Článek
Mají se tedy výše jmenovaní bát možných polických zisků strany, která podle všech politiků i politologů měla být určena na odpis? No, jak se to vezme. Samotná KSČM se potýká s mnoha problémy, tedy zejména s přestárlou členskou základnou, nedostatkem schopných, vzdělaných kádrů, nepružnou organizační strukturou, která nepřeje iniciativě, konzervatismem, dogmatismem a nostalgií po starých časech u mnoha jejich členů. Jako plusy KSČM lze brát vlastnictví nemovitostí, které se dají dobře zpeněžit, stále ještě poměrně rozvinutou síť základních organizací, i počet členů, kteří sice valem ubývají, ale i přes to zůstává KSČM druhou nejpočetnější stranou v ČR. Ovšem jako hlavní trumf komunistů se v poslední době ukazuje jejich předsedkyně Kateřina Konečná, která si svými aktivitami na sociálních sítích i při kontaktních kampaních získala mnoho příznivců i mimo komunistickou stranu.
Majstrštykem Kateřiny Konečné bylo vytvoření levicově konzervativní, „vlastenecké“ koalice STAČILO!, se kterou uspěla v posledních volbách do EP. Autentičtí levičáci sice převraceli oči, když viděli s kým chce jít Konečná do holportu, ale účel světí prostředky, důraz na ideologie se dnes nenosí, vítězí pragmatismus, což se i v tomto případě potvrdilo. Může se nám to nelíbit, ale je potřeba uznat, že Konečné se podařilo vytvořit značku, která má potenciál, se kterou se dá uspět jak v letošních volbách do krajských zastupitelstev, tak i ve volbách sněmovních konaných příští rok. Konečné se podařilo skrýt zprofanovaný název své mateřské strany, osvojit si koncept tzv. konzervativní levice, a trochu si zahrát i na vlasteneckou strunu, což ji pomohlo oslovit část voličů ANO a SPD, a také voličů, jejichž hlasy propadly v posledních sněmovních volbách.
Úspěch STAČILO! se zřejmě promítne i do budoucího uspořádání našeho levicového spektra, kde probíhá střet mezi konzervatisty a progresivisty. Zelení, Budoucnost i levicové křídlo Pirátů zůstanou jistě na svých progresivistických postojích, ovšem ty nenacházejí u většiny našich občanů větší odezvu. Naopak pro Paroubkovu ČSSD není jiné cesty, než se k STAČILO! připojit. Největší dilema budou řešit asi u rozdělených sociálních demokratů, kde Šmardovo křídlo táhne stranu k progresivistům, kdežto pragmatici a tradicionalisté, kteří spíše než otázky kulturní chtějí řešit otázky socio-ekonomické, by možná, za určitých podmínek, na spolupráci se STAČILO! i kývli. Postoj SOCDEM pravděpodobně ovlivní i rozhodnutí strany LEVICE, která se právě mezi SOCDEM a komunisty nachází.
Pokud by vznikla široká levicově konzervativní koalice pod značkou STAČILO!, tedy obdoba připravované Lidové fronty ve Francii, tak je téměř jisté, že tato by mohla výrazně promluvit nejen do výsledků voleb do sněmovny, ale případně i do vyjednávání o sestavení příští vlády. Spojení sjednocené levice a ANO by totiž pravděpodobně dalo sněmovní většinu, což by znamenalo konec ambicím Fialova kabinetu pokračovat v řízení státu i v dalším volebním období, tedy tu stopku, kterou zmiňuji v úvodu článku.
