Článek
Čekala jsem tak dlouho. Na tebe. Na tvé pohlazení. Já musela se o tvou přízeň snažit. Já snažila se. Abys mne neodvrhl. Abys mne miloval.
A tak jsem dávala víc a víc. Až jsem se vyčerpala.
Misky vah mají udržovat rovnováhu. Však na jedné straně přemíra, na druhé straně nedostatek. Jedna miska už prázdná. Končím.
A následuji sebe. Svoje po-city. Lásku, co dýchám všude kolem.
Nemohu si nic vynucovat. Ani naplnění svých představ. Své iluze opouštím a jen dýchám. Vzduch tak čerstvý a jiskřivý. Dostává se ke mně a já jej vítám. Tu občerstvující sílu, co v laskavosti vede mě.
Jsem to já, která tu vždy byla, své sny snila a konečně se vydává za nimi.
Oproštěná od lpění na někom, na něčem. Prázdná a přitom naplněná.
S úsměvem AnJel.
