Článek
Když se bolest stane identitou
Psychologie dnes říká, že uznání bolesti je důležité.
Souhlasím. Ale problém nastává ve chvíli, kdy se z bolesti stane tvoje identita.
Už nejsi člověk, který něco zažil – jsi „ta, co měla toxické rodiče“, „ten, koho zradili“, „ta, co si prožila trauma“.
Psycholožka Dr. Harriet Lerner, autorka knihy The Dance of Anger, k tomu říká:
„Uvědomit si bolest je začátek uzdravení. Ale pokud se v ní usadíš, stane se z ní klec.“
A spousta lidí dnes v té kleci bydlí.
Už ani nehledají cestu ven. Jen chtějí, aby jim ji ostatní obdivovali.
Když trauma omlouvá chování
„Já jsem jen úzkostná, proto na tebe křičím.“
„Měl jsem těžké dětství, proto neumím být laskavý.“
„Omlouvám se, já mám trauma.“
Psychoterapeut Dr. M. Scott Peck, autor knihy The Road Less Traveled, k tomu říká:
„Duchovní růst začíná tam, kde končí výmluvy.“
Trauma vysvětluje, proč jsi takový.
Ale nikdy neomlouvá, že takový zůstáváš.
Každý něco zažil. Ale ne každý tím manipuluje.
Všichni jsme někdy slyšeli věty, které bolí.
Ale ne všichni z nich udělali svou osobnost.
Podle psycholožky Dr. Susan Forward, autorky Toxic Parents, lidé často používají minulost k ospravedlnění současného chování:
„Pokud člověk odmítá převzít odpovědnost, trauma se stává nástrojem manipulace.“
A tak z bolesti vzniká moc.
„Nemůžeš mi to říct, zraníš mě.“
„Nesmíš se mě dotknout, mám trauma.“
„Musíš mě chápat, jinak jsi necitlivý.“
Jenže empatie neznamená, že svět se musí přizpůsobit tvé bolesti.
Kultura oběti
V dnešní době je být obětí výhodné.
Lidé ti tleskají, dávají ti prostor, omlouvají tvé chyby.
Ale nikdo ti neřekne, že tím ztrácíš sílu.
Jak říká Dr. Jordan Peterson:
„Jakmile přijmeš roli oběti, vzdáváš se možnosti být hrdinou svého příběhu.“
A to je tragédie. Protože být obětí je pohodlné.
Nemusíš nic měnit, jen vysvětlovat.
Uzdravit se znamená přestat se schovávat
Skutečné uzdravení není o tom, že najdeš viníka.
Je o tom, že přestaneš potřebovat viníka.
Psychoterapeutka Dr. Esther Perel k tomu říká:
„Když z bolesti uděláš svůj domov, začneš pálit všechny mosty, které vedou jinam.“
Někdy stačí prostě uznat, že ano – stalo se to.
Bylo to nespravedlivé. Bolí to.
Ale teď už to není tvoje identita.
Přestaň hledat důvod. Začni žít.
Každý z nás mohl slyšet v dětství něco, co bolelo.
Ale dospělost začíná tam, kde si řekneš: „To, co se mi stalo, už nebude řídit, kým jsem.“
Psycholog Dr. Viktor Frankl, který přežil koncentrační tábor, řekl:
„Mezi podnětem a reakcí existuje prostor. A v tom prostoru je naše svoboda.“
To je skutečná síla.
Ne v obviňování, ale ve schopnosti reagovat jinak.
Ano, možná to zní tvrdě.
Ale svět vás jako oběť nebude poslouchat věčně.
Jednoho dne přestane mít trpělivost – a vy zjistíte, že místo soucitu potřebujete sílu.
A ta se nerodí z výmluv.
Rodí se z rozhodnutí přestat se litovat.
Citovaní odborníci:
- Dr. Harriet Lerner – The Dance of Anger
- Dr. M. Scott Peck – The Road Less Traveled
- Dr. Susan Forward – Toxic Parents
- Dr. Jordan Peterson – 12 Rules for Life
- Dr. Esther Perel – Mating in Captivity
- Dr. Viktor Frankl – Man’s Search for Meaning
