Článek
Jsem cílevědomá a jdu si za tím, co chci. Našla jsem svou vášeň pro vyjadřování se, a to jak psanou formou, tak i formou mluveného projevu. Vždy jsem byla taková a také jsem měla ráda pozornost, ale postupem času mi došlo, že se to změnilo v něco důležitějšího, a to podělit se o můj názor a také myšlenky. Když jsem vydala svůj první článek, byla jsem uchvácená, že se to lidem líbilo a nějakým způsobem sdíleli můj názor nebo se podělili o ten svůj. Tehdy jsem se rozhodla, že přesně tohle chci v životě dělat – podělit se s lidmi o mé myšlenky a díky tomu jim nějak pomoct.
Upřímně, původně tohle měl být text, kde jsem si měla urovnat, o čem chci mluvit na pohovoru na mou vysněnou školu.
Chci se ale podělit o mé myšlenky z posledních pár dní. Jakožto studentka 9. ročníku na základní škole teď dělám pro mě druhý větší krok do života. Ten první byl asi po více malých krůčcích v minulosti. Teď jsem si ale vzpomněla na situaci, která je pro mě vždy inspirací.
Bylo mi osm, což je většinou doba, kdy za děti stále mluví rodiče. Malá Anička se ale rozhodla, že není podstatné, že je dítě. Abychom se dostali k příběhu – bylo období, kdy jsme se měli stěhovat. Rodiče se mnou diskutovali o mnoha věcech, takže jsem byla součástí vybírání nového domova. To malé tvrdohlavé dítě se zakoukalo do jednoho bytu. Bohužel právo veta jsem neměla, a tak když se mi zalíbil byt daleko od bývalého domova, rodiče nebyli nadšení. Řekla bych, že se rodiče řídí pravidlem: „Chceš to? Tak pro to udělej všechno.“ A já ten byt chtěla.
Tak jsem se chopila iniciativy. Abych připomněla – bylo mi zhruba osm. Zavolala jsem do realitní kanceláře a prostě mluvila. Doteď si říkám, kde se to ve mně vzalo, jestli to bylo odhodlání nebo snad prostě dar. Každopádně mi to nějakým způsobem zůstalo.
Abych se vrátila k těm myšlenkám. Začínají mě stresovat přijímací zkoušky na střední školu, a to mám ještě měsíc čas. No, nevím, co budu dělat u maturity. Ale musím na jednu stranu poděkovat za tohle stresové období, protože mám teď v hlavě tolik myšlenek. To všechno, co jsem teď napsala, jsou moje myšlenky z poslední doby. No, je v nich trochu nepořádek. Abych se dostala k tomu hlavnímu – přemýšlím o založení blogu.
Doufám, že vás moje myšlenky nějak inspirovaly k vašim myšlenkám.
