Článek
Myslím, že se shodneme na tom, že žijeme v poměrně nepřehledné době, kdy se odehrávají věci, které by donedávna nebyly myslitelné. Politikou začínaje a porodnictvím konče. Jelikož jsem srdcem i duší porodní bába, tak o politice psát nebudu, nicméně podobností je tam nepočítaně.
Nedávný kongres ČGPS v Karlových Varech, jehož jsem byla několik hodin součástí, se stal tématem pro ředitelku APODAC paní Laubrovou - Žirovnickou. Na zdejším blogu se k němu vrátila hned třikrát. Když si to člověk čte, je přesvědčen, že paní na kongresu byla přítomná. Obzvlášť když používá slovní spojení typu – „atmosféra v sále se celá změnila..“
Ale opak je pravdou, moji milí. Ta paní tam osobně nebyla.
Je tedy zřejmě důležité, aby si to lidi mysleli, aby měli dojem… Stejně jako je důležité, aby se prostor zaplnil informacemi plnými manipulací, fabulací, nebo v lepším případě polopravdami, aby to lidi přestalo bavit… V tom všem, co dneska musíme řešit, ještě tohle? Nějaký boje, spory, násilí… Vnímáte tu podobnost s politickým děním? Jo, je tam
Pro lepší pochopení, ale i uchopení toho, co paní napsala jsem si text rozdělila do několika okruhů…
1. Porodníci se obávají porodních asistentek?
Paní se ptá „Proč se doktoři bojí porodních bab?“ a pokračuje prohlášením, že „Domácí porod je v českém porodnictví jen kouřová clona – skutečný spor se vede jinde: o to, zda může porodní asistentka stát v systému jako samostatná odbornice na fyziologii, nebo jen jako členka týmu, jehož pravidla určuje někdo jiný.“
Hned v úvodu tady máme v pravdě ukázkové falešné dilema. Kouřová clona o domácím porodnictví, zde prý zakrývá spor. Jeho řešení jsou ale POUZE dvě možná – Buď samostatná PA Nebo PA v područí lékařů, kteří ji ovládají, jelikož se jí bojí.
Kdo to tady vytváří spory, pěkně prosím?
Po 20 letech v roli porodní asistentky tvrdím, že vzdělané, zodpovědné, zkušené, či řádně mentorované porodní asistentky se lékaři nemají důvod bát. Víte, kdy se (někteří) začnou bát? Když PA bez zkušeností z klinické praxe, dostatečného mentoringu, postgraduálního vzdělávání pečuje tak, že žena ve dvou porodnicích odmítne péči a do třetí porodnice už dojede s mrtvě rozeným dítětem.
Tak proto jsou potřeba pravidla a podmínky. V každé zdravotnické profesy zajišťují bezpečí poskytované péče.
2. Porodní asistentka pečuje o ženu během (jakéhokoli) těhotenství, porodu a šestinedělí
Paní v textu píše, že PA “ zachytí fyziologii, doprovodí běžné situace, včas rozpozná komplikace a předá péči tam, kde má nastoupit medicína“.
Zde mám otázku… Komu pak byste chtěla předat tu ženu?
Obzvlášť komunitní PA, které zde léta blokují možnost sjednocení profese, se prezentují jako jediné poskytovatelky kontinuální péče…
Čili, pokud se porod zkomplikuje, pak kontinuita mizí a předáváme to „medicíně“? Kdo a co je prosím Vás ta „medicína“? Je-li žena v péči „medicíny“, pak porodní asistentka již nepečuje? Nebo jak to tedy doopravdy je?
3. Lety ověřené tváře, nebo profesionálky z oboru s mnohaletou praxí?
Paní v textu neuvádí pravdivou informaci, když tvrdí, že si „Profesor Marián Kacerovský ke svému vystoupení přizval lety ověřené tváře – porodní asistentky Alžbětu Samkovou a Radmilu Dorazilovou.“
Realita je taková, že do bloku Porodní asistence se mohla přihlásit jakákoli porodní asistentka, tedy i Alžběta Samková. Po většinu své praxe usiluji o rozvoj profese porodní asistentky, ať je to prací na mnoha projektech, konferencích, Rodíme se, vzdělávacích seminářích, rozhovorech, textech a podcastech. Díky své praxi, zkušenostem a vlastnostem jsem schopná pojmenovávat důležitá témata.
A tak jsem to prostě a jednoduše zkusila. Název přednášky i její anotace zaujala ty, kteří rozhodovali o složení programu.
Ano je pravda, že zaujala i bývalou předsedkyni UNIPA kolegyni Magdalénou Ezrovou, která veřejně prohlásila, že vzhledem ke složení programu bloku porodní asistence a způsobu výběru přednášek, nebude legitimizovat svou přítomností tento kongres. Zde opět otázka na okraj… Kdo, že to tady dělá ty příkopy?
4. Znevažování odbornosti a vzdělanosti má své tragické důsledky
Paní v článku opakovaně naznačuje, že důraz na vzdělávání, bezpečnost, návaznost péče nebo spolupráci s lékaři a dalšími profesemi představuje snahu brzdit porodní asistentky a udržovat je v podřízeném postavení, nebo dokonce v nějaké předsíni, od jejíchž dveří „má klíč někdo jiný“, mezi řádky ti ve vedení ČGPS.
Zde bych ráda zdůraznila, že nejde o „letošní slet gynekologů a porodníků ve Varech“, paní Žirovnická. Jde o každoroční nejvýznamnější setkání porodnického oboru.
O celosvětově uznávaném prof. Mariánu Kacerovském, píše paní opakovaně na více místech takovým způsobem, že se nejedná o nic jiného než o zásadní znevažování odbornosti v krystalické podobě. Jinak řečeno nebezpečí, na které upozorňují mnozí z nás, kteří se s tím setkávají v realitě praxe. A proč je to tak nebezpečné? Co mám furt s tím bezpečím?
Ono to ve veřejném prostoru je, ale nejsou vždy vidět výše uvedené souvislosti samozřejmě. Tragickým příkladem z poslední doby je příběh ženy, které odmítla císařský řez, který ji byl doporučen pro polohu dítěte. Matka slíbila dojezd do jiné porodnice, kam nedojela. Porodila vaginálně doma a dítě zemřelo. Rozhodnutí Nejvyššího soudu zní – Vina.
Tak proto jsou potřeba pravidla a podmínky.
Přinesou bezpečí dětem, ženám a porodním asistentkám.
Dle toho, co vím a znám, si dovoluji tvrdit, že jde o špičku ledovce, který nám tady roste. Bohužel už od revoluce. A je to ledovec vytvořený kolem domácího porodnictví. Není tolik vidět, přes tu kouřovou clonu, vím to.
Stejně jako vím a je velmi důležité, aby zde taky zaznělo, že některé komunitní porodní asistentky s porodnicemi léta spolupracují a o ženy a děti pečují. Péči poskytují díky svým zkušenostem bezpečnou, ale ony samy v bezpečí nejsou. Je zde nemění daný fakt – neregulovaná péče v domácím prostředí – nebezpečné prostředí pro jakéhokoli zdravotníka, natož pro porodní bábu při porodu, nebo v poporodním období.
Je těžké pro ženy v dnešní době, vyznat se v tom, kdo je kdo… Ty kvalitní odbornice většinou poznáme tak, že nejsou tolik vidět na sociálních sítích ani jako Bohyně porodu, ani jako cokoli dalšího absurdního a že toho je, až oči někdy přecházejí…
Dalším faktem je, že mnozí z těch, kteří jsou ve vedení porodnic, samotné ČGPS, ale i plno „obyčejných“ porodních asistentek a lékařů, přispělo svým přístupem k vytvoření onoho pomyslného ledovce.
A proto všechno zde znovu upřímně děkuji za příležitost, o tomto „ledovci“ promluvit právě na Kongresu ČGPS.
5. Proč některým porodním asistentkám nevadí, že neexistují jednotná pravidla a podmínky pro výkon naší profese v domácím prostředí?
Paní dále píše: „V českém porodnictví se z požadavku na „ještě jasnější pravidla“ stal důvod, proč se samostatnost porodních asistentek znovu a znovu odloží. Nejdřív vzdělávání. Pak specializace. Pak komora. Pak metodika. Pak návaznost. Pak ještě jednou bezpečnost. Pak – och- ty české podmínky, které nejspíše nikdo jiný jinde nemá.“
Promiňte… České podmínky? V každé civilizované a vyspělé zemi je poskytování péče porodní asistentky regulované bez ohledu na to, zda jí poskytuje ve zdravotnickém zařízení, nebo domácím prostředí. Regulace znamená jasné podmínky k nástupu do praxe a následně jasně dané podmínky pro péči jak ve zdravotnickém, tak v domácím prostředí.
Pak, pak, pak… Nenapadlo Vás, zeptat se v Unii porodních asistentek, proč nejsou dodnes jasně daná pravidla pro domácí porodnictví?
Pamatuju, když jedna zodpovědná porodní asistentka chtěla před mnoha lety každoroční povinné školení komunitních PA o resuscitaci novorozence, stejně jako to, aby každá komunitní PA jezdící k domácím porodům, měla ve svém vybavení dětský ambuvak. A bývalá dlouholetá prezidentka toho spolku, to považovala za zbytečnost… Možná, kdyby se „jen“ tohle tenkrát nastavilo, mohlo být mnohé jinak.
A propos do dnes nic podobného zavedeného není. Nevím, jak Vám, ale mně to často přijde fascinující a absurdní zároveň…
Proč v roce 2024, když Ústavní soud - https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/i-us-2746-23-1?utm_source=chatgpt.com - řekl – Porodní asistentka může pečovat v domácím prostředí, ale jde o NEREGULOVANOU zdravotní péči, tak ihned nepřišla UNIPA s tím, že mají hotovo! Po těch letech, kdo by neměl, že jo?
Tohle jsou podmínky, tohle musí PA splnit, aby mohla jezdit k domácímu porodu a pečovat o ženy samostatně. Pojďme jednat, je třeba upravit legislativu.
Je 24.6. 202… V průběhu let jsme se dočkali dalších „garantovaných kurzů“ většinou od lidí, kteří v klinické praxi byli minimálně, ale přednášejí o indukci porodu, kritických stavech apod.
1.1.2026 jsme se dočkali spuštění poporodních návštěv. Bez zajištění bezpečného prostředí pro PA, ženy a děti, stejně jako bez jakéhokoliv zajištění návaznosti péče.
Po půl roce můžeme konstatovat – Někdo to dělá tak a ten zas takhle. O smlouvy s pojišťovnami leckde žádají komunitní PA bez jakékoli praxe. Péče o dítě stále není nijak definovaná a k finanční stránce věci, by se měl konečně někdo vyjádřit reálně… Ale mezitím, pokud PA chce, může si zaplatit kurz Péče PA v šestinedělí u UNIPA.
Od lidí jako je paní Žirovnická se můžete dozvědět, že tady část odborné obce a některé porodní asistentky přisypávají sůl do soukolí a brzdí tento ohromný pokrok, za který bojuje proti odborníkům, nejen tato paní.
Paní Laubrová-Žirovnická, je to několik let, co jste se mě zeptala, co bychom potřebovali k tomu, aby se „to“ změnilo. Pamatujete? Řekla jsem Vám tehdy, abyste řekla komunitním PA, ať se přijdou přiložit ruku k dílu.
Vaše odpověď je onen zakopaný pes, jehož falešný obraz vytváříte svými texty.
Tehdy jste řekla – „Ono je to ale pro ně moc namáhavé, být v systému.“
Proč? Protože má svou, hierarchii, pravidla a podmínky. Rozhodně není dokonalý, je tam ohromné množství práce, proto "ta ruka přiložená k dílu“…
Je daleko lehčí vystudovat 3letého bakaláře, vzít tašku a „být svou vlastní paní.“ I proto, že jsem to sama zažila na vlastní kůži.
Upozorňuji spolu s dalšími kolegyněmi, zejména z organizace ČSPA, na zvlášť důležitou otázku vstupu do samostatné komunitní praxe.
Dnes může absolventka s minimální klinickou zkušeností velmi rychle začít poskytovat vysoce autonomní péči. A to se samozřejmě netýká pouze porodních asistentek přicházejících z různých oblastí zdravotnictví, ale i některých dul, které studují obor porodní asistence.
Coby ta, která přivedla Duly na Bulovku říkám, že právě zmíněný fakt, je velmi nebezpečný a jak se říká „leží na stole“.
6. Kdo chce hledá způsoby a kdo ne, ten hledá důvody…
Další část, která je velmi třeba uvést na pravou míru. Paní píše, že jsem „… mluvila o tom, o čem hovoříme při advokacii změny porodní péče v APODAC dlouhé roky.“
Pokud to tak je, tak jste ale vůbec nebyli slyšet… V poslední době si všímám, že jste toto téma začali používat významně víc. Všimli jste si správně, že se konečně podařilo více otevřít. Důkazem toho je i mé vystoupení na kongresu.
Vy a vám podobní, toto téma teď svými manipulativními způsoby budete prodávat víc a víc a říkat, že jste ho přinesli revolučně do českého porodnictví. Tak jako polohování při porodu, pardon „gaučovou revoluci“.
Ano. Už jsem si všimla, jak „začínáte chápat ty zdravotníky“ a chcete o nás pečovat… O nás, na které v posledních letech vyvíjíte, díky propadu porodnosti, často aktivisticky ideologický tlak…
7. Jde o slovíčka, nebo o příčiny a důsledky?
Pojem „Porodnické násilí“ odmítám dlouhodobě, ne proto, abych se, jak o mě paní tvrdí, nějak zavděčila autoritám. Z jejího textu, má člověk pocit, že jinak se nikdy toto jednání zdravotníků, celosvětově nenazývalo než pouze oním jediným pojmem.
Opět nepravdivé a zavádějící tvrzení. Jak jsem již v diskusi zde na profilu uvedla, jsem ve shodě s těmi odborníky, kteří používají pojem „Mistreatment“, čili nevhodné zacházení, nebo jak jsem si to nazvala – Ublížení.
Proč? Protože hledám cesty, jak se zdravotníky mluvit o tom, co ženy a děti zažívají a co je třeba změnit.
Když jim řeknu – Je třeba to změnit, protože pácháte násilí. Budou se cítit nějak.
Když jim řeknu – Je třeba to změnit, protože tím ubližujeme lidem, budou se chovat jinak… To Vám garantuju.
Zde si dovolím osobně pozdravit do „satirické“ skupinky Hnutí pro nepřirozené porody plné „sousedek“. Jedna z mých šťastných sledujících, tam nasdílela můj slajd z prezentace, nazvala mě “ Mluvčí PA, která odmítá porodnické násilí.“
Opět krystalické a opravdu všeříkající… Je to stejně dehonestující manipulace jako tento úryvek paní, která tady chce porodní domy – „A po přednášce paní Samkové, zakončené obligátní agitkou za „sjednocení“ porodních asistentek – tedy za starou představu, že nejdřív se mají ženy v profesi srovnat do úhledného útvaru podle představ systému, a teprve pak jim možná někdo dovolí mluvit“
Váš text je ideologický a poštvává lidi proti sobě, vážená dámo. Agitujete tady sama a manipulujete tady s mnoha lidmi. Toto není bezpečné.
Apeluji na Vás, abyste s tímto jednáním přestala.
8. Chcete najít shodu s tím, na koho útočíte? Jak?
Když už o někom píšete, zjistěte si, o kom. Ve Vašem textu s objeví „dojatá divačka“. V realitě jde o porodní asistentku Markétu Školoudovou, která např. založila Centrum perinatálního duševního zdraví, kromě všeho dalšího.
Urážíte ve svém textu jednoho odborníka za druhým, ale na druhou stranu nás vyzýváte k věcným a odborným diskusím.
S kým chcete vlastně jednat? Chcete vlastně vůbec jednat?
9. Na samostatnost neexistuje nárok. Samostatnost je odborně získaná důvěra.
Bezpečí v porodnictví zajistí odborné vzdělávání, spolupráce, týmová souhra, debreefingy, supervize a péče o zdravotníky.
Je nutné zavést pravidla a podmínky v domácím porodnictví, protože tam jsou v nebezpečí všichni aktéři. To je to co, jsem přijela říct do Varů a slyšeli mě tam mnozí.
Ostatně Vám to také přetlumočili, nicméně velmi nepřesně…
Takže pro pořádek mezi přáteli i těmi ostatními
Alžběta Samková chce jednou pro vždy!
Pro ženy a děti bezpečnou, kontinuální, individuální péči porodní asistentky.
Pro porodní asistentky bezpečné prostředí pro výkon našeho řemesla. Ať pracuji v nemocnici, nebo doma.
Protože porodní bába je jen jedna.
Protože patří domů, do rodiny. Většinou před porodem, vždy po porodu a ty nejlepší z nejlepších k domácímu zajištěnému porodu.
Bezpečnou péči porodní asistentka poskytuje díky odbornému celoživotnímu vzdělání, nabíráním reálných zkušeností, týmové spolupráci, debreefingům, supervizím, péčí sama o sebe…
K tomu, aby se naplnilo výše uvedené je zásadně potřeba:
Co nejjednotnější síla porodních asistentek
Regulace domácí péče porodní asistentky
Shoda na podmínkách a pravidlech
Spolupráce s lékaři a dalšími obory
Jednotné jednání z politiky a systémem, kde pracuje většina z nás a rodí 98% žen
Vážené porodní asistentky, věřte sobě a naší profesi
Já stále věřím, že to půjde
