Článek
Ležíte v posteli, jste naprosto přesvědčeni o tom, že jste vzhůru-při vědomí. Přesto nemůžete konat vůbec nic. Tělo je mrtvé, ústa nedokáží vydat ani hlásku. Jediné, co funguje, je vědomí a zrak.
Chcete se pohnout, utéct, ale nejde to. Máte potřebu zařvat na toho démona, kterého jasně cítíte a někdy i vidíte. Zmatek. Jsem vzhůru nebo ne? Co je to se mnou, já přece nejsem mrtvá, já chci mluvit a hýbat se. Proč to nejde? A navíc všude ta děsivá tma.
Ten odporný pocit, kdy cítím, jak mi někdo škrábe nehtem po hlavě, jak jasně vidím, že ze mě někdo stahuje peřinu, ten pocit absolutní bezmoci a hlavně dojem, že jste asi mrtví a něco se kolem vás přesto děje. Naprosto věříte tomu, že to, co se vám odehrává a co vidíte, je skutečné. Máte strach.
Halucinace
Po pár opakujících se stavech už víte, že mrtví nejste a začínáte se bát každého usnutí. Prosím každý večer, ať se mi to už neděje.
Časem zjišťuji, o co se vlastně jedná ,a začnu sama přicházet na to, že se ta potvora zvaná „Spánková paralýza“ dá překonat. Silou vůle.
O SPÁNKOVÉ PARALÝZE
Tato neurologická záhada je stále zahalena jakýmsi tajemstvím.
Ukazuje se, že paralýza není pouhou poruchou spánku. Má se za to, že je branou k duchovnímu růstu. Tento stav má být důkazem toho, že naše duše, tělo a mysl jsou v nesouladu.
Během spánku se naše tělo může dostat do velmi silné disharmonie. Ta se projeví právě přechodem mezi dvěma světy. Hmatatelnou realitou a sněním.
Věda v tomto vzácném stavu vidí neurologickou poruchu spánku.
Duchovní pohled nabízí trochu jiné vysvětlení:
Spánková paralýza je podle duchovního pohledu nedokončenou cestou astrální projekce. Naše vědomí se pokouší překročit fyzické tělo a prozkoumat astrální rovinu. Spánková paralýza nám má ukázat, že je možné astrálně cestovat a vidět bytosti jiných dimenzí. Interakce naznačuje, že naše vědomí dokáže překročit práh mezi našim známým světem a neviditelnými říšemi, kde jsou vyzývány entity jiných dimenzí.
Naše logické chápání ale vše zpochybňuje. Odmítáme něčemu takovému uvěřit a spíše se přikláníme k tomu, že jde jen o poruchu spánku, kdy je mozek bdělý, ale tělo zatím ještě spí.
Může být paralýza opravdu portálem, skrz který se dostáváme do jiného světa?
Co vlastně způsobuje tento stav?
Často je to prožité trauma, stresová situace. Nevyrovnané energetické centra našeho těla. Blokády v těle. Mně osobně paralýza začala po porodu a znám více případů, kdy ženám spustil tento zážitek právě porod.
Často jí trpí také lidé, kteří mají panické ataky. I touto jsem trpěla.
Je tedy pravděpodobné, že se paralýza objevuje nejvíce u lidí, kteří nejsou vnitřně s něčím vyrovnaní.
Vědecké vysvětlení:
Ve spánku je podle vědců fyzická aktivita lidského těla fyziologicky utlumena, pravděpodobně proto, abychom v reakci na množství mozkových podnětů – snů – ve spánku nepochodovali a nezranili se. Toto utlumení se může však narušit – je tomu tak například u náměsíčných lidí, kteří chodí i ve spánku. K podobnému narušení dochází právě i při spánkové paralýze, akorát naopak – vaše mysl je bdělá, avšak tělo zůstává v onom utlumeném stavu, takže se nemůžete hýbat.
Prožívaný strach z ochrnutého stavu je zesílen. Máme halucinace, protože mozek na základě právě prožívaného strachu začne produkovat děsivé vjemy.
Ať už věříme jakémukoli vysvětlení, důležité je, že se dá s paralýzou bojovat.
Co mi pomohlo:
Stav trvá pár minut a když si už dokážeme v tu danou chvíli uvědomit, že jsme opět v paralýze a že se nám nic nestane, takový strach už nemáme a halucinace nebývají tak silné. Navíc se silou vůle dokážeme nakonec pohnout. Přesvědčíme tělo, že nespí, a nutíme ho k reakci, třeba pohneme prstem. Alespoň mně to vždy pomohlo.
Když jsem se smířila s paralýzou a jakoby dělala, že žádnou nemám, že se nebojím a v klidu čekám, až si odkráčí, tak v tu chvíli se přestala dít. A zmizely kupodivu i panické ataky.
Vlastně jsem se celkově smířila s tím, jaké trauma si od dětství nesu a vše jakoby rázem skončilo.Taky odešlo stresové období po porodu. Proč to vše ale vyvolal právě porod, to dodnes netuším.
Touto poruchou trpí 45% Čechů.
