10 zajímavých faktů o laboratorních diamantech

Zdá se to až k neuvěření, ale diamanty vypěstované v laboratoři mají chemické, fyzikální i optické (včetně brilance) vlastnosti naprosto totožné s kameny vytěženými z hloubi planety Země. Rozeznat od sebe laboratorní a těžené diamanty dokáže většinou jen odborník. Obyčejná šperkařská lupa k tomu přitom nestačí, 100% spolehlivý výsledek poskytne jen přístrojová detekce.

Využití laboratorních diamantů ve šperkařství je sice záležitostí posledních několika let, a tak vás možná překvapí, že historie technologie jejich výroby sahá až do konce 19. století. Už v roce 1892 vytvořil francouzský chemik Henri Moissan metodou CVD (Chemical Vapor Deposition) první syntetický kámen, a to konkrétně moissanit. První laboratorní diamant byl vyroben v roce 1954 metodou HPHT (High Pressure High Temperature), která za vysokého tlaku a teploty simuluje přírodní podmínky vzniku diamantů. Až technologický pokrok v minulých letech ovšem umožnil produkovat diamanty takové kvality, aby se daly používat pro klenotnické účely.

Technologie na výrobu lab-grown diamantů se postupně zlepšovaly, a tak se začaly kameny vypěstované v laboratorních podmínkách hojně používat v mikroelektronice, komunikačních technologiích a laserových přístrojích. Pokud jste tedy měli dojem, že jste se s laboratorními diamanty ještě nesetkali tváří v tvář, pravděpodobně tomu tak není, protože jsou součástí vašeho notebooku anebo auta. Kromě elektronických zařízení najdou využití také při čištění odpadních vod či řezání a leštění kovů. Mohou být také součástí ochranné vrstvy na jaderných reaktorech.

Těžené diamanty, které po miliony let vznikaly v hlubokých vrstvách planety Země, jsou odjakživa spojovány nejen s luxusem, ale také s drancováním životního prostředí při jejich hlubinné těžbě. Je tedy skvělé, že máme v současné době k dispozici technologii, která nám umožňuje diamanty nejvyšší kvality vyrobit v laboratoři, aniž by docházelo k nenávratnému poškozování přírody. Faktor udržitelnosti se tak stává velmi důležitou hodnotou nejen v módě, ale také ve šperkařství.

Dalším problematickým aspektem těžených diamantů je jejich vysoce konfliktní potenciál a porušování lidských práv horníků v diamantových dolech. Naleziště diamantů se totiž často nacházejí v zemích Afriky , kde se jakožto luxusní surovina stávají rozbuškou konfliktů mezi státy, různými milicemi, a dokonce i teroristickými skupinami. Dalším z „problematických“ producentů těžených diamantů je například Rusko. V těchto zemích zároveň neexistují standardy zaručující dobré pracovní podmínky. S výrobou v laboratoři nejsou spojeny žádné z těchto etických problémů.

Nezanedbatelnou výhodou diamantů vyrobených člověkem v laboratoři je jejich cena, která je zhruba o třetinu až polovinu nižší než u těžených diamantů s totožnou velikostí a dalšími parametry. Díky příznivější ceně si tak dnes může diamantové šperky dovolit mnohem více lidí.

Laboratorní diamanty jsou dostupné ve všech stupních čistoty, barvách a velikostech. V laboratoři vznikají diamanty čiré, ovšem díky různým příměsím lze vyrobit i barevné. Za pomocí dusíku, boru, působení vyššího tlaku či radioaktivního gama záření tak vznikají například i modré, zelené, růžové a žluté diamanty.

Dostupné množství laboratorních diamantů je prakticky neomezené. Sofistikované výrobní metody sice stojí na dodání krystalu diamantu, který se poté zvětšuje, ovšem tento krystal může být původem jak z nitra Země, tak z laboratoře. Metoda výroby je tak spíše otázkou vyspělé technologie a dostatku dalších surovin a energie. To je dobrá zpráva i vzhledem k tomu, že globální trh s vypěstovanými diamanty neustále roste. V roce 2022 byl oceněn na 22,45 miliardy amerických dolarů a podle prognóz by v roce 2028 měl dosahovat hodnoty 37,32 miliardy amerických dolarů.

Témata udržitelnosti a ochrany životního prostředí jsou velmi důležitá pro spoustu známých osobností. K velkým propagátorům laboratorních diamantů tak patří i celebrity jako Rihanna, Lady Gaga, Emma Watson, Leonardo DiCaprio a spousta dalších. Důrazem na ekologické a etické aspekty pak slavné osobnosti inspirují své fanoušky, aby hledisko udržitelnosti zohledňovali například i při nákupu šperků.

Nezávislé instituce vydávající certifikáty k drahým kamenům, z nichž nejznámější jsou IGI (Mezinárodní gemologický institut), HRD a GIA, hodnotí těžené i laboratorní diamanty podle stejných parametrů. U lab-grown diamantů je v certifikátu kromě jejich původu uvedena navíc také metoda, kterou byl konkrétní kámen vyroben (tedy HPHT, nebo CVD).

Laboratorní diamanty jsou nepochybně symbolem šperkařství budoucnosti. Šperkařství, ve kterém budou luxus a kvalita materiálů stejně důležité jako ohled na životní prostředí. V Česku se výrobě klenotů zdobených lab-grown diamanty začala jako první věnovat Gaqbriela Dědičková a její značka TIAMI. Pokud vás ekologická a etická alternativa těžených diamantů zaujala, je nejvyšší čas pořídit si originální ručně vyráběný český šperk – třeba právě u TIAMI.