Článek
Cestovatelka s velkým srdcem
Scarlett vyrůstala v Padderbornu, v Německu se starší sestrou a rodiči. Po vyučení v oboru sociální zabezpečení studovala maturitu v Bad Lippspringe. Povahově velmi otevřená, komunikativní dívka, která snadno naváže kontakt. Scarlett se věnovala ochraně zvířat a protestovala proti lovu velryb na Islandu. Ráda cestovala a svá dobrodružství zaznamenávala na sociální sítě. Už jen z videí je patrné, jak svou pozitivní energii šířila dál.
V listopadu roku 2019 cestovala po Myanmaru, kde navázala vztah s Číňanem a další čtyři měsíce cestovala po jihovýchodní Asii. Poté přišel Covid a mladá turistka se vrátila do Německa, aby cestovala ve své rodné zemi. Přidala i další cesty po Evropě. V červenci 2020 se zúčastnila se svou matkou pěšího pochodu Camino de Santiago (Svatojakubská cesta). Zde se dozvěděla o trase Schluchtensteig ve Schwarzwaldu (Černý les).
Cesta Černým lesem
Schluchtensteig je trasa o délce sto dvaceti kilometrů, jenž je dělena na šest etap, z nichž každá má přibližně dvacet kilometrů. Trasa začíná ve městě Stühlingen a končí ve městě Wehr, kde se měla Scarlett setkat s kamarádkou Vanessou.
Po příjezdu autem do Stühlingenu informuje Scarlett své rodiče o příjezdu a uvádí jak cestou vzala mladý pár, se kterým byla již domluvena předem. Popisuje společnost těchto lidí za velmi příjemnou, ale na trasu se vydává sama, tak jak měla původně v plánu. O postupu na trase informuje své rodiče a přátele pravidelně. Její zprávy jsou plné optimismu a pohodové nálady. V jedné ze zpráv nechybí například popis skupiny turistů, se kterými strávila večer.
V den, kdy měla dorazit do cíle, do města Wehr, očekávala její rodina opět zprávu. Žádná zpráva nepřišla, a když se kamarádka Vanessa příchodu Scarlett nedočkala a její mobilní telefon byl nedostupný, kontaktovala její rodiče. Ti neváhali a oznámili zmizení své dcery na policii.
Pátrací akce
Policie zahajuje rozsáhlou pátrací akci, do které zapojí pěší tým, vrtulník s termokamerou a tým psovodů. Nechybí speciální dron a k pátrání se přidávají hasiči a horská služba se svou technikou. Do pátrací akce se zapojí i tým složený z místních lidí, kteří dobře znají terén. Přes veškerou snahu se nepodařilo najít jedinou stopu. Pátrací akce se opakuje, ale opět bez výsledku.
Pátrání na vlastní pěst
Otec nezvěstné dívky Ralf Salice zahajuje pátrání na vlastní pěst. Zakládá facebookové a instagramové stránky s názvem Bitte findet Scarlett, kde jsou fotky jeho dcery, jejího batohu a základní informace. Tiskne také plakáty se stejným obsahem jaký je na sociálních sítích. K tomu přidává odměnu 12 0000 € za informaci vedoucí k nalezení jeho dcery. Plakáty jsou rozmístěny nejen ve městě Todtmoos, kde měla Scarlet nastoupit na poslední etapu trasy.
Jeho iniciativa přináší hlášení od ženy, která popisuje, že viděla Scarlett přibližně v polovině poslední etapy, na odpočívadle pro pěší mezi Todtmoosem a Wehrem. Popis sedí na Scarlett. Navíc žena popsala červený batoh a modrý ručník, který Scarlett rozložila na velkém kameni. Oba tyto předměty skutečně na své cestě dívka u sebe měla.
Nová pátrací akce se zaměřuje na poslední úsek trasy. Čas, kdy byla Scarlett viděna odpovídá tempu chůze. Policie opět nenachází žádnou stopu vedoucí k nalezení nezvěstné turistky. Chybí i jakákoliv fyzická stopa, ve smyslu nálezu předmětu nebo jeho části. Jedinou stopu zachytí psi u velkého kamene na odpočívadle. Stopa vede dále na silniční komunikaci, kde končí.
Teorie německé policie
Policie uvedla několik teorií. První z nich byla pád, jelikož na trase jsou nebezpečné úseky, srázy a rokliny. Padla i teorie ztracení se v lese, nicméně vzhledem k cestovatelských zkušenostem Scarlett, byla tato teorie označena za málo pravděpodobnou. Dobrovolné zmizení, útěk z Německa byl označen za velmi nepravděpodobný. Scarlett měla výborné sociální zázemí. Teorie únosu byla uvedena jako jedna z posledních, jelikož není nic, co by tomu podle policie nasvědčovalo. Zajímavostí je, že na trase do města Wehr v den zmizení nejela autobusová linka, ale vozidlům byl vjezd povolen.
Jedná se o jediný případ nebo jeden z mála, kdy vyšetřující kriminalista přiznává, že nejsou žádné stopy, které vedou dále a směrem k nezvěstné dívce pronesl větu „Jakoby se vypařila.“
Polici obeznamuje veřejnost s tím, co bylo zjištěno. Scarlett vidělo na trase Schluchtensteig několik dalších turistů, kteří popsali její červený batoh a modrý ručník. Někteří se s ní i bavili. O trase skutečně pravidelně informovala. Přespávala v kempech a mládežnických ubytovnách. Skupinku turistů, s nimiž strávila jeden večer potkala i v Todtmoosu, kde začíná poslední úsek trasy. Zde společně pojedli v asijské restauraci. 10. září v čase 10:10 si Scarlett kupuje v místním marketu v Todtmoosu vodu na cestu. Zachytila ji bezpečnostní kamera. V čase 10:14 je další záznam z bezpečnostní kamery v prostoru za pokladnami, kde dívka odchází z obchodu. Krátce před jedenáctou hodinu uskutečnila video telefonát svému příteli do Číny. To bylo naposledy, kdy Scarlett kontaktovala blízkou osobu. Dále, jak už bylo zmíněno, jen pachová stopa policejních psů. Žádný jiný důkaz není.
V roce 2022 přichází zpráva o nálezu slunečních brýlí na posledním úseku trasy, ale nalezeny byly mimo pěší cestu. Typ brýlí odpovídá brýlím, které nosila Scarlett. Podle tiskové zprávy příslušného státního zastupitelství Waldshut-Tiengen však na nich nebyla nalezena žádná lidská DNA.
Média
Německá média začínají poukazovat na kritiku policie, která nemá nové stopy a v případu se neposunula. Ta však dodává, že případ nadále vyšetřuje. Svého času dostala policie přes pět set typů, ale pouze malá část z nich vedla k dalšímu vyšetřování. Dnes je toto čísla překonáno.
Ralf Salice mluví o své dceři v několika videích, ukazuje na nástěnku s mapou a výstřižky článků z novin a dodává „Scarlett je mé dítě. Myslím na ni permanentně.“ Ralf je také hostem v televizním pořadu, který se případem jeho dcery zabývá. Vzniká video, které obsahuje policejní záběry z hledání a hrané části, díky kterým policie rekapituluje, co se stalo.
Opět se poukazuje na možnost špatného počasí a pádu. Podle nahrané zprávy od Scarlett bylo počasí dobré a to potvrzují i další zdroje.
Z mediálního hlediska vyšetřování se do případu zapojili televizní detektivové Trovatos. Odvysílání dílu nepřineslo nové poznatky.
Vznikají další videa zaměřující se na případ. Společnost True Fruits vyrábějící ovocné nápoje, tiskne na lahve fotku Scarlett a základní informace. Tyto lahve jsou k vidění ve více než 30 000 obchodech v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Navíc společnost vyrobila XXL plakáty, které byly vyvěšeny v Hamburku a Mnichově po celý listopad 2024. True Fruits navíc přidala 88 000 € za zprávu vedoucí k nalezení Scarlett. Odměna od jejího otce společně s odměnou od této společnosti je 100 000 €. Společnost vydala i lahve a plakát s další nezvěstnou dívkou Hilal Ercan.
Od nahlášení zmizení do dnešních dnů, nemá policie kromě pachové stopy zachycenou psy žádnou jinou stopu. Případ je stále aktuální díky iniciativě Ralfa Salice, který složil tým z dobrovolníků, kteří hledají stopy a jeho aktivitě na sociálních sítích. K dispozici mají aplikaci, jenž jim ukáže, kterou část trasy již prohledali. Lidé ve Schwarzwaldu hledají i individuálně. Německá média se k případu opakovně vracejí. Vzniká nový web Bitte findet Scarlett.
Čech zjišťuje informace o případu
O případ se zajímá Radoslav S. z České republiky. Začal v červenci 2024 a až letos v září našel informaci, která by mohla podle něj v případu mohla částečně něco znamenat.
„O případu jsem se dozvěděl loni v létě a zaujalo mě, že zde nejsou téměř žádné stopy. Přesto je případ velmi obsáhlý. Můžete ho studovat dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu a zjistíte, že jste na začátku. Postupně odhalujete, co k čemu patří a odkud je která fotka. Brzy jsem zjistil, že nejsem jediný, kdo se o případ skutečně zajímá. Hlavně v Německu je to velká téma, kdy někteří lidé chodí po lese a nalezené předměty hlásí policii.“
Poukazuje i na rozdíl mezi zajímat a zajímat. „Jsou lidé, kteří se o případ skutečně zajímají a lidé, kteří to říkají a na internetu píšou různé své teorie. Četl jsem teorii od muže, jenž přesně věděl co se stalo, dokonce psal, jak postupovala Scarlett při vývěru ubytování. Mnohé další informace, které byly nepotvrzené.“
Když opakovaně Radoslav zjistil, že žádné nové stopy nejsou napadlo ho zajímat se o případ jinými prostředky.
„V Evropě to není běžné, ale například v USA se k případům občas vyjádří i lidé známí jako senzibilové. Není to tak často, jak uvádí média. Nemyslím tím osoby, které po zveřejnění případu volají okamžitě na policii s informací, co přesně se stalo. Skutečný senzibil se zaměří na osobu a pokud nějaké informace získá (není to vždy), zapíše si je. Napíše informaci takovou, jakou viděl. Nic nepřidává, nic neubírá. V mnoha případech jsou informace strohé, někdy obsahují detaily. Vzácně se vyskytnou velmi detailní informace.
Radoslav váhal, zda mi dovolí tuto část článku zveřejnit, ale nakonec přiznal, že má pocit, aby i tato informace byla dostupná. „Rozhodnul jsem se vyhledat osoby, o kterých můžeme říct, že jsou senzibilové. Chtěl jsem, aby se k případu vyjádřili skutečně lidé, kteří zatím neřekli nic. Ne ti senzibilové, které zná policie z telefonátů. Budu upřímný, věřím, že to možné je, ale jsem skeptik. Když mi jeden člověk řekne, tak to je, ale nemám někde jinde potvrzení, tak ho nemám a nepůsobí to na mě důvěryhodně. Internetový senzibilové ti mohou napsat odstavec toho, co se stalo, ale nepůsobí to dobře a potvrzení žádné.“
Po hledání vhodných osob nejen v Česku, ale i v jiných státech získal informace, které ho zaujaly. Předem byl upozorněn na možnost žádného nebo malého počtu informací.
„Až letos v září jsem měl jeden jediný případ, kdy jedna osoba potvrzuje věty druhé osoby. S oběma jsem hovořil o výsledku telefonicky. Vím, že tito lidé se neznají a dělí je docela velká vzdálenost. Jeden z nich nemá ani oficiální webové stránky. Hodně se to lišilo od informací samozvaných senzibilů, kteří píšou tucty vět. Tohle bylo jiné. Přiznávám, měl jsem husí kůži.
Oběma jsem poslal souhrn veřejných informací o případu a fotku Scarlett. Naplánoval jsem to tak, aby tyto osoby vzájemně o sobě nevěděli a získané poznatky si nepředávali. Když jsem získal informace od první z nich, samozřejmě jsem si je nechal a druhé osobě jsem neřekl nic, ani to, že případ řeším i s někým druhým. Nechtěl jsem, aby byla ovlivněna, informacemi, které jsem získal. Jakmile mi druhá z nich poslala své informace, mohl jsem je porovnat, zda najdu nějaké shodné body.
Jedná se o jeden jediný případ, kdy dvě osoby, které se navzájem neznají, řekli to samé:
1) Scarlett byla naposledy na odpočívadle u velkého kamene, poslední úsek trasy
2) Už během cesty (trasy Schluchtensteig) o ní někdo mluví. Poukazuje na ni.
3) Na silnici u odpočívadla (poslední úsek trasy) zastavila auto, ve kterém byli dva muži. Oba mluvili německy, ale původem z Německa nejsou. Jeden z nich má tmavší pleť. U druhého nemohu říct.
4) Muži se Scarlett na něco ptají (možná na cestu) a ona jde k autu. Batoh má na zádech.
5) Až je Scarlett u auta tak ji muži do auta naloží.
6) Auto jede chvíli dál směrem na Wehr a pak zabočí na lesní cestu. Víc tady nevím.
7) Loď
8) Dva muži pravděpodobně arabského původu. Jeden z nich je nadřazen druhému.
9) S muži, kteří byli v autě, a muži arabského původu je spojena jedna žena.
Vím co lidi, jenž si přečtou těchto devět bodů napadne, ale já zde nebudu tvořit žádnou hypotézu. Nikomu nic nevnucuju. Nikoho nechci přesvědčovat. Jen poukazuji na jeden případ, kdy byla přesná shoda u dvou lidí, kteří se zabývají stejným odvětvím parapsychologie a to na základě poslané fotky a základních informací z internetu.Nejedná se o důkaz, ale o shodu. K důkazu potřebujete ještě něco víc.
Je možné, že jednou některá z těchto informací bude shodná s jiným poznatkem. Moc si přeju, aby jakýkoliv poznatek a odkudkoliv vedl k úspěšnému vyřešení.“
Když jsem se Radoslava zeptal, zda mi neřekne aspoň svůj názor, odpověděl po svém „Svůj názor mám. Policie nemá žádnou stopu, nelze nic potvrdit ani vyloučit.“
Rozhovor se mnou zakončil Radoslav další poznatkem. “ Začátkem září mi ještě jednou volal jeden z těch senzibilů a říká mi, že má divný pocit. Do konce měsíce bude v Německu unesena mladá krásná žena. Neví kde přesně a jak vypadá.
Když jsem se podíval, zda najdu zmínku o únosu dívky v září v Německu, nenašel jsem nic, ale v databázi nezvěstných osob v měsíci září v Německu jsem našel dvě mladé ženy.“
Scarlett
Do dnešního dne nejsou žádné stopy vedoucí ke Scarlett a objasnění případu. V době zmizení 10. září 2020 bylo Scarlett 26 let. Hodně lidí si ji pamatuje jakou veselou, optimistickou mladou ženu. Signifikantní předměty jakou jsou červený batoh, na němž byl pověšený modrý ručník, žlutá klíčenka ve tvaru srdce a hlasové zprávy zanechané rodině a svým přátelům nás provází tímto případem. Bitte findet Scarlett!
