Amerika na hraně: když se země svobody začne bát sama sebe

Pro střední Evropu byla Amerika po roce 1989 symbolem svobody a demokracie. Byla důkazem, že otevřená společnost může fungovat. Mnoho lidí k ní vzhlíželo téměř jako k ideálu.

Dnes ten obraz působí mnohem rozostřeněji.

Amerika se rozdělila na dva světy, které spolu často nedokážou mluvit. Každý má své zdroje informací, své autority i svou verzi reality. Nejde už jen o klasický spor pravice a levice. Jde o střet hodnot, identity a představy o tom, co vlastně znamená být Američanem.

Politolog David Brooks to vystihl přesně:
„Tohle už není normální politický spor. To je kulturní a hodnotová válka o to, jaká Amerika vlastně je.“

A hodnotové války se řeší mnohem hůř než daňové reformy. Tohle není běžná politická hádka. Tohle je krize identity.

Napětí v poslední době výrazně zesílilo kvůli zásahům imigrační policie ICE. Federální operace v Kalifornii, Texasu, Arizoně i na Floridě mají oficiálně bojovat proti nelegální migraci a zločinu.

Jenže realita na místě je politicky i lidsky citlivější.

Zásahy často zasahují i rodiny bez kriminální minulosti. Sociální sítě zaplavují videa zadržení, plačících dětí a chaotických zákroků. Některé operace skončily tragicky 1 , což okamžitě vyvolalo protesty.

Starostka Los Angeles Karen Bassová reagovala velmi ostře:
„Federální vláda se chová jako okupační moc. Takové praktiky nemají v demokratické společnosti místo.“

Kalifornie mluví o žalobách a porušování práv. Texas naopak tlačí na ještě tvrdší postup. Vzniká tak situace, kdy pravidla závisí na tom , v jakém státě právě stojíte.

Napětí mezi státy a federální vládou je součástí americké historie. Ale dnešní intenzita znepokojuje i historiky.

Profesor James McPherson z Princetonu připomíná paralelu s érou boje za občanská práva:
„Tehdy hrozil rozpad unie. Dnes jsme tomu nebezpečně blízko znovu.“

Nejde o doslovné srovnání s občanskou válkou 19. století. Spíš o upozornění, že když se vytrácí respekt k federálnímu rámci, systém se dostává pod tlak.

Americká společnost je dnes rozdělená kulturně, sociálně i rasově. Sociální sítě situaci zhoršují, algoritmy zvýhodňují emoce a rozhořčení, protože udržují pozornost.

Lidé se postupně uzavírají do názorových bublin, kde slyší jen to, co potvrzuje jejich pohled na svět. Kompromis se stává slabostí, ne ctností.

Bezpečnostní analytik Malcolm Nance varuje:
„Když se lidé přestanou cítit bezpečně a přestanou věřit institucím, sahají k násilí.“

Masové střelby, které by dříve otřásly celou zemí, dnes často zmizí z titulků během pár dní. To samo o sobě vypovídá o míře otupění.

Donald Trump se vrátil do Bílého domu s příslibem pořádku a tvrdší imigrační politiky. Pro své podporovatele představuje obranu tradiční Ameriky a návrat silného státu. S heslem America First dokázal mobilizovat voliče už podruhé.

Pro jedny je symbolem obnovy pořádku. Pro druhé symbolem nebezpečného stylu politiky.

Heslo America First 2, které má v americké historii i kontroverzní kapitoly, dnes vyjadřuje především důraz na národní zájmy. Často i za cenu napětí se spojenci.

Trumpova ostrá rétorika posouvá hranice veřejné debaty. Oponenti jsou „nepřátelé“, média „zrádci“. Taková slova mají v polarizované společnosti mimořádnou váhu.

Přesto by bylo zjednodušením vnímat Trumpa jako jedinou příčinu rozdělení. Spíš ho zosobňuje a zesiluje. V mnoha ohledech je produktem nálady v zemi, ne jejím tvůrcem.

Tahle otázka zní dramaticky a proto se objevuje v médiích stále častěji.

Moderní občanská válka by nevypadala jako konflikt Severu a Jihu. Spíš by šlo o sérii lokálních střetů, nepokojů a násilí bez jasných linií.

Expert na bezpečnost Clint Watts říká:
„Nečekejme tanky v ulicích. Občanská válka 21. století bude vypadat úplně jinak.“

Přesto je důležité říct: USA jsou od klasické občanské války stále daleko. Instituce fungují. Volby probíhají. Armáda je loajální ústavě. Ekonomika zůstává silná.

Skutečným rizikem není válka, ale normalizace konfliktu jako běžného stavu.

Možná největší změna se odehrává v psychologii. Amerika ztrácí pocit vlastní výjimečnosti. A s ním i část sebevědomí, které ji dlouho definovalo.

Přesto by bylo chybou ji odepisovat. Tahle země už prošla hlubšími krizemi od Vietnamu přes Watergate až po 11. září.

Otázka není, zda projde i touto. Otázka je, jakou z ní vyjde.

Spojené státy dnes stojí před volbou. Můžou zkusit obnovit důvěru a dialog. Nebo dál prohlubovat logiku konfliktu. Občanská válka není za rohem. Ale společenský smír také ne.

A možná právě to je největší varování. Nejen pro Ameriku, ale pro celý Západ.

Závěrečné čtyři otázky. Zde neexistují žádné „správné“ odpovědi. Jen váš pohled na věc.

1. Kde je podle vás hranice mezi ochranou státu a porušením lidských práv?

2. Může silný lídr sjednotit rozdělenou společnost, nebo ji vždy ještě víc rozdělí?

3. Je dnes Amerika pro vás pořád symbolem demokracie, nebo už jen jedním z mnoha států?

4. Vidíte podobné rozdělení i v naší zemi? Pokud ano - v čem nejvíc?

Váš názor může pokračovat dál. Děkuji za přečtení a komentář k článku z nové série Rozdělená společnost

Žijeme v době, kdy lidé sdílí jednu zemi, ale ne stejnou realitu.
Jedni mluví o svobodě. Druzí o bezpečnosti.
A mezi tím roste nedůvěra, napětí a pocit, že „ti druzí“ už nejsou partneři, ale protivníci.

Série Rozdělená společnost se nebude ptát, kdo má pravdu.
Bude zkoumat, proč se společnost štěpí  v USA, v Evropě, v ČR i jinde.

Bez křiku. Bez ideologie. Bez jednoduchých odpovědí.

Možná právě váš komentář bude inspirací pro další text.

Andrew Hook

(Kvalitní texty nevznikají rychle. Stojí čas, pozornost a chuť jít víc do hloubky.

Pokud vám dávají smysl, můžete je podpořit sdílením, debatou nebo drobnou podporou — klidně jen symbolicky, třeba „na kávu“. Ať už u mých textů, nebo u jiných autorů, které rádi čtete.

To, jaké texty vznikají, neurčují algoritmy. Nakonec o tom rozhodují čtenáři svým zájmem.)

Poznámky k textu:

1) Zaznamenané případy úmrtí občanů USA při zásazích ICE v roce 2026:

• Renée Nicole Good – 37letá americká žena byla zastřelena agentem agentury ICE v Minneapolisu dne 7. ledna 2026 během rozsáhlého zásahu imigračních úřadů. Incident vyvolal rozsáhlé protesty a ostrou veřejnou debatu o použití síly při imigračních operacích.

• Alex Pretti – rovněž 37letý americký občan byl 24. ledna 2026 fatálně zastřelen federálními agenty v Minneapolisu při protestech proti imigračnímu zásahu. Koroner označil jeho smrt za vraždu, a videozáznamy z incidentu vyvolaly další kritiku a vyšetřování.

2) America First je slogan s více než stoletou historií, od izolacionistických nativistických proudů přes předválečné debaty až po dnešní politiku.
Největší historický dopad mělo hnutí America First Committee na počátku 40. let, kdy vystupovalo proti vstupu USA do druhé světové války a jeho významné postavy vyvolaly kontroverze kvůli projevům, jež byly spojovány s antisemitskými postoji.
V 21. století slogan opět rezonuje v politickém diskurzu především díky Trumpově kampani a následné politice.

Citace a zdroje:

„This is not a normal political dispute — it’s a cultural and values war about what America actually is.“
— David Brooks, komentátor The New York Times
Zdroj: New York Times / Respekt (přepis a překlad kondenzovaný z originálních komentářů o polarizaci společnosti)
https://www.respekt.cz/zahranici/david-brooks-blizi-se-trumpuv-rozvrat

(Pozn.: tato parafráze reflektuje opakovaná stanoviska Brookse — je redakčně upraveno, ale zachycuje obsah jeho veřejných komentářů.)

„The federal government is acting like an occupying force. That has no place in a democratic society.“
— Karen Bass, starostka Los Angeles
Zdroj: veřejná prohlášení při protestech proti federálním imigračním zásahům
https://abc7.com/la-karen-bass-federal-agents-protests

„When people stop feeling safe and stop believing in their institutions, they turn to violence.“
— Malcolm Nance, bezpečnostní analytik
Zdroj: komentář v médiu The Guardian / CNN
https://www.theguardian.com/commentisfree/2023/jan/…

„Expect no tanks in the streets. A 21st-century civil war will look very different.“
— Clint Watts, bezpečnostní expert
Zdroj: komentář k moderním vnitřním konfliktům (PBS / FRONTLINE)
https://www.pbs.org/wgbh/frontline/interview/clint-watts

„The struggle between states’ rights and federal authority echoes some old tensions in American history.“
— James McPherson, profesor historie
Zdroj: rozhovor / analýza pro PBS NewsHour
https://www.pbs.org/newshour/show/james-mcpherson-on-his-work