Článek
Jedním z prvních, kdo použil termín „inteligentní neposlušnost“, byl americký psycholog a výcvikář služebních zvířat, William F. Stainton.
Termín „inteligentní neposlušnost“ se od té doby rozšířil do dalších oblastí, včetně psychologie, etiky, řízení rizik, a dokonce i do náboženských a kulturních kontextů. Používá se k popsání chování, kdy jedinec odmítá vykonat příkaz nebo pokyn, protože je přesvědčen, že by to bylo neetické, nebezpečné nebo nepřiměřené.
Inteligentní neposlušnost je důležitým konceptem, který pomáhá zajistit bezpečnost a etické chování ve společnosti. To je zvláště důležité v situacích, kdy by slepé následování příkazu mohlo mít vážné důsledky pro jednotlivce samotného nebo pro ostatní lidi.
V obdobích, kdy společnost i jednotlivci musí čelit vážným krizím, bývají především citliví jedinci v ohrožení, že se stanou terčem nebezpečného vlivu nebo manipulace.
V době krizí se daří různým kultům – politickým, náboženským a dalším. Jejich vůdci dokážou velmi efektivně využít přirozené lidské potřeby, které jsou právě ohroženy, například:
· Potřeba bezpečí a jistoty: Kulty mohou nabídnout zdánlivou stabilitu a jistotu, a to prostřednictvím jasných hierarchií, pevných pravidel a dogmat. Tato iluze bezpečí může přitahovat jednotlivce, kteří se cítí ztracení, bezbranní nebo frustrovaní.
· Podpora komunity: Krize mohou způsobit pocit izolace a osamělosti. Kulty často vytvářejí intenzivní komunitní prostředí, ve kterém se členové cítí součástí něčeho většího a nalézají podporu a sounáležitost s ostatními členy. To může být velmi přitažlivé pro lidi, kteří hledají společenství a oporu.
· Manipulace a využívání zranitelnosti: V době krizí mohou být lidé emocionálně zranitelnější a náchylnější k manipulaci. Kulty mohou využít tuto zranitelnost a nabídnout jedincům falešné naděje nebo sliby, což jim umožní získat jejich absolutní oddanost.
· Hledání smyslu a odpovědí: Krize mohou vést lidi k hledání smyslu života a odpovědí na obtížné otázky. Kulty často poskytují jednoduché a absolutní odpovědi na složité otázky, a proto mohou přitahovat jedince, kteří se cítí ztracení a hledají smysl a cíl svého bytí.
· Potřeba charismatického vůdce: V době krize mohou charismatické osobnosti se schopností přesvědčit lidi získávat velkou podporu. Charismatičtí vůdci kultu mohou lidi přitahovat svou vizí a kouzlem osobnosti, což jim umožňuje získat oddané následovníky.
Kulty jsou nebezpečné a manipulativní skupiny, které obvykle zneužívají svou autoritu a kontrolu nad svými členy. V historii najdeme řadu příkladů, kdy jednotlivci nebo celé skupiny lidí, dokonce spáchaly sebevraždu pod vlivem pokynů vůdců kultu. Ne vždy musí členství v kultu končit takto fatálně, ve většině případů však má negativní vliv na duševní zdraví a komfort jedince, ne zřídka i na jeho vztahy anebo ekonomickou situaci.
Jak by tedy v souvislosti s kulty mohla pomoct „inteligentní neposlušnost“?
Vždy, když zaznívají pokyny k absolutní poslušnosti, důvěře a loajalitě, buďte ve střehu a osvojte si „inteligentní neposlušnost“, která vás přiměje k:
· Odmítnutí účasti na manipulativních praktikách: Lidé, kteří jsou členy nějaké organizace, ale začnou vnímat nebo chápat její manipulativní povahu, mohou uplatnit inteligentní neposlušnost a odmítnout účast na praktikách, které by je mohly psychicky, emocionálně nebo fyzicky poškodit.
· Zpochybňování vůdců: V kultech a manipulativních organizacích bývají vůdci považováni za neomylné, za absolutní autoritu. Avšak inteligentní neposlušnost může vést jednotlivce ke zpochybnění rozhodnutí nebo nauk vůdce a hledání vlastního posouzení a rozhodnutí.
· Intenzivní komunikaci s vnějším světem: Některé kulty se snaží izolovat své členy od vnějšího světa, aby jim znemožnily slyšet odlišné názory nebo pochybovat o naukách kultu. Inteligentní neposlušnost může zahrnovat snahu navázat komunikaci s bývalými členy nebo se skupinami, které nabízejí podporu lidem postiženým kultovními praktikami.
· Uvažování o otázkách etiky a morálky: Členové organizací s vysokou mírou manipulace a kontroly často věří, že musí poslušně následovat i neetické příkazy nebo praktiky, protože jim bylo řečeno, že to je v souladu s jejich (například náboženskými) cíli nebo přesvědčením. Inteligentní neposlušnost může zahrnovat zpochybnění těchto příkazů z etického hlediska a odmítnutí účasti na neetických činech, třeba takových, které mohou mít negativní nebo dokonce fatální vliv na zdraví a život.
Inteligentní neposlušnost v souvislosti s kulty může být velmi obtížná. Nebývá také zcela bez rizika, protože kulty často využívají manipulaci, izolaci a zastrašování, aby si udržely svou kontrolu nad členy. Pokud máte pocit, že jste se vy sami, nebo někdo z vašich blízkých, zapletli s nebezpečným kultem nebo organizací, která vykonává vysokou míru manipulace a kontroly, měli byste vyhledat profesionální pomoc a podporu. Tu vám poskytne například odborný psycholog nebo experti, kteří pomáhají bývalým členům kultů a organizací s vysokou mírou kontroly.
(O inteligentní neposlušnosti pojednává publikace Intelligent Disobedience od Ira Chaleffa a zmiňuje se o ní i Steven Hassan, expert na kulty a organizace s vysokou mírou manipulace a kontroly.)
