Článek
Nikdy dřív se mi o adventním času nepodařilo přečíst tolik vánočních románů. (Rozumějte, zase tolik jich není, pouze tři. Ale pročíst se z nuly na tři, to už zaslouží poplácání po rameni.) Nikdy na ně nezbyl čas, a když už mi zůstal, správná nálada se přeladila na nesváteční, nevánoční příběhy. A nastal rok čekání, kdy se scénář opakoval. Ovšem letos jsem na tom zapracovala a pustila se do četby raději už v průběhu, řekněme, poklidného listopadu, kdy jsem si mohla pravidelně krást okamžiky ke čtení, poněvadž vidina Vánoc a shánění dárků je sice blízko, ale pro mnohé spíš daleko.
Vánoce na Manhattanu, první díl z nové série Vánoční útěky od Julie Caplinové, jsou vánočním románem, který mi přesně mi padl do nálady vyžadující něco nenáročného (v neurážlivém smyslu slova), něco milého a něco vánočního. Romantika k tomu byla jen špicí na vánočním stromečku. A ta ve Vánocích na Manhattanu rozhodně nechybí, pro Julii Caplinovou je signifikantní. Není opomenuto ani krásné prostředí, které tentokrát reprezentuje vánočně nazdobený a světýlky pableskující New York. Do něho přijíždí fotbalista v nemilosti Noah Sanderson, jenž se do slavného hotelu Plaza, kde bydlel Kevin či Eloise, přijel ukrýt před nenechavými médii, a Evie Greenová, která sem přijela strávit dovolenou, aby tak splnila sen, jenž měly s její zemřelou maminkou.
Příběh si po celou dobu drží sváteční atmosféru, a třebaže bych dala přednost vánočnímu Londýnu nebo Edinburghu, vánoční New York též disponuje specifickým kouzlem a pohádkovými místy. Zůstává i lehkost, odpočinkovost a čtivost. Všechno Julie Caplinová zvládá. Bavilo mě číst si o slavném Tiffanym, jelikož kdo by neznal Snídani u Tiffanyho? Takového člověka neznám. :) Je tu spousta úžasných kýčovitých scén. No, jako z románu. :) Nabízejí požadovanou pohádkovost, báječnou nereálnost hodící se právě do vánoční knížky. Samozřejmě že ve vztahu Noaha a Evie, kteří v sobě najdou zalíbení, dojde k drobnému zádrhelu, aby si oba uvědomili, čím pro sebe jsou, ale to k romantickým příběhům patří, nemůže to jít hladce od prvního slova po poslední. A potom se ani nepotřebujete romanticky sejít na Empire State Building. Důležité je, že se vůbec potkáte.
A že je to u Caplinové stále dokola? Je. A teď se s následujícím tvrzením budu opakovat i já (zmiňovala jsem ho v souvislosti s jiným spisovatelem, ale jde o totéž), ale když máte Caplinovou načtenou a vyjde nová, taktéž víte, pro jaké rozpoložení se vám bude hodit. A že když to rozpoložení nastane a vy si ji vyberete, dostanete, co zrovna potřebujete. A to je lepší, než se náhodně začítat, zkoušet, tápat, hledat „ten“ příběh pro „tuhle“ chvíli.
Ach, a kdyby chtěl někdo ohrnout nos nad „hloupou“ romantikou, beze všeho může, ale… Všichni, až na pár výjimek, řešíme romantické vztahy. A netvrďte mi, že ne. Prožíváme je, mluvíme o nich na kávě s kamarádkou, rozebíráme je v práci. Vznášíme se na obláčku, když jsme šťastní. A hrabeme se pod zem, když ne.
Láska je téma nás všech. A Julie Caplinová to ví. Proto píše to, co píše.
Zbývá jediná otázka – do jakého města nás na Vánoce vezme příště?
Caplinová, Julie: Vánoce na Manhattanu, Cosmopolis, vyd. 1., 2025
