Článek
Byl srpen roku 1184 a německý král Jindřich VI. svolal do Erfurtu tzv. Hoftag – dvorský sněm. Cílem bylo urovnat konflikt mezi durynským lantkrabětem a mohučským arcibiskupem. Do města se sjeli páni z okolí i vzdálenějších částí říše. Všichni věděli, že jednání bude napjaté, nikdo však netušil, že exploduje doslova pod jejich nohama.
Minuty, kdy se propadla podlaha
Shromáždění probíhalo ve velkém sále paláce v areálu, kde dnes stojí erfurtská citadela Petersberg. Sál byl dřevěný, postavený nad sklepy a jímkou, která sloužila jako latrína. V místnosti se tísnily desítky mužů v brnění a těžkých pláštích. V určité chvíli se ozvalo praskání. Trámy podlahy povolily, horní patro se zřítilo a strhlo s sebou i přízemí.
Ti, kdo měli smůlu, skončili rovnou ve fekálním jezírku pod budovou. Další jedince rozdrtily padající trámy. Dobové kroniky mluví o šedesáti mrtvých, některé uvádějí i vyšší počty.
Král přežil díky oknu
Jindřich VI. měl neuvěřitelné štěstí. Seděl u okna v kamenném výklenku, které se odolalo. Podle zápisů se on a několik přítomných drželi zuby nehty všemožných výstupků, dokud je nevyprostili pomocí žebříků. Král tak přežil, a proto se událost dochovala v několika pramenech.
Smrt šlechty v kanále
Smrt ve splašcích ale nenašli jenom bezejmenní panoši. Mezi mrtvými se nacházela i vysoce postavená hrabata a šlechtici. Pro jejich rodiny byla tragédie nejen osobní, ale i politická. Tahle bizarní smrt totiž přepsala mapu mocenských vztahů. Událost se proto rychle roznesla po celé říši a stala se součástí evropské kronikářské tradice.
Proč k nehodě došlo
Z dnešního pohledu se jednalo o klasické selhání konstrukce. Dřevo, ze kterého byla vyrobená podlaha, už něco pamatovalo, navíc bylo vlhké a přetížené. V sále totiž v danou chvíli stálo příliš mnoho těžce oděných mužů. Katastrofu tak nezpůsobila žádná kletba ani „boží trest“, jak se říkalo, ale prostý fakt, že se nikdo pořádně nevěnoval ani základní údržbě paláce.
Jak se píše historie
Kronikáři měli pro tuhle událost zvláštní slabost. Kombinace vysoké politiky a nevábného konce byla příliš bizarní na to, aby ji přešli bez povšimnutí. Proto se dodnes dochovalo několik verzí, které se liší počty obětí i detaily, ale shodují se na jednom: desítky aristokratů zemřely v tom, co by slušně šlo nazvat jako „nejhorší latrínová nehoda v dějinách“.
Středověká lekce
Erfurtská katastrofa je připomínkou, že dějiny netvoří jen velké bitvy, ale i banální selhání. Stavby bez údržby se hroutí, ať v nich sedí rolníci nebo králové. Dějiny v tomhle případě projevily smysl pro černý humor: král, který přežil, se stal císařem, zatímco desítky jeho dvořanů zůstaly zapomenuty na dně středověké jímky.
Závěr
Dnes na místě tragédie stojí citadela Petersberg, která láká turisty nádherným výhledem na město. Jen málokdo tuší, že právě tady se odehrála jedna z nejbizarnějších tragédií středověku. Pokud si na návštěvě Erfurtu pořídíte selfie, vzpomeňte si, že kdysi tady aristokracie skončila způsobem, o jakém by si ani Dante netroufl psát.
https://www.historyextra.com/period/medieval/erfurt-latrine-disaster-what-happened/?utm
https://www.history.co.uk/articles/the-erfurt-latrine-disaster?utm
https://www.historicmysteries.com/history/erfurt-latrine-disaster/37890/?utm
