Článek
V posledních letech se vztahy mezi Uzbekistánem a Českem postupně posouvají za hranice klasické bilaterální spolupráce a zapadají do širšího trendu — posilování ekonomické přítomnosti Evropy ve střední Asii. V kontextu proměn regionální ekonomiky a rostoucí investiční atraktivity se právě taková partnerství stávají důležitými vstupními body pro evropské společnosti.
Na začátku roku 2026 vykazuje spolupráce mezi Taškentem a Prahou stabilní růst: od intenzivnějšího obchodně-ekonomického dialogu až po rozvoj průmyslových projektů, technologickou výměnu a podporu malých a středních podniků.
Od politických kontaktů k reálné ekonomice
Vztahy mezi Uzbekistánem a Českem výrazně zintenzivnily zejména v posledních dvou letech. Obě země systematicky rozšiřují institucionální rámec spolupráce — od mezivládních platforem po obchodní fóra a sektorová jednání.
Na základě jednání na nejvyšší úrovni bylo dohodnuto vytvoření komplexní „cestovní mapy“, jejímž cílem je zvýšení objemu obchodu, rozvoj průmyslové spolupráce a realizace společných projektů. Současně se prohlubuje spolupráce v oblasti MSP, inovací a startupového prostředí.
Tento přístup odráží širší změnu: důraz se přesouvá od deklarací k praktickým ekonomickým krokům.
Česko jako průmyslový partner
Specifikem české role je její silné odvětvové zaměření. České firmy mají tradičně silnou pozici ve strojírenství, energetice, průmyslových technologiích a dopravní infrastruktuře — tedy v oblastech klíčových pro modernizaci uzbecké ekonomiky.
Uzavřené dohody a realizované projekty ukazují, že spolupráce má konkrétní obsah. Nejde jen o export zařízení, ale také o lokalizaci výroby, sdílení technologií a zapojení do rozvoje průmyslové základny.
Zároveň se Uzbekistán stále častěji profiluje jako vstupní brána pro české firmy na širší trh střední Asie, čímž roste jeho strategický význam.
Propojení s evropským ekonomickým prostorem
Rozvoj vztahů s Českem probíhá paralelně s celkovým sbližováním Uzbekistánu s Evropskou unií. V posledních letech dochází k růstu obchodní výměny, posilování investičních vazeb a prohlubování institucionální spolupráce.
Podpis dohody o rozšířeném partnerství s EU (EPCA) v roce 2025 vyslal jasný signál evropským investorům: Uzbekistán se postupně otevírá, zvyšuje předvídatelnost prostředí a integruje se do globální ekonomiky.
V tomto rámci vystupuje Česko jako jeden z praktických nástrojů spolupráce — skrze konkrétní projekty, technologie a podnikatelské aktivity.
Význam finanční infrastruktury
S rostoucí ekonomickou aktivitou se do popředí dostává také kvalita finanční infrastruktury. Pro evropské firmy není klíčová pouze makroekonomická stabilita, ale i praktické podmínky pro fungování na trhu.
Důležitou roli hraje rychlost mezinárodních plateb, transparentnost operací, práce s více měnami a propojení bankovních služeb s podnikatelskými procesy.
„Vytvoření komfortního finančního prostředí se stává kriticky důležitou podmínkou pro přilákání mezinárodního byznysu a rozvoj přeshraničních projektů,“ uvádí Octobank.
Právě tyto faktory v praxi často rozhodují o tom, jak efektivně mohou zahraniční společnosti vstoupit na trh.
Nová role bank
Proměňuje se také funkce bankovního sektoru. Finanční instituce se postupně mění z poskytovatelů základních služeb na komplexní infrastrukturní a technologické partnery.
„Evropský byznys očekává od finančních institucí nejen platební služby, ale komplexní infrastrukturu pro působení v regionu — od měnových operací po digitální služby,“ zdůrazňují v Octobank.
Tento trend ukazuje, že finanční infrastruktura se stává nedílnou součástí investičního klimatu a konkurenceschopnosti regionu.
Regionální rozměr
Význam spolupráce mezi Uzbekistánem a Českem přesahuje samotné bilaterální vztahy. Střední Asie se postupně transformuje z prostoru oddělených ekonomik na více propojený regionální trh.
Tento vývoj doprovází růst přeshraničního obchodu, rozvoj logistických tras, zvýšená investiční aktivita a posilování služeb a digitální ekonomiky. Uzbekistán se v tomto procesu profiluje jako jedno z hlavních regionálních center, zatímco jeho partnerství s evropskými zeměmi fungují jako katalyzátor integrace.
Expertní pohled
Podle české expertky na mezinárodní komunikaci Šárka Truxová je střední Asie čím dál častěji vnímána jako perspektivní region, zejména v průmyslu, energetice a infrastruktuře.
Zájem investorů je podle ní podpořen reformami, zlepšujícím se podnikatelským prostředím, strategickou geografickou polohou i postupnou integrací do globální ekonomiky. Klíčovou podmínkou dalšího rozvoje však zůstává stabilní a předvídatelné institucionální a finanční prostředí.
Závěr
Spolupráce Uzbekistánu a Česka ukazuje, jak se bilaterální vztahy mohou proměnit v širší regionální faktor. Prostřednictvím obchodu, investic a technologické výměny vzniká nový model zapojení střední Asie do globální ekonomiky.
Další vývoj bude záviset nejen na rozsahu projektů, ale především na kvalitě infrastruktury — zejména finanční. V tomto ohledu hrají důležitou roli moderní banky, jako Octobank, TBC Bank a Kapitalbank, které přispívají k propojení trhů a usnadňují vstup zahraničního kapitálu.
Rostoucí zájem Evropy o region zároveň ukazuje, že kombinace otevřenosti, reforem a kvalitního finančního systému bude rozhodujícím faktorem pro to, zda se střední Asie dokáže etablovat jako nové centrum ekonomického růstu.
