Článek
Narodil se 8. listopadu 1935 ve Sceaux nedaleko Paříže. Jeho život však nebyl jen o světlech filmových studií a stylových pózách – byla to jízda plná vzestupů, osobních bouří i fascinující proměny sebe sama.
Delon nevyrůstal v luxusu ani pod září reflektorů. Rodiče se brzy rozvedli. V sedmnácti utekl k námořnictvu a vrátil se jiný – mlčenlivý, vnitřně napjatý. Kameramani později říkali, že právě tohle mlčení bylo jeho největší silou. Nepotřeboval slova. Stačilo, když se podíval.
Do filmu vstoupil téměř náhodou. A během pár let se z neznámého mladíka stal nejfotografovanější muž Francie. V Gepardovi byl šlechtic, v Samurajovi tichý zabiják, ve filmu Pan Klein muž posedlý svou identitou. Vždy elegantní, ale odtažitý. Jako by mezi ním a světem stála neviditelná zeď.
Lásky, které bolely
Romy Schneider. Mireille Darc. Dvě ženy, které o něm mluvily jako o někom, koho milovaly a nikdy úplně nepochopily. S Romy byli snem evropského filmu, dokud se jejich životy nerozdělily. V krátkých dopisech, které po ní zůstaly, se psalo o samotě, o tichu u stolu, kde seděl a mlčel. Mireille s ním zůstala téměř patnáct let – a i po rozchodu o něm mluvila jako o „muži, kterého bolelo být sám, ale ještě víc s někým“.
Kniha, která otevírá dveře
Právě v tomto čase vychází z dílny nakladatelství Familium kniha Alain Delon – Rebel a legenda. Nejde o další přehled filmů. Je to osobní portrét. Jsou v ní dosud nezveřejněné fotografie, výpovědi přátel i kolegů – Brigitte Bardotové, Sophie Lorenové, Claudie Cardinalové nebo Jane Birkinové. A hlavně Delonova vlastní předmluva. Možná poslední otevřená zpověď. Vrací se v ní k Romy, k Mireille, k dětem i k filmům, které ho definovaly. Kniha, která není jen ke čtení, ale k uchování.
Delon nebyl jen herec. Byl to symbol éry, kdy filmové hvězdy nepotřebovaly sociální sítě ani miliony slov. Stačil pohled. „Samurajský“ kabát přehodí přes ramena, cigaretový dým stoupá do chladného rána a v dálce zazní hudba z filmu Gepard. Kdo ho jednou viděl, nezapomněl.

Alain Delon: Rebel a legenda


