Článek
Nešlo mu o peníze ani o senzaci. Šlo mu o úctu k ženě, která celý život chránila své soukromí a nikdy netoužila být vystavována jako atrakce.
Když člověk přijde o maminku, zůstane po ní spousta vzpomínek. Hlas, úsměv, obyčejná gesta, která se už nikdy nevrátí. Pro Josefa Abrháma mladšího je ale vzpomínka na Libuši Šafránkovou mnohem složitější. Jeho maminku totiž neznalo jen pár blízkých lidí. Milovaly ji celé generace diváků. Pro mnohé navždy zůstane Popelkou, princeznou z pohádky, bez které si Vánoce už ani neumíme představit.
Jenže právě tahle nesmrtelná role se teď stala důvodem soudního sporu.
Syn zesnulé herečky se rozhodl podat žalobu na vedení německého zámku Moritzburg. Právě tam se před více než padesáti lety natáčela slavná pohádka režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Zámek je dnes místem, kam každoročně míří tisíce fanoušků filmu. A vedení zámku toho dlouhodobě využívá.
Spustilo jubilejní výstavu věnovanou legendární pohádce. Návštěvníky lákala především tvář Libuše Šafránkové. Její fotografie byly součástí propagace, objevovaly se na reklamních předmětech a podle Josefa Abrháma mladšího také v expozici samotné. Jenže rodina k tomu nikdy nedala souhlas.
„Žalobu jsem již podal,“ potvrdil deníku Aha! právník Aleš Rozehnal, který Josefa Abrháma mladšího zastupuje. Podle něj se sice ozval advokát zastupující zámek Moritzburg, chtěl ale především vědět, jakými důkazy česká strana disponuje.
„Zaslal jsem mu většinu fotografií, ale již se mi neozval,“ uvedl Rozehnal.
Celý spor se rozjel už před Vánocemi. Josef Abrhám mladší se tehdy osobně přesvědčil, jak výstava vypadá. A právě tehdy mu podle všeho došla trpělivost. Vadilo mu, že se podobizna jeho maminky používá bez svolení rodiny. Nešlo jen o fotografie z Popelky, ale i o další snímky spojené s její kariérou.
Organizátoři výstavy zřejmě spoléhali na to, že mají vyřešená autorská práva k filmu. Distributor pohádky v Německu, studio DEFA, totiž mohl práva na užití filmových fotografií zámku poskytnout. Jenže podle právníků rodiny tím celá věc nekončí.
Autorská práva k filmovým materiálům totiž nejsou totéž jako osobnostní práva člověka zachyceného na fotografii. A právě na tom stojí argumentace Josefa Abrháma mladšího. Český občanský zákoník umožňuje po smrti člověka chránit jeho osobnost, důstojnost, čest i podobu. Této ochrany se mohou domáhat právě blízké osoby nebo dědicové.
„Společnost byla vyzvána, aby upustila od užití jména a podoby Libuše Šafránkové, a to jak v rámci výstavy, tak prodeje reklamních předmětů. To se ale do skončení výstavy nestalo,“ upozornil právník Rozehnal.
Pro Josefa Abrháma mladšího je celý případ citlivý i z osobního důvodu. Libuše Šafránková si totiž své soukromí vždy velmi chránila. Nebyla herečkou, která by vyhledávala skandály nebo veřejné exhibice. Právě proto syn těžce nesl, že se její tvář objevuje na suvenýrech a propagačních materiálech bez souhlasu rodiny.
Na druhé straně ale stojí vedení zámku Moritzburg, které odmítá, že by dělalo něco neetického nebo nezákonného.
„Cílem výstavy je ukázat návštěvníkům, kdo Šafránková byla a jak významná byla pro české diváky. Nevystavujeme žádné soukromé fotografie, protože víme, že sama byla stydlivá,“ uvedla pro CNN Prima News ředitelka zámku Dominique Fliegerová.
Vedení zámku se dokonce snažilo spor uklidnit smírnou cestou. Fliegerová už během konání výstavy veřejně uvedla, že by ráda Josefu Abrhámovi mladšímu osobně ukázala celou expozici a vysvětlila mu její záměr.
Jenže případ mezitím nabral právní rozměr a postupně se dostal až k nejvyšším soudním instancím.
DŮLEŽITÉ ODŮVODNĚNÍ SOUDU
Právě právní část sporu může být nakonec pro rodinu největší překážkou.
Správa saských zámků totiž vznesla námitku, že české soudy nejsou oprávněné celý případ řešit. Obvodní soud pro Prahu 1 i následně Městský soud v Praze původně rozhodly, že české soudy kompetenci mají. Argumentovaly tím, že pozůstalí mají centrum svých zájmů právě v České republice.
Jenže Nejvyšší soud následně rozhodnutí změnil.
A jeho odůvodnění je pro celý případ zásadní:
„Porušení osobnostních práv zemřelé se tak za těchto okolností mohlo negativně projevit pouze na tomto místě, nikoliv v České republice, na jejíž území obsah poškozující osobnostní práva zemřelé nebyl vůbec šířen.“
Podle Nejvyššího soudu je tedy klíčové, že se výstava odehrávala v Německu a údajná újma vznikala právě tam.
Právě tady se zároveň ukazuje, že šance Josefa Abrháma mladšího na úspěch nejsou úplně jednoznačné. Nejde totiž o spor, kde by jedna strana měla zcela jasně pravdu. Rodina může argumentovat ochranou osobnosti zesnulé herečky a komerčním využíváním její podoby bez souhlasu pozůstalých. Proti tomu ale stojí fakt, že výstava byla spojena s kulturním a historickým kontextem slavné pohádky a organizátoři tvrdí, že nešlo o dehonestaci ani bulvární zneužití.
Důležitou roli může hrát i to, zda soud vyhodnotí prodej reklamních předmětů jako čistě komerční činnost. Pokud by soud dospěl k názoru, že šlo o obchodní využití podobizny bez potřebného souhlasu, mohla by být pozice rodiny silnější.
Velkou komplikací ale zůstává samotná jurisdikce. Nejvyšší soud už naznačil, že případ by se měl řešit spíše v Německu než v České republice. To může celý spor výrazně prodloužit a zkomplikovat.
Případ tím ale úplně nekončí.
Ústavní soud totiž dodal další důležitý závěr:
„Stěžovatelé stále mohou ve stávajícím řízení tvrdit, že se porušení osobnostních práv zemřelé projevilo i na území České republiky.“
Jinými slovy — cesta k dalšímu pokračování sporu stále existuje.
Zajímavé přitom je, že jiní představitelé slavné pohádky problém s výstavou nemají. Herec Pavel Trávníček, který v Popelce ztvárnil prince, se za organizátory zámku veřejně postavil.
„Já s tím problém nemám, byl jsem o pokračování této expozice informován, byli jsme se tam dokonce s manželkou a synem podívat a je to moc krásně udělané,“ řekl deníku Aha!.
Dokonce prozradil, že nakladatelství Olympia jednalo se zámkem o prodeji německé verze jeho knihy Tři oříšky pro prince přímo v prostorách výstavy.
Jenže pro Josefa Abrháma mladšího nejde o krásu expozice ani o popularitu pohádky. V jeho pohledu je to pořád hlavně příběh maminky, která už se sama bránit nemůže.
A možná právě proto se rozhodl bojovat.
Ne kvůli Popelce.
Ale kvůli Libuši Šafránkové.
Ať už soud rozhodne jakkoliv, celý spor otevřel mnohem širší otázku: kde končí vzpomínka na milovanou herečku a kde začíná obchod s její podobou? U ikon českého filmu je totiž hranice často velmi tenká. Fanoušci chtějí své hrdiny připomínat, instituce lákají návštěvníky na slavná jména, ale rodina v tom stále vidí především člověka, kterého ztratila.
Možná právě proto tenhle případ působí tak silně. Není to jen právní bitva o fotografie nebo suvenýry. Je to střet mezi veřejnou legendou a soukromou vzpomínkou syna na maminku, která pro celý národ zůstane navždy Popelkou.
Zdroj: https://zena.aktualne.cz/celebrity/libuse-safrankova-byla-podle-syna-zneuzita-presto-se-zalobou-u-soudu-nejspis-neuspeje?lp=1
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/220528/prokleta-i-spasna-popelka-abrham-se-soudi-travnicek-ji-doji.html?fbclid=IwY2×jawHbJHZleHRuA2FlbQIxMAABHRKeXYzw0fFi7WiLRwvLIJMvti-B8SSyYC4vc-wRFi-fkwdf1U22Cw9wDw_aem_kU1fShKjQHiIt1LpeZS0KQ
https://cnn.iprima.cz/abrham-podal-zalobu-kvuli-vystave-o-safrankove-pry-je-usporadana-bez-jeho-souhlasu-425362
