Článek
Pravdivý život, to se učím žít.
Ve světě svém, tvořeném. Učím se žít tak, aby mi bylo fajn a nikoho druhého nezraňovala. A tak nezraňovala sebe.
Nepotřebuji pozornost tam zvenčí. Potřebuji pozornost, co věnuji sobě. By mohl se rozkvést květ, co ve mně odpočívá. By začal vonět krásou, co nese.
A tak jdu a našlapuji, by nevtáhl mne močál. Či abych neztratila rovnováhu před útesem.
Bez očekávání.
Já jdu a ty jsi mým cílem.
Docházím a uklidněná v sobě, tiše odpočívám.
S pocitem naplnění. Bez očekávání.
S úsměvem AnJel.
