Článek
To znamená dvě věci: za prvé, že Hübl trefil do černého a hýkání potrefených ideologů z řad současných neomarxistů se stalo jednou z nejkvalitnějších složek marketingové kampaně k uvedení Opony na trh.
Za druhé, že zmínění recenzenti knihu nedočetli do konce. Ano, úvodní zápletka je postavena na snaze otce-kapitalisty ukázat své poblouzněné dceři, která snad v mladickém idealismu, snad v mezigeneračním vzdoru upadla do pasti levičáctví (možná naivního, ale bezpochyby jako obvykle pózerského a pokryteckého), realitu reálného socialismu tím, že jí vezme na výstřední zájezd do fiktivního socialistického města ve fiktivní socialistické epoše. Výlet zahrnuje vše, co si pamatujeme před rokem 89 - politické procesy, kolektivizaci zemědělství, bídu všedního přežívání, buzeraci na celnicích, dřinu v dolech, fanatické soudruhy, fízlování i budovatelské divadelní hry.
Postupně se však dystopická hra na „socialismus“ rozostřuje a rozpíná do napínavého dystopického thrilleru a čtenář postupně ztrácí jistotu, co je ještě hra v rámci edukativní dovolené a co je drsná skutečnost, ve které jde podle všeho o pořádný balík a o život.
Opona je především skvěle napsaná, zábavná kniha, která se čte jedním dechem. Hüblův styl v sobě umně kombinuje dobře dávkované napětí, nápadité a relativně překvapivé zvraty, ironii, černý humor, ba i grotesku. Praxe reklamního textaře pak dala Hüblovi cit pro výborně postavené, živé dialogy. K tomu připočteme invenční námět a výborně vystavěnou atmosféru socialistického živoření a levičáckého bažení po moci, v jejichž kulisách autor rozehrává nevšední detektivku. To vše dělá z Hüblova románu jednu z nejzajímavějších českých beletrií roku 2022.
www.borovan.cz
