Článek
„Mami, dnes se nás ve škole ptali, jestli už jsme přemýšleli o své budoucnosti,“ vyhrkl v autě můj dvanáctiletý syn. „Vážně? A ty už víš, co bys chtěl dělat?“ odpověděla jsem s trochou zvědavosti, protože nikdy u ničeho nevydržel déle než měsíc. Tedy kromě mobilního telefonu a počítačových her. To by nemusel jíst ani pít a obávám se, že by oželel i spánek, pokud by zrovna postoupil do dalšího levelu.
„Budu youtuber,“ řekl s odhodláním. „Wow, jak originální!“ pomyslela jsem si v duchu. Nedávno se mě totiž kamarádka ptala, na jakou školu by měla přihlásit svého syna, když se chce stát youtuberem. Zeptala se vážně a tak přesvědčivě, že jsem se nad tím musela chtě nechtě alespoň trochu zamyslet. Youtuber? Moc jich neznám, ale dle mého názoru někdo, kdo nahrává videa s nejrůznějším obsahem s cílem získat co nejvíce odběratelů. Někoho to baví, někdo to dělá pro peníze a v ideálním případě je to zábava se slušným výdělkem. Takže kreativní myšlení, práce s počítačem, všeobecný přehled, kvalitní hlasový projev, tah na branku…
„Mami, co myslíš, na jakou bych měl jít školu?“ vyrušil moje úvahy syn jako by uměl číst myšlenky. „Proč zrovna youtuber?“ zeptala jsem se opatrně, abych mu okamžitě nepošlapala jeho smělé životní plány. „Vydělal bych spoustu peněz, odstěhoval bych se do Ameriky a koupil bych si krásnou vilu a zmrzlinu se zlatem za 20 tisíc dolarů,“ odpověděl bez rozmýšlení. Ježíš, že mě to nenapadlo, jasná věc přece! Zalapala jsem po dechu a málem jsem nestačila zastavit na červenou. Takové má můj jediný syn představy o šťastném životě? Že si koupí zlatou zmrzlinu, že bude žít v Americe? Moje dítě, které při zápisu do školky zvládlo zazpívat hymnu i se slovenským „přídavkem“ a složit Rubikovu kostku za 37 vteřin? Moje blonďaté zlatíčko, které se každé ráno chodilo tulit „na dobrou náladu“?
Snažila jsem se zachovat chladnou hlavu. „Vždyť jsi chtěl být učitelem tělocviku. Hraješ tenis a hokej,“ vzpomněla jsem si s nadějí v hlase. Nutno podotknout, že jediný pokus o natočení videa skončil u toho, že potřebuje počítač alespoň za 30 tisíc, kvalitní mikrofon a novou klávesnici. „To jo mami, ale napadlo tě někdy, kolik si vydělá učitel tělocviku a kolik si vydělá youtuber?“ uzemnil mě syn definitivně.
„Nevím,“ povzdechla jsem si pro sebe, otevřela okénko a konečně se rozjela na zelenou. Jisté je, že o budoucnost syna se bát nemusím. Bude youtuber se spoustou peněz, přestěhuje se do Ameriky, pořídí si parádní bydlení a zmrzku s kousky zlata za desetitisíce. Jak lákavé! A když mu prý nebudu zakazovat počítač a telefon, koupí mi letenku, abych viděla, jak krásně si žije…
