Článek
Vánoce v knihkupectví zažívám již řadu let. Už to není tak náročné jako kdysi, ani to netrvá od začátku listopadu , ba dokonce konce října do Štědrého dne, „jen“ po celý prosinec, možná ještě s přičtením posledních dvou týdnů v listopadu, ale stále je to nejhektičtější období v roce, z něhož chtějí majitelé obchodů vytěžit co nejvíc, zato my, co se dennodenně věnujeme zákazníkům a pomáháme jim s výběrem vhodného dárku, se ho snažíme pouze vydržet a nepadnout na hubu dřív než 24. prosince.
Oproti tomu románové Vánoce v knihkupectví jsou daleko pohodovější. A třebaže se jedná o čtvrtou část čtenářsky oblíbené série Skotské knihkupectví, do něhož zapadá díky knížkám i Skotsku, autorka se tu nevrací k hrdinům předcházejících dílů ani do malebné skotské vesničky Kirrinfief, ale po celou dobu zůstává v samotném Skotsku, přesněji v Edinburghu. Což není na škodu, protože Edinburgh, ach!
Poutavostí, jak jsme si nastínili, tu je tedy dost. Edinburgh, knihkupectví a Vánoce, ale celkově to nevyznívá úplně nejlépe, což mě po dočtení zamrzelo. No, mrzelo mě to už během četby, poněvadž jsem tušila, že se to nevylepší.
Colganová opakuje svůj postup – mladá žena jako hlavní hrdinka, ztráta práce, nová práce, nové místo, dva nápadníci, konec, ale i svoje „nešvary“, abych tak řekla, jako je především hrdinka, která úplně neatakuje čtenářské sympatie, a ukvapená romance.
Pojďme si je rozebrat trochu detailněji.
Carmen je skoro třicetiletá žena pracující v oddělení galanterie. Jenže přijde o místo. Bydlí u rodičů, nemá našetřeno, nemá ambice, zato má určitý pocit křivdy, protože má dojem, že její rodiče vždy měli raději a protěžovali její starší a úspěšnější sestru Sofii. Sofie, dobře vdaná právnička, jí na přání jejich matky najde nové místo a nabídne jí, aby se přestěhovala do jejich velkého, moderního domu, přičemž může Sofii pomáhat s jejími dětmi i domácností. Sofie je totiž v očekávání. Ale hlavně má Carmen pomoci zachránit jedno krachující knihkupectví pana McCredieho. Nastávají Vánoce. A kdy jindy lze nalákat zákazníky než právě v tomto jiskřivém čase?
Vánocůmv knihkupectví se dostává nejnižšího hodnocení z celé skotské série, ačkoliv se pohybuje kolem sedmdesáti procent, a ani to není málo. Čtenářkám nejvíc vadí právě Carmen a její povaha, ublíženost a žárlivost, sebelítost a stavění se do role „oběť života“. Ačkoliv dobrou zprávou je, že se nakonec přece jen promění, přehodnotí svůj život, svůj vztah k sestře i rodičům a jistým způsobem dospěje. A vybere si správného muže, i když za mě ani jeden není příliš oslnivý a zajímavý.
Objevuje se tu Blair, spisovatel motivační literatury, jenž motivuje pouze k tomu, aby ho člověk nakopal, víte kam. Trpí řadou nectností, jako je arogance, namyšlenost a taky pokrytectví. Takový hlasatel vody a piják vína, což nedělá autorům motivační literatury dobré jméno. (Ale nemůžeme odsoudit všechny, to by vůči těm poctivým nebylo spravedlivé.) Pak je tu Oke, kvaker, dendrolog, učitel na vysoké škole. Ten se u Carmen občas mihne, ale i jejich občasné setkání stačí
k tomu, aby Carmen zjistila, že s Okem by to šlo.
Budu to psát už počtvrté, jenže ono se to i počtvrté opakuje – vztah mezi Carmen a Okem vznikne, čtenář pomalu ani neví jak. Nina aspoň u svého budoucího partnera bydlela, stejně jako Zoe bydlela u Ramsayho, Lissa si s Cormacem dopisovala. Ale Carmena Oke spolu nebydlí ani se dennodenně nevídají, jen na sebe někdy narazí, a to je málo. Opět je to vztah bez dostatečného rozvinutí a možnosti více se poznat, což romanci ubírá na autentičnosti a přidává na „románovosti“.
Nicméně je to právě roztomilý pan McCredie, majitel knihkupectví, jenž by si zasloužil častější zmínku, ne-li vlastní, samostatný příběh.
Colganová, Jenny: Vánoce v knihkupectví, Argo, vyd. 1., 2023
