Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zahraniční vědecká stáž s batoletem: při troše štěstí nepřijde máma-vědkyně ani o první kroky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Anna Mrázová

Zahraniční stáž s batoletem ve Španělsku; návštěva madridské zoo.

Jednou z povinností vědeckého pracovníka je absolvování zahraniční stáže na vědecké instituci. Tak jsme se do ní jako rodina pustili. Druhý díl seriálu Věda mateřská.

Článek

V úvodním díle Vědy mateřské jsem popsala, kterak se dá udělat doktorát se dvěma malými dětmi. Dnes se chci věnovat popisu jednoho malého dobrodružství, které jsme zažili při plnění mých studijně pracovních povinností.

Podle Filozofického slovníku (Durozoi &Roussel, 1994) je věda definovaná jako propracované a obecné empirické a rozumové poznávání, vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. Přičemž platí, že víc hlav víc ví. Ve světě vědy má tedy spolupráce, a zejména zahraniční spolupráce, velký význam. Jako studentka doktorátu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity jsem měla povinnost absolvovat minimálně jednu měsíční zahraniční stáž. Těhotná, netěhotná, dětná, bezdětná, studijní podmínky se splnit musí.

Rodinná pracovní dovolená v Madridu

Práce v Národním přírodovědeckém muzeu v Madridu s devítiměsíčním, intenzivně lezoucím dítětem, je prakticky neslučitelná. Jenže když jedete poznat zahraniční pracoviště, nemůžete si jen tak klást podmínky, za jakých se jí budete věnovat. Jednou z možností bylo opustit na měsíc malé kojené dítě; to pro mě nebyla cesta. Po rodinné poradě jsme však našli řešení. Manžel si neváhal vzít třicetidenní dovolenou a pojmout mou povinnost jako příležitost užít si podzimní Španělsko v roli hlavní pečující osoby. Domluvila jsem se se zahraniční spolupracovnicí na rozvrhu, který pohodlně kombinoval mou roli vědkyně a kojící mámy a byl zároveň schůdný pro všechny zúčastněné.

Obávaná cesta letadlem se obešla bez dramat, která jsem si představovala. Často skloňovanému tématu plačících dětí ve výšce 12 000 metrů nad mořem, kopání do sedaček, tahání vlasů před námi sedících cestujích a změnou tlaku způsobenému zalehnutí uší jsme se zázračně vyhnuli. V Madridu jsme bydleli v podkrovním bytě vysoké budovy o rozloze zhruba 15 m2.

Během několika dnů jsme si zvykli na nový režim. Já jsem každé ráno navařila svačinky do skleniček pro dceru a oběd pro muže a chodila asi na šest hodin do práce, zatímco manžel s dcerou objevovali madridské parky a hřiště. Odpoledne jsme byli spolu, večer jsem uspávala dceru a manžel chodil na tréninky Kendó. Idyla!

První kroky 2 000 kilometrů od domova

Tedy ne tak úplně. Sice jsem se každé ráno při cestě do práce radovala ze svobody, kterou jsem nabyla, ale ihned po usednutí k počítači se ozvala mateřská část mého mozku (to je vůbec zajímavý fenomén: když jsem totiž „maminkovala“, ozývala se zase ta vědecká). Tehdy mě přepadaly výčitky, že bych přece měla být s dcerou a obavy, a zda to ti dva spolu zvládnou bez újmy. Pořád jsem manželovi psala úzkostné zprávy.

Foto: Anna Mrázová

Úzkostlivá matka bombarduje manžela starajícího se o díte sms zprávami.

Krušné byly také chvíle, kdy mi pouhá vzpomínka na dceru spustila laktaci tak velkou, že jsem odpoledne z trička ždímala krabice trvanlivého plnotučného. Po práci jsem běžela zpátky a s jazykem na vestě oba objímala, jako bych je rok neviděla a užívala si s nimi zbytek dne.

Jednou odpoledne, když jsme se vybavovali ven, stali jsme se svědky dojemné situace, která je zásadním milníkem v životě prvorodičů i dítěte. Dcera se pustila pelesti postele a přešla polovinu (zhruba metr) celého bytu. Navzdory našemu nestandardnímu životnímu stylu jsme měli štěstí zažít tuto událost dohromady, jako rodina.

Ambiciózní, ale zvládnutelný plán

Povinná zahraniční stáž nakonec vyústila ve velmi příjemnou spolupráci. S madridskou kolegyní jsem v budoucnu publikovala několik vědeckých studií, jejichž obrysy vznikaly právě během této stáže.

Neoddělitelnou součástí vědecké práce je psaní žádostí o granty mající zajistit financování výzkumu. Tyto žádosti přísně hodnotí mnohačetná mezinárodní komise nezávislých expertů, kteří buď doporučí nebo nedoporučí váš projekt k financování. Součástí procesu je poskytnutí zpětné vazby žadatelům. V těch mých se často opakovala věta začínající slovy „Ambiciózní, ale zvládnutelný plán …“. Myslím, že tato slova dobře ilustrují směr, kterým jsem se vydala a který dokládá naše životní dobrodružná cesta. Našim objevům, financování vědy a jak do toho všeho zapadají děti se budu věnovat v dalších dílech seriálu Věda mateřská.

Reference

1 Durozoi, G., Roussel, A.: Filozofický slovník. 1. vyd. Praha: EWA EDITON, 1994. 313 s. ISBN 80-85764-07-5.

Poznámka pod čarou: Průměrný počet referencí v publikacích jichž jsem autorkou nebo spoluautorkou je 67.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám