Článek
Ráno jedno stříknutí na krk, druhé na zápěstí. Voňavka jako samozřejmá součást dne. Jenže málokdo si uvědomuje, že v tu chvíli na sebe nestříká jen vůni, ale také směs chemických látek, které se z pokožky postupně uvolňují do vzduchu. Ne na minuty – na celé hodiny.
A co je ještě důležitější: tenhle neviditelný oblak pak nejen cítíte, ale také vdechujete. Po cestě do práce, v kanceláři, doma i večer v ložnici. Otázka tedy nezní, jestli parfém voní. Otázka zní: co přesně celý den dýcháme a co to může dlouhodobě dělat s naším zdravím?
Vůně, která nezmizí – jen se pomalu uvolňuje
Parfém není jednorázový zážitek. Jakmile se dostane na kůži nebo oblečení, začne se postupně odpařovat. Právě díky tomu vůni cítíme ještě hodiny po aplikaci. Spolu s ní se ale do vzduchu uvolňují i tzv. těkavé organické látky (VOC).
Tyto látky jsou běžně spojovány se zhoršenou kvalitou vnitřního ovzduší. V uzavřených prostorách – kanceláře, auta, ložnice – se mohou hromadit. A my je znovu a znovu vdechujeme.
Co se skrývá za slovem „parfum“
Na etiketě parfému většinou najdete jediné slovo: parfum. Pod ním se ale může skrývat desítky až stovky různých chemických sloučenin. Výrobci je nemusí uvádět jednotlivě – chrání je obchodní tajemství.
Některé z těchto látek jsou dlouhodobě spojovány s:
- podrážděním dýchacích cest
- bolestmi hlavy a migrénami
- hormonální nerovnováhou
- zhoršením astmatu či ekzému
Ne každý reaguje stejně. Právě proto si mnoho lidí spojitost ani neuvědomí – únava, tlak v hlavě nebo podráždění se často přičítají stresu, ne vůni, kterou na sobě nosí každý den.
Když chemii nejen dýcháte, ale i vstřebáváte
Další problém je kůže. Ta funguje spíš jako houba než štít. Zvlášť v místech, kam se parfém běžně aplikuje – krk, dekolt, zápěstí. Některé látky se mohou vstřebávat do těla, zejména při každodenním používání.
To neznamená, že jedno navonění je nebezpečné. Riziko vzniká dlouhodobou, opakovanou expozicí, často od mládí až do stáří.
Kdo je nejohroženější
Z výzkumů vyplývá, že citlivější mohou být:
- děti
- těhotné ženy
- lidé s astmatem, alergiemi nebo ekzémy
- osoby s hormonálními potížemi
U těchto skupin se častěji objevují reakce jako kašel, pálení očí, nevolnost nebo bolesti hlavy po kontaktu s intenzivními vůněmi.
Znamená to, že bychom měli parfémy přestat používat?
Ne. Ale možná bychom je měli přestat používat bezmyšlenkovitě.
Rozdíl dělá:
- množství (méně je často víc)
- frekvence (ne každý den)
- prostředí (uzavřené prostory vs. venek)
- typ vůně a její složení
Čím dál víc lidí dnes sahá po lehčích vůních nebo omezuje parfém jen na výjimečné příležitosti. Ne ze strachu – ale proto, že nechtějí celý den dýchat něco, co může ohrozit jejich zdraví.
Voňavka je malý detail, který bereme jako samozřejmost. Přitom právě tenhle detail s námi zůstává celé hodiny – na kůži, ve vzduchu kolem nás i v našem dechu. Nejde o paniku ani o zákaz vůní. Jde o uvědomění.
Stejně jako dnes řešíme složení potravin nebo kosmetiky, možná nastal čas zamyslet se i nad tím, čím se obklopujeme vzduchem, který dýcháme. Protože zdraví často neovlivňují velká rozhodnutí, ale drobné každodenní návyky. A vůně je jedním z nich.
Zdroje:
www.health.harvard.edu - https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/what-are-fragrances-doing-to-our-health
www.healthline.com - https://www.healthline.com/health/fragrance-sensitivity
www.ncbi.nlm.nih.gov - https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5452220/
