Článek
Rád bych vyjádřil názor na současný průběh kauzy „rušení koncesionářských poplatků“. Úvodem cítím potřebu sdělit, z jaké pozice na tuto situaci nahlížím. Jsem zásadní odpůrce A. Babiše, kterého považuji za skoro stejnou katastrofu pro tuto zemi, jakou představuje D. Trump pro svět. Jeho hlavním cílem v politice je obohatit na úkor státu svoji rodinu a neváhá se proto ve snaze dosáhnout tohoto nemravného cíle spojit s těmi nejhoršími elementy, které se na naší politické scéně momentálně nacházejí - s vůdcem extrémistů Okamurou a s reprezentantem lůzy Macinkou. Jeho volbu považuji za fatální chybu, které jsme se dopustili. Ale …
Fatální chyba musí mít zákonitě i fatální důsledky a my, kteří jsme se jí dopustili - ať už tím, že jsme Babiše volili nebo tím, že jsme nedokázali přesvědčit jeho voliče o jejich omylu - je musíme dokázat snést. Ať už to považujeme za trest, který si zasloužíme, nebo za neštěstí, do kterého jsme nezaviněně upadli, musíme se dokázat vyrovnat s marasmem, do kterého jsme tuto zemi uvrhli. A snaha zrušit koncesionářské poplatky není zdaleka to nejhorší, co nás s vládou A. Babiše čeká.
Samozřejmě, že motivací pro jejich rušení je u této vlády snaha média ovládat. Na druhou stranu slušná vláda, která si uvědomuje nezastupitelnou úlohu nezávislých médií pro demokracii, jim může sama vytvářet vhodné podmínky pro jejich fungování, takže ve hře je varianta financování, která dokonce ze své podstaty nemusí být špatná. My jsme možná až příliš v zajetí té jistoty, že slušnou vládu nemáme a to nás připravuje o potřebnou soudnost a dostatečně střízlivé hodnocení situace.
Nový zákon přivede ČT i ČRo do zcela nové, možná krizové situace. Ale ta je určitě nějak - i za cenu nepochybně bolestivých organizačních, personálních a programových opatření - řešitelná a k omezení šíření objektivních informací při tom ani nemusí dojít (tady lze nepochybně spoléhat i na pomoc unijní legislativy). Navíc toto ohrožení hrozí (doufejme) jen v nejbližších 3 letech, což nelze považovat za tragédii. A po 3 letech mohou vyjít obě instituce z krize zralejší, zkušenější a schopné se novým poměrům rychle a optimálně přizpůsobit.
My chceme především zbavit naši zemi vlády A. Babiše. To musí být naší největší prioritou. I kdybychom spor o poplatky vyhráli a A. Babiše v následujících volbách neporazili, bylo by to Pyrrhovo vítězství, takže na kauze poplatků se „chleba naláme“. My máme přirozeně radost z masové účasti na demonstracích a je nepochybné, že mají smysl a vládě působí vážné problémy. Měli bychom si ale uvědomit, že tam jsou prakticky jen ti lidé, kteří tuto vládu nevolili a přestože jich je hodně, jejich počet ve volbách nestačil a v nových volbách proto musíme mít na své straně i soudné voliče A. Babiše. To můžeme dosáhnout jedině tak, že jim dáme dost času na to, aby si uvědomili, že kroky vlády A. Babiše průběžně zhoršují ekonomickou situaci naší země a důsledky toho pocítí na vlastní kůži. Naše snaha na jedné jediné kauze přesvědčit Babišovy příznivce o škodlivosti jeho působení na fungování našeho státu nemůže mít potřebný efekt a může být dokonce kontraproduktivní. Měli bychom projevit více trpělivosti a dát koaliční vládě potřebný čas na to, aby se mohla před svými příznivci znemožnit sama. My bychom jim měli dát zřetelně najevo, že jsme připraveni další 3 roky spolu s nimi snášet jím zaviněné snižování ekonomické kondice našeho státu a jeho negativní dopady na naše rodiny i jeho podvody a diskreditaci našeho státu jako spolehlivého spojence. Čas do dalších voleb musíme ale využít k tomu, abychom je důsledně upozorňovali na zveřejňovaná fakta, svědčící o průběžném oslabování ekonomické kondice našeho státu a o skandálech vládních představitelů, kteří nepochybně budou chtít využít možnost, která se jim už nikdy víc nenaskytne a budou mít tendenci vylepšit ekonomickou situaci alespoň sobě samým a svým zájmovým skupinám. Ve světle těchto faktů si postačující část Babišových voličů nepochybně uvědomí, že A. Babiš pro tuto zemi dobrá volba není a při nových volbách vystaví společně s námi současné vládě spravedlivé vysvědčení za to, kam tuto zemi přivedla.
Tato stratégie jim musí připadnout jako poctivé jednání z naší strany a může to být i první krok ke vzájemně smířlivějšímu vnímání obou táborů, které zklidní situaci a nám všem pomůže lépe snášet atmosféru zjitřené doby.
A měli bychom si uvědomit ještě jednu věc. Naše proklamovaná snaha legálně zvolené vládě něco „Nikdy nedovolit“ znamená ve svých důsledcích, že se pokoušíme její činnost úplně zablokovat. To narušuje ústavnost a demokratičnost politického systému víc, nežli schválení třeba i zcela špatného zákona. Špatné zákony se schvalují běžně a legislativa s tím počítá a umí se s tím vyrovnat, zatímco se zablokováním činnosti vlády nikoliv. Svobodné volby jsou v demokracii tou nejvyšší hodnotou a jejich důsledky je možné zásadním způsobem korigovat jen novými volbami. Pokud bychom tento princip nechtěli respektovat, škodili bychom této zemi víc, nežli naše odsouzeníhodná vláda.
Musíme se smířit s tím, že vláda vzešlá ze svobodných voleb je oprávněna své - podle nás třeba i špatné - zákony přijímat. Oprávněně ji můžeme kritizovat, pokud schvalovací procesy vykazují nedostatky a skrze protesty veřejnosti jí můžeme hrozit ztrátou obliby, ale pokud ji to neodradí, nemůžeme s tím nic dělat. A je nemyslitelné, že by se v kauze poplatků na naší stranu přiklonil Ústavní soud v něčem jiném, nežli ve stížnosti na procesní pochybení. Tam bychom mohli uspět. Naše vláda má za členy i individua, která se před volbami vyrojila z nejrůznějších temných koutů a do jednání vlády vnášejí morálku lůzy, kterou jsou odchováni. Zřetelně ji projevili i při projednávání zákona o rušení koncesionářských poplatků v 1. čtení, což Ústavní soud může považovat za nepřijatelné. Přijetí samotného zákona, pokud na něm koalice bude trvat, ovšem zabránit nemůže. Ale vědomí, že konečné vítězství je stejně naše, protože současná vláda je z podstaty tak špatná, že nemůže uspět, by nám mělo pomoct se s takovými dílčími neúspěchy bez problémů vyrovnat. A A. Babiš jich bude zažívat celou sérii.
