Článek
Jižní Korea se ocitla na prahu jedné z nejzásadnějších politických krizí své moderní historie. Zdá se, že prezident Jun Sok-jol, který 3. prosince vyhlásil stanné právo (naposledy tomu tak bylo v roce 1979) bude buď obviněn z impeachmentu neboli obžaloby pro porušení prezidentské přísahy z důvodu neúspěšného pokusu o státní převrat, či sám podá rezignaci.
S největší pravděpodobností budeme brzy svědky nejen odstoupení stávajícího prezidenta, ale i rezignace ministra obrany Kim Yong-hyuna a celého jihokorejského kabinetu.
Politická krize a vyhlášení stanného práva
Pozdě večer Jun Sok-jol v televizním projevu národu řekl, že: „K obraně země před proseverokorejským protistátním vlivům a ochraně svobodného ústavního pořádku je zapotřebí stanné právo,“ ačkoli neuvedl žádné konkrétní hrozby.
Následovaly chaotické scény, když se vojáci pokoušeli ovládnout budovu parlamentu, což se jim nakonec povedlo.
Zhruba po dvou hodinách od vyhlášení stanného práva se poslancům podařilo odhlasovat, že je neplatné a vláda, potažmo prezident, ho podle ústavy zrušit musel. Stalo se tak po ranním jednání kabinetu. Stanné právo tak platilo asi šest hodin. Armáda následně zrušila dekret, který s vyhlášením souvisel.
Šest jihokorejských opozičních stran později předložilo v parlamentu návrh zákona na obžalobu Jun Sok-jola, přičemž hlasování bylo stanoveno na pátek nebo sobotu.
„Nemohli jsme ignorovat nezákonné stanné právo. Demokracii už nemůžeme nechat kolabovat,“ řekl novinářům poslanec Kim Yong-min.
Důvody impeachmentu a vyhlášení stanného práva
Prezident Jun, zvolený v roce 2022, čelí obviněním z korupce, rozdmýchávání konfliktu se Severní Koreou a neschopnosti řídit zemi. Jeho manželka Kim Keon-hee se též zapletla do vyšetřován za údajné přijímání provizí za pořádání uměleckých výstav a neplacení daní, ale nakonec byla obvinění zbavena. Těsně zvolený prezident tak postupně ztrácel popularitu, která klesla až na kritických 17 %. Jeho jednání tedy opozice vysvětluje, že šlo o marný pokus udržet se u moci.
Paralely s impeachmentem Pak Kun-hje
Podobná situace nastala v letech 2017–2018, kdy prezidentka Pak Kun-hje čelila impeachmentu kvůli korupčnímu skandálu. Její odstranění z funkce vedlo k masivní mobilizaci veřejnosti a změnám v politickém systému.
Co bude dál?
Pokud by Jun odstoupil nebo byl odvolán z úřadu, předseda vlády Han Duck-soo by zastával funkci vůdce, dokud se do šedesáti dnů neuskuteční nové volby.
Možnost návratu Mun Če-ina
Ve hře o budoucí prezidentský post může být i Mun Če-in, který působil v úřadě v letech 2017 až 2022 a jeho původ je ze Severní Koreje. Mun Če-in je známý svou snahou o mírová jednání s diktátorem KLDR Kim Čong-unem. Teoreticky se může stát opět klíčovou postavou v novém politickém uspořádání, pokud projeví zájem o kandidaturu. Jeho snaha o zlepšení vztahů může vést až k jednání o sjednocení obou zemí na Korejském poloostrově.
Například v roce 2018 se severokorejský vůdce Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in setkali v KLDR. Společně pak vystoupili na „posvátnou“ horu Pektusan, kde se údajně narodil otec nynějšího diktátora Kim Čong-il. Před horskou výpravou se jihokorejský prezident na stadionu v Pchjongjangu zúčastnil manifestačního představení, jemuž údajně přihlíželo 150 tisíc lidí.
V projevu vyzval k mírovému ukončení nepřátelství na Korejském poloostrově a spolupráci obou korejských států.
„Žili jsme společně 5000 let a odděleně 70 let. Navrhuji zastavit nepřátelství posledních 70 let a udělat velký krok k míru, abychom byli znovu jednotní,“ řekl jihokorejský prezident Mun Če-in.
Závěr
Tento politický otřes přinesl nejen otázky o budoucnosti země, ale i nové spekulace o možném přiblížení vztahů se Severní Koreou. Teoretická možnost budoucího sjednocení Koreje zní jako dlouho očekávaný sen, ale za jakou cenu? Kritici varují, že by to mohlo znamenat konec demokracie v Jižní Koreji a vznik hybridního režimu kombinující autoritářské prvky.
Tato otázka zůstává otevřená a Jižní Korea se tak nachází na křižovatce své budoucnosti.
