Článek
Minulá Fialova vláda učinila překvapivý krok, když navrhla zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvých měsících na 80 % původního výdělku. Tento, od pravicové vlády, poněkud překvapivý krok měl ale svou logiku. Měl totiž umožnit, aby se rozhýbal trh práce, aby ti, co pracují za neodpovídající plat se „rozhoupali“, dostali odvahu změnit svou práci za lépe placenou, aby na tuto změnu měli klid zajištěný slušnou podporou. Podle odborníků změna práce znamená průměrné zvýšení platů zhruba o 12 %, což je určitě bonus nejen pro zaměstnance, ale i pro stát, který tím pádem inkasuje vyšší daně a odvody. Rozhýbat by se tedy měl zabetonovaný trh práce, který vyhovuje především firmám jejichž byznys je založen právě na levné práci. Nynější populistická, Babišova vláda chce ovšem tuto reformu zastavit a poukazuje na to, že tento „experiment“ vedl k růstu výdajů na podporu v nezaměstnanosti. Ano, to je jistě jasně vidět ze statistik, ovšem takový stav se dal očekávat zvláště, když přihlédneme k tomu, že značná část lidí používá podporu v nezaměstnanosti jako můstek k přechodu do starobního důchodu. A tady je zakopaný pes. Tlačili by se lidé do důchodu, kdyby měli dobře placenou práci, kdyby je netrápily sociální a zdravotní problémy. Toto měla Babišova vláda řešit, a ne zaškrtit reformu, která se teprve rozběhla a nemohlo se tedy prokázat, zda není z dlouhodobého hlediska pro pracující i stát přínosná.
