Článek
Mléko je taková bílá tenká linie, kterou lze táhnout celými dějinami lidstva, od prvních osad až po supermarket s regály plnými kartonů selského. Vždycky bylo víc než jen tekutina: je to médium společenských změn, kulturních konfliktů a technologického pokroku.
Neolitická revoluce: mléko jako první „live hack"
Před deseti tisíci lety si lidé řekli, že lovit mamuty je už moc náročné na kolena, a tak zkrotili krávy, kozy a ovce. Najednou měli nejen maso, ale i stabilní zdroj potravy každý den. Tohle byl první krok k trvalému osídlení – mléko se stalo zbraní proti hladu a přispělo k tomu, že se lidstvo přestalo stěhovat za stády, kterých bylo méně a méně.
Starověk: mléko jako symbol božské plodnosti
Egypťané si mléko spojovali s bohyní Hathor, paní mléčné dráhy. Římané konzumovali mléko spíš v podobě sýra, protože čerstvé zkyslo rychleji než jejich politická spojenectví. V Indii vznikla celá mléčná „kosmologie“, ghí se objevuje v rituálech, mýtech a obětech. Mléko tedy nebylo jen „pouhé“ jídlo, ale metafyzickým základem řádu.
Středověk: mléko jako potrava chudých, máslo jako luxus
V klášterech se mléko stalo součástí dietních pravidel, mniši mohli během půstu jíst pouze mléčné výrobky, což je zachránilo od smrti hladem (a možná i nudou). Máslo se v Evropě stalo symbolem bohatství, dokonce i předmětem daní a zákazů. Francie měla v 15. století „Butter tower“ (Rouen Cathedral), věž postavenou z peněz získaných z odpuštění, když lidé chtěli během půstu konzumovat máslo. Ano, i Bůh si nechal zaplatit v tukových jednotkách.
Novověk: mléko jako předvoj urbanizace
Průmyslová revoluce přinesla dvě věci, stroje a velmi špinavá města. V nich se mléko stalo rizikovou záležitostí, protože nebylo jak ho uchovat. Epidemie tuberkulózy z „městského mléka“ (Bovinní tuberkulóza [Mycobacterium bovis], která se přenášela nepasterizovaným mlékem na lidi.) vedly ke vzniku pasterizace (Louis Pasteur 1864) a její pozdější aplikace na mléko na konci 19. století. Mléko tak stálo i u zrodu moderní hygieny a zdravotních předpisů.
20. století: mléko jako symbol modernity, vědy a státní ideologie
Ve 20. století se mléko stalo globálním symbolem modernity. Spojené státy podporovaly školní mléčné programy a vytvářely obraz mléka jako nápoje, který zajišťuje zdraví budoucí generace. V Sovětském svazu bylo vnímáno podobně, jako potrava lidu a potvrzení, že silný stát stojí na pevných tělech svých občanů. V Číně a dalších částech Asie se pak mléko prosazovalo jako znak modernizace a součást snahy přiblížit se „vyspělému světu“. Současně věda i veřejné kampaně zdůrazňovaly, že mléko je „kompletní potravou“ a zdrojem bílkovin, tuků, cukrů i minerálů, a tedy oporou zdravé společnosti.
21. století: mléko jako kulturní válka
Najednou se mléko proměnilo v bojové pole: intolerantní střeva versus veganské alternativy, ekologické argumenty versus tradice. Mléko je teď víc než jídlo, je to kulturní „statement“. V kavárně volba mezi kravským a sójovým znamená víc než politická příslušnost.
Mléko se táhne dějinami jako katalyzátor a prediktor změn. Umožnilo usedlí život, pomohlo formulovat náboženství, stalo se i daňovou komoditou, přispělo k rozvoji vědy a hygieny a dnes je symbolem ideologického boje. Zatímco civilizace vznikala na obilí, společnost se udržela pohromadě, překvapivě i díky mléku.
Vlastně by se dalo říct: dějiny lidstva jsou dějinami fermentace mléka – od první tvarohové homole až po latté se sójovým mlékem za 89 korun českých.
