Článek
Všichni ostatní žijí. Já přežívám. Z toho, že chci jim pomoci. Těm ostatním. Ale tak to nejde.
Vyčerpáš se a zůstaneš sama. Na vše. A zase tě to hodí dolů. A ty se zase budeš cítit mizerně. Svojí silou se budeš hrabat ven. Jako už tolikrát.
Neštěkne po tobě ani pes. Jako už tolikrát.
Tvůj muž tě učí, abys vstala. Jako už tolikrát.
Tvé děti tě učí, abys vstala. Jako už tolikrát.
Nezůstávala v roli oběti. Jako už tolikrát.
A tak vstáváš a jdeš tvořit tvůj život. Od počátku. Jako už tolikrát.
Přestaň se litovat a vyjdi z té ulity. Z ulity, že nejsi dost dobrá, dost pečující, dost úžasná, dost krásná, dost mírumilovná.
Vykašli se na to a vyleť ven k modrému nebi. Prolétej se s ptáčky - těmi malými nebo s dravci. Majestátně.
Máš na to. Sílu, sebevědomí i odhodlání. Leť !
S úsměvem AnJel.
