Článek
Kolik skutečně nemocných lidí kvůli podobným podvodům na to doplácí?
Když člověk slyší částku 11,5 milionu korun, zůstává mu rozum stát.
Jedenáct a půl milionu není pár neoprávněně vyplacených dávek. Je to částka, za kterou by se daly udělat velké věci. Jenže v tomhle případě jde podle policie ještě o něco mnohem horšího.
Nejde jen o peníze.
Podle vyšetřovatelů totiž dva bratři z Opavy skoro dvacet let předstírali závažné duševní onemocnění, aby mohli pobírat invalidní důchody, příspěvky na péči, mobilitu a další sociální dávky. Pomáhat jim v tom měli rodiče a další žena, která měla vystupovat jako pečující osoba. Celkem bylo obviněno pět lidí.
A já si při čtení říkám: Jak je vůbec možné něco takového dělat skoro dvacet let?
Starší z bratrů měl podle policie začít nemoc předstírat už v roce 2007. Dnes je mu 37 let.
Před lékaři měl odmítat komunikovat, předstírat těžkou mentální retardaci nebo při kontrole tvrdě spát. Jeho rodiče měli úředníkům podle policie popisovat stav tak, že nezvládal běžné činnosti a potřeboval ustavičnou péči.
O tři roky později se měl k podobnému hraní divadýlka přidat taky mladší bratr, kterému tehdy bylo 19 let. Podle policie svou roli před kontrolami doplňoval třeba různými skřeky.
Policie ale tvrdí, že mimo tyhle situace žili oba muži úplně jinak. Vlastně úplně normálně jako dva zdraví lidé.
Měli se sami pohybovat po Opavě, chodit do obchodních center, uzavírat půjčky a sjednávat služby mobilních operátorů. Kriminalisté při dokazování využili taky kamerové záznamy z obchodů.
A tady se nemůžu ubránit otázce, která mě při čtení napadla jako první.
Jak dlouho může člověk hrát nemoc, aniž by si někdo všiml, že něco nesedí?
Rok? Dva? Pět?
Ale skoro devatenáct let?
To už není jenom otázka na dva konkrétní muže a jejich rodinu. Je to taky otázka na systém, který jim měl podle policie tak dlouhou dobu umožňovat čerpat nemalé peníze.
Podle policie nečerpali bratři jen jednu konkrétní pomoc.
Šlo o kombinaci invalidních důchodů, sociálních dávek, příspěvků na péči a příspěvků na mobilitu. Starší bratr měl podle vyšetřování získat více než 6,2 milionu korun, mladší přes 5,3 milionu. Celkem tak podle policie šlo o více než 11,5 milionu korun.
Když to člověk vidí napsané černé na bílém, tak jen žasne.
I tak si myslím, že by jsme měli být opatrní s jednoduchým odsouzením typu „všichni podvádějí“ nebo „sociální dávky jsou jeden velký podvod“.
Většina lidí, kteří dávky pobírají, nejsou podvodníci.
Existují rodiny s těžce nemocnými dětmi. Existují lidé po úrazech, kteří se už do práce nevrátí. Existují lidé, kteří bez pomoci druhých nezvládnou ani základní věci.
A právě ti můžou na podobné případy doplatit a taky doplácejí.
Představím si člověka, který opravdu potřebuje příspěvek na péči.
Už tak musí dokazovat svůj zdravotní stav. Absolvovat vyšetření. Dodávat dokumenty. Čekat na rozhodnutí. Vysvětlovat, co všechno doma nezvládá.
A pak přijde případ, kdy podle policie někdo dokázal skoro dvacet let přesvědčovat lékaře i úřady o nemoci, kterou ve skutečnosti nikdy neměl.
Co to asi tak udělá s důvěrou v celý systém?
Kde byli úředníci? Kdo je za to odpovědný?
Tahle otázka napadne každého.
Jestli policie opravdu prokáže, že lidé, kteří měli být podle předkládaných tvrzení prakticky nesamostatní, zároveň běžně chodili nakupovat, uzavírali půjčky a pohybovali se sami venku, pak je namístě ptát se, jestli kontroly z úřadu fungovaly tak, jak měly.
A jestli vůbec můžou fungovat líp.
Protože systém sociálních dávek musí umět dvě věci najednou.
Pomoct člověku, který to potřebuje. A zároveň zabránit tomu, aby toho někdo zneužíval.
Jedno bez druhého nejde.
Na celém případu je pro mě možná nejsmutnější ještě jedna věc.
Podle policie v tom bratři neměli být sami.
Pomáhat jim měli rodiče a další žena, která před úřady vystupovala jako pečující osoba.
Pokud se obvinění prokáže, znamenalo by to, že nešlo o situaci, kdy jeden člověk něco zatají před úřadem.
Šlo by o dlouhodobě připravované jednání několika lidí.
Přemýšlím nad tím i kvůli debatám, které kolem sociálních dávek v Česku vedeme.
Často slyším, že systém je až moc štědrý.
Jindy zase, že naopak bere těm, co to nejvíc potřebují.
Jedni mluví o lidech, kteří údajně nechtějí pracovat. Druzí připomínají rodiny, které se bez pomoci státu neobejdou i kdyby se snažili sebevíc.
A pak přijde případ z Opavy a jako by do celé debaty někdo hodil granát.
Nemůžeme kvůli dvěma bratrům začít automaticky podezírat každého člověka s invalidním důchodem.
Ale devatenáct let? To vážně?
To je doba, během které člověk vystuduje školu, několikrát změní práci, založí rodinu, vychová dítě do dospělosti.
Za tu dobu tolik zaslepených úředníků? Nechci předem soudit je ani lékaře, protože neznám všechny okolnosti. Ale devatenáct let je opravdu dlouhá doba. Pokud se obvinění potvrdí, bude podle mě stejně důležité jako samotný podvod zjistit i to, kdo přesně selhal.
11,5 milionu korun je hodně peněz. A šly na nesprávné místo.
Ale důvěra lidí v to, že systém dokáže rozlišit nemocného člověka od podvodníka, by měla mít cenu nejvyšší.
Zdroje: https://opavsky.denik.cz/zpravy-region/nemoc-jen-hrali-davky-ale-pobirali-bratri-z-opavy-ziskali-miliony/?fbclid=IwY2×jawTw-wVwZG9mBWV4dG4DYWVtAjEwAHNydGMGYXBwX2lkEDIyMjAzOTE3ODgyMDA4OTIAAR7mfdt5rkyhWJqumrpNbb_bVBjg0VfQkElPg-MRxy8aclg4_cxcBe_sI6Lw5w_aem_Gyz988KEzPO-R-bv3hq12A
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/opava-retardace-fingovani-policie-odhaleni.A260813_093907_ostrava-zpravy_jog
https://cnn.iprima.cz/predstirali-mentalni-retardaci-i-hluboky-spanek-bratri-z-opavy-na-davkach-ziskali-miliony-519196
