Článek
Jestli vás zajímá, který z dílů Bridgertonových je nejvíc erotický, pak vězte, že je to šestý díl s názvem Nečekaná láska, která vypráví příběh Francesky Bridgertonové, provdané hraběnky z Kilburnu. Třebaže tomu zpočátku nic nenasvědčuje. První polovina knížky či o stránku dvě víc je cudná. Francesca je v ní ještě šťastně vdaná za milovaného Johna. Následně ovdoví a přijde o dítě, po kterém touží nejvíc.
A je to právě touha po dítěti, která ji po čtyřech letech přiměje znovu vstoupit do společnosti a na svatební trh.
Michael Stirling, bratranec Francescina zemřelého manžela a nový hrabě z Killburnu, během té doby pobývá v Indii, aby na Francescu, do níž se zamiloval v době, kdy se zasnoubila s Johnem, zapomněl, a zároveň se vyrovnal s tím, že nečekaně zaujal Johnovo místo. Žije v jeho sídlech, pracuje v jeho pracovnách, spí v jeho ložnicích. A jeho svědomí má velkou práci, aby takovou změnu zvládlo, ačkoliv se ničím neprovinil. Dle práva se pouze stal dědicem.
V druhé části si čtenář veškerou zdrženlivost, která se s romány o Bridgertonových zcela neslučuje, vynahradí. Julie Quinnová se v tomto díle vskutku eroticky rozšoupla a Michaelovi s Franceskou dopřála spoustu vášnivých chvilek, až se jeden diví, s jakou volností oba jednají. Sice svou milostnou eskapádu neprožívají na očích veřejnosti, jen služebnictva (i když spíš „jen“ služebnictva, protože to vidělo i slyšelo všechno, mělo celkový přehled o všech a o všem), a Franceska dávno není nevinnou debutantkou, přesto jistá uvolněnost trochu zaráží.
Pokud byla Franceska v předchozích dílech zmíněna, nepůsobila na mě jako postava, o níž bych se potřebovala dozvědět víc. Ani nevím přesně proč. Snad mi připadala studená? Ale leckdy se stane, že vám postava vadí, aniž byste k tomu měli rozumný důvod či spadala do kategorie negativní. Jenže vynechat její příběh nepřipadalo v úvahu, a tak jsem svoji drobnou averzi překonala.
Ani po přečtení se mého čtenářského srdce výrazněji nedotkla, ale pokoušela jsem se ji pochopit. Podobně jako jiné čtenářky. Její smutek ze ztráty manžela je samozřejmě pochopitelný, její pochybnosti a váhání kvůli Michaelovi, nejlepšímu příteli Johna, taktéž. Jenže když už mu podlehla a Michael jí po několikáté nabídl manželství, aby se vše odehrávalo ve vší počestnosti, působilo její váhání lehce únavně, abych tak řekla. Zato Michael byl plný emocí a touhy, až jsem mu v chvílemi přála lepší, vděčnější ženu, která by za muže jako on byla ráda.
Ač hádám, že Julie Quinnová tím, jak si Francesca užívala a podléhala touze, kterou v manželství nezažila, chtěla sdělit, že to byl právě Michael, kdo byl pro ni ten pravý.
Souhrnně se dá říct, že tato „bridgertonovka“ se od ostatních liší výrazným erotickým napětím a vyšším počtem milostných scén. Stejnost si zachovává v předvídatelnosti, nenáročnosti, příjemné atmosféře, výrazné romantice.
Když je všeho moc, proč ne?
Quinnová, Julia: Nečekaná láska, Ikar, vyd. 1., 2007
