Článek
Nějak se nám to poslední dobou sype. Světové fungování posledních desetiletích má rozpadající tendenci. Vlhké sny Ruska a Číny se pomalinku začínají plnit. V nenávratnu je ten liberálně demokratický svět, kde hrála prim spolupráce a užívání si života. Pokud tedy pominu podstatnou část planety, která si života až tak moc neužívala. V Africe, v mnoha místech Asie a různě jinde to asi moc super nebylo.
Vyspělé země světa to rozjely, konzum zvítězil nad zdravým rozumem. Utápění se v luxusu, který tu nikdy dříve nebyl. Vyhazování peněz za ptákoviny, nekonečné, nesmyslné plýtvání.
Měli někdy v historii lidé tak narvané skříně oblečením? Měli takový dostatek jídla po celý rok? Měli tolik domácích spotřebičů ulehčující život? Měli takovou super zdravotní péči? Měli takového volného času?
Ne.
A stejně je to lidem málo.
Aneb co by za to v Africe, či jinde dali.
Lidé si ničeho neváží. Chtěli by ještě něco lepšího, asi pečené holuby létající do úst, a tak čekají na toho svého mesiáše.
A kde je poptávka, vzniká i nabídka.
Do role spasitelů se pasují všemožní jedinci. Politici najeli na nový styl, ála Kristus přichází a lidé jim to žerou.
K moci se tak jednoduše dostávají mnozí, kterým je nějaké blaho společnosti ukradené. Nechtějí budovat lepší budoucnost pro všechny, ale především pro sebe.
Úplným vrcholem je to, kdy se tito spasitelé hrnou do vrcholné politiky jen proto, aby se zachránili před vězením. A bohužel jim to poslední dobou vychází. Nemůžeme se pak divit, že se liberální demokratický svět založený na morálních hodnotách hroutí.
Co by se stalo, kdyby na Slovensku nebyl Fico premiérem? Není možné, že by šel sedět?
Co by se stalo v USA, kdyby Trump nebyl prezidentem? Není také možné, že by šel do vězení?
V čele zemí se ocitají lidé, kteří místo budování boří, ničí a zbavují se nepohodlných. Je naivní si myslet, že to, co po této destrukci zbude, bude lepší.
Budou mít konečně s těmito mesiáši obyčejní lidé své pečené holuby?
Obávám se, že nikoliv.
