Článek
Román pro ženy Rande s divochem z nakladatelství Metafora, jenž vyšel letos v první polovině roku, jsem vybrala záměrně, a to z jednoho prostého důvodu, který vám hnedle svěřím. Jen drobná poznámka – jestli někoho z vás, kdo jste si přečetli první řádky, odradil název a pomyslel jste si, co za sentimentální hloupost to bude, prosím, neutíkejte, čtěte dál. Nesuďte knížku podle názvu, můžete se připravit o příběh, který by vám mohl udělat pěkné odpoledne.
A nyní ten důvod…
Rande s divochem je román o partnerských vztazích, ale nikoliv mezi mladými lidmi, jak je u tohoto žánru obvyklé, nýbrž mezi lidmi staršími. Lidmi po padesátce, spíš k šedesátce. A to jsou ročníky, které se v romantických, „zaláskovaných“ knížkách příliš často neobjevují. A ve filmech taky příliš ne, i když čestné výjimky byly natočeny. Například Lepší pozdě nežli později (já vždy fandila Keanu Reevesovi) či Nějak se to komplikuje. Ty mě napadly na první dobrou.
Mnohé čtenářky právě vyšší věk hrdinů velmi oceňují a vítají změnu. Jsou přehlceny láskami mladých a jejich problémy, naopak si rády počtou o lásce zralé a pozdní. V jejich komentářích se také častokrát objevuje poznámka, že je příběh reálný, vyznívá skutečně, je ze života. A to je, míněno obecně, u knížky vždy výhoda. Je tu totiž možné ztotožnění se s postavami a jejich těžkostmi, během čtení průběžné pokyvování hlavou „Ano, ano, tak to je, tak to chodí“ nebo „To znám“, ba dokonce „Nepíše o mně?“.
Ve zkratce příběh pojednává o Andi, která před pěti lety ovdověla, a jejím sousedovi jménem Wolf (opravdu se tak jmenuje), jenž byl nepřítelem jejího manžela, a Andi tudíž cítí jakousi „povinnost“ mít ho i za svého nepřítele.
Jenže… Jenže…
No, asi tušíte, co bude následovat. Z nepřátel se stanou partneři. Ač to není jednoduché. Řeší se tu nejen pozdní zamilovanost a vzájemné sžívání se, nový vztah po ovdovění, ale především to, co je člověk ve vyšších letech a po svých zkušenostech ochoten obětovat a co už ne, co je ochoten odložit a co už si hodlá ponechat, co je ochoten spolknout a co už si nenechá líbit.
Andi díky nové lásce zjišťuje, co se s ní za roky manželství stalo, jak moc se přizpůsobovala manželovi a jeho potřebám a měnila ne kvůli sobě, ale opět kvůli manželovi, a že ne vše, bylo dobré, že ne vše bylo v její prospěch. Poučená, vědomá si toho, co již chce a nechce, hodlá vstoupit do nového vztahu, ale jen za podmínek pro ni výhodných, když to napíšu takto obchodně.
Žít, jak chce, být, kým chce. A když to nepůjde ve vztahu, půjde to o samotě.
Můžu napsat, poněvadž nic nevyzradím, že autorka samozřejmě po jistých neshodách a peripetiích nevynechala šťastný konec, ale nepůsobí přeslazeně, spíš přirozeně. A to je taktéž plusový bod.
Porter, Jane: Rande s divochem, Metafora, vyd. 1., 2025
