Článek
Lidské tělo má sice schopnost regenerovat zlomené kosti nebo hojit poškozenou tkáň, u dospělého chrupu však platí přísné pravidlo jedné výměny. Jakmile člověk přijde o stálý zub kvůli kazu, úrazu nebo věku, organismus už nový nevytvoří. Výzkumníci z Kjótské univerzity a lékařského institutu při nemocnici Kitano v Ósace pod vedením stomatologa Katsu Takahashiho však objevili způsob, jak tuto biologickou brzdu růstu zubů obejít.
Klíčem k nové metodě je potlačení specifického proteinu s názvem USAG-1. Tento protein v lidském těle přirozeně blokuje aktivitu kostních morfogenetických proteinů, které odpovídají za vývoj zubů. Vědci zjistili, že pod dásněmi dospělých lidí zůstávají latentní zárodky takzvané třetí sady zubů. Vyvinuli proto monoklonální protilátku, která protein USAG-1 neutralizuje, čímž tělu umožní tyto spící zárodky aktivovat a spustit růst nového zubu. Nejedná se tedy o běžnou tabletu, kterou by lidé polykali jako aspirin, ale o cílenou biologickou léčbu, která se v rámci testů podává nitrožilně.
Úspěšné testy již dříve proběhly na myších a fretkách, u kterých vědci stimulovali růst chybějících zubů bez závažných vedlejších účinků. Fretky byly pro experiment zvoleny záměrně, protože se jejich zubní uspořádání velmi podobá lidskému.
První fáze klinických testů na lidech začala v Kjótské univerzitní nemocnici v září 2024 a trvá do srpna 2025. Účastní se jí zhruba třicet zdravých mužů ve věku od 30 do 64 let, kterým chybí alespoň jedna stolička. Cílem této fáze je ověřit především bezpečnost léku a to, zda nevyvolává nežádoucí reakce v organismu.
V další fázi plánují vědci testovat přípravek na dětech ve věku od dvou do sedmi let, které trpí oligodoncií či anodontií, tedy vrozenou absencí zubů. Tento genetický problém postihuje zhruba jedno procento populace a dětem způsobuje vážné potíže při mluvení i stravování. Teprve po ověření účinků u těchto pacientů se výzkum zaměří na běžné dospělé lidi, kteří o zuby přišli během života v důsledku úrazů či kazů. Pokud klinické studie potvrdí stoprocentní bezpečnost a účinnost, mohl by být tento lék pro běžné použití celosvětově dostupný kolem roku 2030.
