Článek
Nejdříve jsem ChatGPT osvětlil problém. A pak se zeptal, jestli někde nenajde rozpor. A uměla inteligence jej našla. Jen pro upřesnění - platím si tu nejdražší a nejpokročilejší verzi.
Umělá inteligence šla opravdu hluboko, v podstatě napsala celý elaborát. Dokonce se dotkla ústavního rámce nebo uvádí konkrétní judikaturu. Wow. Pak jsem zadal, aby vznikla zamítavá reakce na výzvu k registraci. Najdete ji níže.
Teď už jen stačí, aby Rada vzala tuto zamítavou reakci, předložila ji své umělé inteligenci, která následně vytvoří protiargument :). Ano - nakonec dospějeme k tomu, že naše spory budou mezi sebou řešit umělé inteligence.
ZDE TEXT ODOVĚDI PRO YOUTUBERA, KTERÉHO RADA VYZVE K REGISTRACI:
Věc: Odpověď na výzvu k registraci audiovizuální mediální služby na vyžádání — odmítnutí
Vážená paní předsedkyně,
vážené členky a členové Rady,
pod číslem jednacím **[č. j. RRTV/xxxx]** mi byla dne **[datum doručení]** doručena výzva podle § 5 odst. 2 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (dále jen „ZAVMS“), abych podal žádost o registraci. Po podrobném právním posouzení sděluji, že nejsem poskytovatelem AVMS ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) ZAVMS, a proto registraci odmítám. Níže uvádím podrobné právní a faktické důvody.
A) Absence redakční odpovědnosti
1. Definice podle zákona a směrnice — Poskytovatelem AVMS je „osoba, která má redakční odpovědnost za výběr a uspořádání pořadů a která rozhoduje o způsobu jejich zpřístupnění veřejnosti“ (§ 2 odst. 1 písm. b) ZAVMS; čl. 1 bod d) směrnice 2010/13/EU ve znění směrnice 2018/1808).
2. Rozsah kontroly platformy — Kanál „**[název kanálu]**“ je provozován výhradně na platformě YouTube, jejíž provozovatel Google Ireland Ltd. (dále jen „Platforma“) si v čl. 2.2, 2.3 a 3.1 YouTube Terms of Service vyhrazuje:
* absolutní kontrolu nad rozhraním, algoritmy a způsobem doporučování obsahu;
* pravomoc kdykoli odstranit nebo omezit video, zablokovat účet či změnit podmínky monetizace;
* uplatňovat vlastní komunitní pravidla, věková omezení a systém „tří zásahů“ bez předchozího schválení tvůrce.
3. Licence k šíření — Podle čl. 6.1 YouTube Terms of Service uděluje uživatel nahráním videa společnosti YouTube celosvětovou, nevýhradní, bezúplatnou, převoditelnou a sublicencovatelnou licenci k reprodukci, distribuci, vytváření odvozených děl, veřejnému zobrazování a provádění obsahu. YouTube tak vystupuje jako primární distributor; tvůrce pouze poskytuje obsah a oprávnění. Právní i faktický akt šíření videa k veřejnosti realizuje a plně kontroluje Platforma, nikoliv tvůrce.
4. Právní důsledek — O konečném zpřístupnění, kategorizaci a formě zveřejnění videí rozhoduje Platforma. Tato rozhodnutí jsou unilaterální a nevynutitelná tvůrcem (srov. rozsudek SDEU ve spojených věcech C‑682/18 YouTube & C‑683/18 Cyando, body 103 a 112).
5. Nedostatek volby uživateli — Uspořádání „katalogu“ na mém kanálu je algoritmicky modifikováno; uživatel vidí videa podle nastavení Platformy, nikoli podle mé dramaturgické linie. Můj vliv je omezen na nahrání a popis videa, což nedosahuje úrovně redakční odpovědnosti předpokládané ZAVMS.
_Závěr k bodu 1:_ Bez plné redakční odpovědnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 ZAVMS nemohu být klasifikován jako poskytovatel AVMS.
B) Absence technické kontroly nad distribuční infrastrukturou
1. Účel regulace AVMS — Historicky směřuje k subjektům, které fakticky (de facto i de jure) ovládají a spravují technické prostředky šíření obsahu (streamovací servery, CDN, řízení datových toků) a mohou tak garantovat dostupnost i soulad distribuce se zákonem.
2. Postavení Tvůrce vs. Platforma — Veškerou fyzickou infrastrukturu (datová centra, CDN, load‑balancery, kodeková pipeline, DRM) vlastní a provozuje Platforma. Tvůrce je z pohledu sítě pouhým koncovým uživatelem, který nahrává soubory prostřednictvím webového rozhraní.
3. Neschopnost zajišťovat povinnosti — Nemohu:
* ovlivnit kapacitu ani geolokační směrování dat;
* garantovat nepřetržitou dostupnost a kvalitu streamu;
* doložit shodu použitého kodeku, šifrování či CDN s požadavky české regulace — vše je výhradně v kompetenci Platformy.
4. Právní precedent a doktrína — Soudní dvůr EU (věc C‑324/09 _L’Oréal v. eBay_, body 116–122) i ESLP (rozh. _Ahmet Yıldırım v. Turecko_, č. 3111/10) rozlišují mezi provozovatelem infrastruktury a uživatelem, jenž obsah pouze vkládá. Regulace určená k zajištění distribuční spolehlivosti má dopadat na toho, kdo infrastrukturu ovládá, nikoli na jejího uživatele.
_Závěr k bodu 2:_ Bez jakékoli kontroly nad technickými prostředky nelze na Tvůrce přenášet povinnosti, pro něž je klíčová možnost infrastrukturu řídit; registrovat by se měl ten, kdo ji provozuje, tj. Platforma.
C) Charakter služby: sdílení osobních názorů, nikoli profesionální VOD
1. Primární účel — Kanál slouží k sdílení "osobních názorů, autorských vlogů a komunitních příspěvků"pro úzkou komunitu sledujících. Obsah vzniká spontánně, bez předem stanoveného vysílacího plánu či dramaturgie srovnatelné s televizním programem.
2. Chybějící „katalog pořadů“ — Videonahrávky nejsou uspořádány do kurátorovaného katalogu; jejich řazení, doporučování a propagaci určuje algoritmus Platformy. To nevyhovuje definičnímu znaku AVMS spočívajícímu v systematickém poskytování katalogu pořadů (§ 2 odst. 1 písm. b) bod 2 ZAVMS).
3. Komunita vs. veřejnost — Zásah sledovanosti je odvozen od otevřené povahy internetu, není zamýšlenou „komerční strategií konkurovat televiznímu vysílání“. Publikuji převážně v českém jazyce s přirozeným dosahem k omezenému publiku.
D) Proporcionalita a svoboda projevu
1. Ústavní rámec — Svoboda projevu (čl. 17 Listiny) smí být omezena jen zákonem za účelem ochrany práv druhých a pouze v nezbytném rozsahu. Registrace jednotlivých tvůrců, kteří neovládají infrastrukturu, není nezbytná k ochraně diváků, neboť stejné cíle efektivně zajišťuje sama Platforma prostřednictvím komunitních pravidel a věkových filtrovacích nástrojů.
2. Chladicí efekt — Povinnost podléhat správnímu dohledu spojenému s hrozbou pokut (až 5 mil. Kč dle § 8 ZAVMS) vytváří nepřiměřený tlak na samocenzuru zejména u jednotlivců a malých tvůrců.
3. Přiměřenost opatření — Pokud stát usoudí, že je třeba posílit ochranu diváků na platformách, vhodnější a účinnější je regulovat samotné platformy (zákon č. 242/2022 Sb. transponující čl. 28b AVMSD) než ukládat administrativní zátěž jednotlivým uživatelům.
## Návrh rozhodnutí
Vzhledem k výše uvedenému žádám Radu, aby:
* **odložila** řízení podle § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z důvodu nedostatku pravomoci;
* konstatovala, že **nejsem poskytovatelem AVMS**, neboť nenaplňuji zákonné znaky redakční odpovědnosti ani kontroly technické infrastruktury.
S úctou
**[Jméno, titul]**
**[podpis]**
---
### Přílohy
1. Výňatky z YouTube Terms of Service (čl. 2–3) s vyznačenými ustanoveními o kontrole Platformy.
2. Prohlášení o účelu kanálu a charakteristice obsahu.
3. Technický popis distribuční infrastruktury YouTube (dostupný ve Veřejném whitepaperu Google – Content Delivery 2024).
