Ukrajina: Devastující lidskoprávní krize

Zatímco Rusko pokračuje ve své válce na Ukrajině, Amnesty International odhaluje porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a shromažďuje důkazy od svých místních výzkumníků a své Crisis Evidence Lab. Od zpustošení Iziumu přes obléhání Mariupolu, ostřelování v Kyjevě po vysídlení lidí ve Lvově pomáháme informovat svět o tom, co se na Ukrajině děje.

Ruský prezident Vladimír Putin, jeho vláda a ruské ozbrojené složky se zoufale snaží tajit pravdu ohledně války, včetně potenciálních válečných zločinů, které na Ukrajině páchají. Tato stránka bude obsahovat pravidelné aktuality Amnesty International ohledně tohoto konfliktu, což napomáhá odhalit lidskoprávní krizi, která byla způsobena ruskou invazí.

Ruská invaze na Ukrajině je akt agrese, který způsobil nejzávažnější lidskoprávní a migrační krizi, jakou Evropa zažila od dob 2. světové války. Amnesty International dokumentuje závažné porušování mezinárodních humanitárních a lidských práv, nevyjímaje nezákonné zabíjení a zraňování civilistů, ničení infrastruktury a blokování důležité pomoci pro civilisty. Útoky na nemocnice a školy, použití taktiky „vzdej se nebo zemři hlady“, obléhání civilistů, použití zakázaných zbraní (jako jsou kazetové jednotky) a útoky na obydlené oblasti s použitím neadekvátních zbraní – to vše by mohlo být považováno za válečné zločiny.

Díky neustálému vystavení útokům a pro mnohé také odstřižení od vody, elektřiny a tepla jsou lidé ve městech jako je Izium a Mariupol na pokraji humanitární katastrofy. Zmenšující se zásoby jídla, vody a zdravotních potřeb je zanechaly na bodu zlomu, zatímco zbylí civilisté hledají úkryt ve svých sklepech. V zasažených oblastech působí místní reportéři Amnesty International a digitální vyšetřování pomáhá zajistit, že tyto útoky vejdou do obecného povědomí po celém světě.

Crisis Evidence Lab Amnesty International tvrdě pracuje na identifikaci a potvrzení detailů případných nezákonných útoků, které buď zabily nebo zranily civilisty a zničily nebo poničily civilní ukrajinskou infrastrukturu.

Ukrajinští civilisté, jejichž domy byly zničeny, a ostatní, kteří se bojí o svůj život, jsou nuceni ve velkém utéct ze země. Aktuálně žijí tisíce lidí pod nezákonným bombardováním a miliony byly během konfliktu na Ukrajině vysídleny. Odhadem 3,8 milionu lidi uteklo do sousedních zemí.

Útok ruských ozbrojených složek na civilní populaci a ničení ukrajinské civilní infrastruktury porušuje mezinárodní humanitární a lidská práva. Válečné strany musí udělat vše, co je v jejich silách, aby byli civilisté ušetřeni, prioritizovat jejich bezpečné přechody ze zasažených oblastí a zprostředkovat přístup nestranné humanitární pomoci. Amnesty International požaduje, aby se strany dohodly na vytvoření dobře plánovaných, bezpečných humanitárních koridorů a na jejich respektování.

Ruské autority po invazi na Ukrajinu započaly bezprecedentní, celostátní tažení proti nezávislé žurnalistice, protestům proti válce a nesouhlasným hlasům obecně. Kreml nadále skrývá humanitární dopady své války a blokuje nezávislé zprávy a sociální média. Kdokoli je přichycen při šíření „fake news“ ohledně války, může být uvězněn až na 15 let.

Ve spojení s kampaní dezinformací a zákazu vysílání médií je zde patrná snaha zbavit Rusy přístupu k objektivním a důvěryhodným informacím o konfliktu. Zatímco útlak roste, ze země uteklo nejméně 150 kritických žurnalistů. Ale i přes veškerá rizika ruské protiválečné hnutí nadále zaplňuje ulice opakovanými protesty – ačkoli více než 15 000 protestujících bylo od začátku invaze arbitrárně zadrženo.