Od místních startupů k regionálnímu trhu: proč se Střední Asie stává novým centrem růstu fintechu

Střední Asie vstupuje do nové etapy rozvoje finančních technologií. Zatímco první vlna digitalizace v regionu byla převážně bankovní — mobilní aplikace, online platby a převody — v letech 2025–2026 se začíná formovat mnohem komplexnější odvětví: fintechové startupy, investiční fondy, regulatorní sandboxy, Open Banking, digitální factoring, RegTech a infrastrukturní B2B řešení.

K tomu se nyní přidává další faktor — snaha propojit jednotlivé národní trhy. Na Silk Road Finance & Technology Forum, které se konalo v srpnu v Taškentu, diskutovali účastníci trhu a regulátoři nejen o rozvoji jednotlivých finančních produktů, ale také o kompatibilitě platební infrastruktury, digitální identifikace, bankovních API a pravidel pro práci s daty mezi zeměmi Střední Asie.

Tím se mění samotná podstata otázky. Pro region je stále důležitější nejen to, kolik nových fintechových společností vznikne v Almaty nebo Taškentu, ale také to, zda budou technologie, které vytvoří, schopné škálovat za hranice jednoho státu.

Ještě donedávna byly finanční inovace ve Střední Asii spojovány především s digitalizací velkých bank. Banky vyvíjely aplikace, zaváděly platby a převody a přesouvaly obsluhu klientů z poboček do chytrých telefonů.

Nyní se tento model stává složitějším. Vzniká samostatná vrstva společností, které vyvíjejí finanční technologie pro banky a podniky: scoring, identifikaci klientů, antifraudová řešení, zpracování dat, automatizaci compliance, factoring, firemní finanční služby a bankovní API.

Fintech se tak postupně mění z doplňku bankovního podnikání na samostatné B2B odvětví.

Tento proces je obzvlášť patrný v Uzbekistánu. Národní strategie rozvoje finančních technologií na období 2026–2030 počítá s posílením digitální finanční infrastruktury, přilákáním investic a rozvojem lidského kapitálu. Součástí strategie je rovněž regulatorní sandbox a další nástroje na podporu finančních inovací.

Úkol se tedy již neomezuje pouze na digitalizaci stávajících bank. Jde o vytvoření prostředí, ve kterém mohou současně působit banky, nezávislé technologické společnosti, investoři a vývojáři infrastrukturních řešení.

Praktickým pokračováním této politiky bylo první Silk Road Finance & Technology Forum, které se konalo v Taškentu ve dnech 24.–26. srpna. Organizátory byly Centrální banka Uzbekistánu a Global Finance & Technology Network (GFTN). Hlavním partnerem fóra byla Octobank.

Centrální banka již před samotnou akcí prezentovala fórum jako součást úsilí o posílení role Uzbekistánu jako jednoho z center finančních technologií ve Střední Asii.

První ročník fóra měl výrazný rozsah: podle údajů Centrální banky se zaregistrovalo více než 6 000 účastníků ze 74 zemí, přibližně 200 řečníků a více než 25 investorů. Program zahrnoval digitální platby a infrastrukturu, umělou inteligenci, digitální aktiva, přeshraniční finance a regulaci.

Ještě důležitější než počet účastníků však byla samotná agenda. Jedním z hlavních témat se stalo vytváření otevřené finanční architektury schopné propojit trhy regionu.

Khusankhodja Abidov, ředitel pro strategii, transformaci a řízení projektů Centrální banky Uzbekistánu, označil během jedné ze sekcí interoperabilitu — tedy schopnost propojit infrastrukturu, trhy a data různých zemí — za jedno z hlavních omezení dalšího rozvoje.

Regulátor přitom navrhuje hodnotit výsledky Open Finance nikoli podle počtu vytvořených API, ale podle toho, zda spotřebitelé a podniky získávají levnější a kvalitnější finanční produkty.

Souboj o status regionálního fintechového centra se tak postupně posouvá za hranice počtu aplikací nebo platebních služeb. Stále větší význam získávají standardy, infrastruktura, kapitál a možnost provozovat finanční produkty současně v několika jurisdikcích.

K tomu, aby se skupina startupů proměnila ve skutečné odvětví, nestačí samotné technologie. Je zapotřebí kapitál a infrastruktura pro jeho přilákání.

Nejrozvinutější institucionální platformou regionu zůstává Kazachstán. Podle údajů Astana International Financial Centre bylo v roce 2025 prostřednictvím AIFC přilákáno 6 miliard dolarů investic — o 2,9 miliardy dolarů více než o rok dříve.

Během jednoho roku se k centru připojilo více než 1 400 nových společností, přičemž 33 % nových účastníků patřilo do finančního sektoru.

Těchto 6 miliard dolarů nelze považovat za přímé investice výhradně do fintechu, protože tento ukazatel se vztahuje na celý ekosystém AIFC. Přesto ukazuje rozsah finanční infrastruktury, v jejímž rámci se mohou technologické projekty rozvíjet.

Kazachstán a Uzbekistán tak vstupují do nového vývojového cyklu z odlišných výchozích pozic.

Kazachstán již disponuje mezinárodním finančním centrem, zvláštním právním režimem a vybudovanou infrastrukturou.

Uzbekistán se naopak opírá o větší domácí trh a státní strategii přijatou v roce 2026, jejímž cílem je urychlit rozvoj fintechu.

Hovořit o formální konkurenci mezi Astanou a Taškentem o status „fintechového hlavního města Střední Asie“ by bylo přehnané.

Ekonomická konkurence mezi jednotlivými jurisdikcemi o podnikatele, investice a technologické společnosti se však postupně stává realitou.

Současně se mění i samotná role bank.

Fintechové společnosti nemusí nutně budovat vlastní finanční infrastrukturu od nuly, pokud lze část bankovních funkcí získávat jako technologickou službu.

Právě tento přístup představila Octobank na Silk Road Finance & Technology Forum.

Roman Tretyakov, místopředseda představenstva banky, informoval o práci na modelu Banking as a Service (BaaS) — „bankovnictví jako služba“, který předpokládá poskytování přístupu partnerům k bankovním službám a programovacím rozhraním.

„Chceme rozvíjet model Banking as a Service — poskytovat partnerům přístup k našim API a bankovním službám. Zároveň zůstává zásadní otázka dat: jaké informace lze partnerovi předávat a jak zajistit bezpečnost takové výměny? V současné době společně s Centrální bankou pracujeme na mechanismech bezpečné výměny otevřených dat,“ uvedl Roman Tretyakov, místopředseda představenstva Octobank odpovědný za IT a digitální transformaci.

Pro trh to může být potenciálně důležitější než spuštění další mobilní aplikace.

Pokud se model BaaS rozšíří, regulovaná bankovní infrastruktura se stane platformou, na jejímž základě mohou další společnosti vytvářet vlastní finanční produkty.

Banka a fintechová společnost v takovém uspořádání již nemusí být nutně konkurenty. Mohou představovat různé vrstvy jednoho technologického řetězce.

Změna struktury trhu přináší ještě jeden efekt: největší příležitosti nového fintechového cyklu se nemusí nutně nacházet v aplikacích určených koncovým zákazníkům.

Významná část hodnoty může vznikat v segmentu B2B.

Banky a další finanční instituce potřebují systémy identifikace klientů, AML a KYC řešení, antifraudové systémy, úvěrový scoring, analýzu transakcí, API infrastrukturu, processing, automatizaci reportingu, RegTech a nástroje umělé inteligence.

V takovém modelu technologie již neslouží pouze k obsluze platby zákazníka v obchodě.

Stává se součástí úvěrování, řízení rizik, provozního kapitálu firem i samotné infrastruktury finančního trhu.

Další etapa rozvoje odvětví tak může být pro běžného uživatele výrazně méně viditelná, ale současně podstatně důležitější pro ekonomiku bankovního sektoru.

Omezená velikost domácích trhů zůstává překážkou prakticky pro všechny země regionu.

Ani relativně velký trh Uzbekistánu nelze z hlediska počtu potenciálních zákazníků srovnávat s Evropskou unií, Indií nebo jihovýchodní Asií.

Pro Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán je problém velikosti trhu ještě výraznější.

Skutečná ekonomická hodnota regionálního fintechu se proto může naplno projevit pouze tehdy, pokud bude možné produkt vytvořený v jedné zemi Střední Asie relativně levně škálovat na sousední trhy.

Právě zde nabývá na významu jeden z nejdůležitějších závěrů studie Asijské rozvojové banky, zveřejněné v prosinci 2025.

ADB považuje fintech za potenciální nástroj rozvoje e-commerce, přeshraničního obchodu, finanční inkluze a kapitálových trhů, zároveň však upozorňuje na potřebu koordinovaného regionálního přístupu.

Středoasijská fintechová asociace navrhla několik oblastí, v nichž by státy mohly svou finanční infrastrukturu více sbližovat:

interoperabilitu plateb, včetně QR plateb a přeshraničních převodů, vzájemné uznávání digitální identity, kompatibilitu standardů Open Banking a společné principy správy dat.

Je důležité zdůraznit, že nejde o vytvoření jednotného finančního regulátora pro Střední Asii ani o úplné kopírování legislativy sousedních států.

Navrhovaná logika je jiná: národní regulace zůstává zachována, ale jednotlivé prvky infrastruktury se stávají technologicky kompatibilními.

Pro fintechové společnosti je tento rozdíl zásadní.

Startup působící pouze v rámci jedné země je omezen velikostí domácího trhu.

Pokud se stejný produkt dokáže připojit ke kompatibilní platební a bankovní infrastruktuře sousedních zemí bez nutnosti kompletně přestavět svůj technologický model, mění se ekonomika jeho škálování — a spolu s ní i potenciální atraktivita pro investory.

Interoperabilita se proto stává nejen technickou, ale i ekonomickou otázkou.

„Střední Asie je pro fintech zajímavá nejen rychlým rozšiřováním digitálních finančních služeb. Mnohem důležitější je to, že se v regionu současně formuje několik prvků plnohodnotného technologického ekosystému: bankovní infrastruktura, podnikatelské prostředí, regulační mechanismy a zájem o investice do nových finančních řešení.

Další etapa bude záviset na schopnosti zemí regionu překročit hranice svých národních trhů.

Pro technologickou společnost možnost vytvořit produkt v jedné jurisdikci a následně jej škálovat do několika zemí zásadně mění ekonomiku projektu a jeho atraktivitu pro investory.

Rozvoj kompatibilních standardů, API, identifikačních mechanismů a regulačních rámců proto může být neméně důležitý než samotný růst počtu fintechových společností.“

— Bruno S. Sergi, PhD, profesor politické ekonomie na Univerzitě v Messině, pedagog na Harvard University, Faculty Associate v Harvard Center for International Development a vědecký poradce Center for Fintech and Banking.

Hovořit o vzniku jednotného fintechového trhu Střední Asie je však zatím předčasné.

Region stále tvoří jednotlivé národní jurisdikce s rozdílnými požadavky na licencování, identifikaci klientů, zpracování dat, devizové operace a platební infrastrukturu.

Společnost, která úspěšně spustí produkt v Taškentu nebo Almaty, automaticky nezískává možnost působit na sousedním trhu.

Pro investory to znamená dodatečné náklady a rizika spojená se škálováním.

Diskuse na Silk Road Finance & Technology Forum však nastínila možný mezistupeň.

Státy nemusí nutně vytvářet jednotného regulátora ani zcela sjednocovat finanční legislativu.

Realističtějším krokem může být kompatibilita jednotlivých prvků infrastruktury — plateb, digitální identifikace, bankovních API a pravidel pro výměnu dat.

Existují známky toho, že tento dialog již získává praktickou podobu.

V rámci fóra diskutovaly Centrální banka Uzbekistánu a Centrální banka Ázerbájdžánu o integraci finančních a fintechových ekosystémů, národních strategiích, infrastruktuře finančních inovací a mechanismech venture financování.

V rámci dalšího mezinárodního dialogu na fóru jednaly Centrální banka Uzbekistánu a Národní banka Kambodže o rozvoji moderní platební infrastruktury, QR plateb a posílení interoperability platebních systémů.

Omezení však přetrvávají.

Regulatorní kompatibilita vyžaduje dlouhodobou koordinaci.

Open Finance zvyšuje požadavky na ochranu osobních údajů a kybernetickou bezpečnost.

A samotné vytváření fór, akcelerátorů a regulatorních sandboxů ještě nezaručuje vznik společností schopných přilákat soukromý kapitál a konkurovat mimo svůj domácí trh.

První fintechová vlna ve Střední Asii vyřešila nejviditelnější úkol — učinila finanční operace rychlejšími a pohodlnějšími.

Nová vlna bude složitější.

Na trhu se objevují technologie, které koncový uživatel nemusí vůbec vidět: API mezi bankami, identifikační systémy, algoritmy pro hodnocení rizik, digitální financování obchodu, RegTech, antifraudová řešení a infrastruktura pro výměnu dat.

Současně se mění i geografie odvětví.

Kazachstán již disponuje finančním centrem mezinárodního významu.

Uzbekistán formálně ukotvil fintech jako samostatný směr hospodářské politiky.

Asijská rozvojová banka již tuto otázku posuzuje nejen na národní, ale i na regionální úrovni.

Silk Road Finance & Technology Forum v Taškentu přidalo do této mozaiky další prvek:

účastníci trhu začali diskutovat o konkrétní architektuře regionální interoperability — od plateb a digitální identifikace až po Open Banking a pravidla pro výměnu dat.

Hlavním ukazatelem úspěchu Střední Asie v příštích letech proto nebude počet bankovních aplikací ani samotný počet fintechových startupů.

Mnohem důležitější bude to, zda země regionu dokážou vytvořit podmínky, v nichž budou finanční technologie schopné škálovat přes národní hranice.

Pokud se to podaří, může Střední Asie postupně přejít od několika rychle rostoucích, ale vzájemně oddělených trhů k regionálnímu fintechovému ekosystému.

Pokud ne, technologický růst bude pokračovat, jeho ekonomický rozsah však zůstane převážně národní.

Právě mezi těmito dvěma scénáři se dnes nachází jedna z hlavních křižovatek dalšího rozvoje finančních technologií ve Střední Asii.