, se nám samozřejmě příčí a považujeme to za jasnou nevěru.

Dokumentaristka Jana Počtová během sledování žen, které jsou čistě milenkami, a sledování polyamorických párů, dospěla k jasnému názoru. Dodejme, že mezi sledovanými páry byly i katolické svazky.

Podle slov Jany Počtové je jasné, že všichni chceme být v životě šťastni, ale každý z nás k tomu štěstí volí jinou cestu.

Ačkoli je polyamorie pro některé odporná, z výsledku sledování jasně vyplynulo, že společnost vás naopak odsoudí jako milenku.

Důvod je prostý:

Jako milenka jste pro všechny vždy ta, která rozbíjí rodinu! Možná máte výhodu, že jste neokoukaná, umíte naslouchat, jste většinou mladší a půvabná žena. Ale pozor. Vaše rivalka má mnohem větší trumfy v rukávu. Ať už jde o společné přátele, děti, majetek, postavení manželky. Ať už se vám to líbí nebo ne, manželka je jen jedna. Milenek může mít muž několik, ale manželka má své místo jisté, vy jste až druhá a navíc podřadná ničitelka vztahů. Společnost pro vás pochopení nemá.

Proti tomu polyamorii společnost považuje za vědomé udržování vícero vztahů a nikoli za nevěru nebo rozbíjení stmelených svazků.

Názory odborníků jsou jiné. Podle nich je hlavním problémem to, že si nechceme přiznat, jak jsme v trvajících svazcích nešťastní a volíme útěk do cizí náruče. Odborník ale považuje za nevěru právě i polyamorii. Protože podle něj, kdybychom dokázali budovat vztah s jedním partnerem, kde by jsme byli šťastni, nemáme důvod udržovat další a další svazky a polyamorie je tak vlastně jen dalším útěkem jinam. Ale zde „přiznaným“ útěkem jinam. Tedy nálepka nevěra je odebrána a my máme pocit, že vlastně nic špatného nepácháme. Jak to nesou děti v takovýchto vztazích si neumím představit.

Dokumentaristka Jana Počtová své sledování shrnula do trilogie ŠŤASTNĚ AŽ NA VĚKY.

Zdroj: Lidovky.cz, Wikipedie, Proženy.cz