Článek
Sochám sochu. Maluji ten obraz. A vy k němu jdete. Tou cestou se objevujete. A vidíte sebe, jak jste ještě neviděli. Uvidíte celek, který jste.
A já vás opěvuji. Vy nacházíte tón, co ve Vás zní. A radostně s ním vibrujete.
Sami se divíte, jak je krásný, jak blahodárně působí. Necháváte ho znít. Je libý. Blahodárný. Poetický. A tak laskavý. Konejší. Mě. Tebe. Celý Vesmír. Tou laskavou péčí. Všechny nás léčí. A my vztahujeme ruce k němu. My neuchopíme jej. Jen námi prostupuje. Ten tón. Ten živoucí život. Ta laskavá péče, kterou žehnám.
Je žehnající. Já za něj děkuji. Stojím tu v pokoře. Před tím tónem.
V pokoře před vyšším naladěním. Před tím, co nás přesahuje.
S úsměvem AnJel.
